Připravila: Daniela Dušková, foto: autorka
Fakt, že opuncie můžeme pěstovat venku po celý rok, není úplně neznámý. Rouškou tajemství je ale opředen postup, jak na to. Často nás může odradit prvotní neúspěch, nejčastěji zaviněný právě nedostatkem informací. Při pěstování opuncií se můžeme setkat s řadou zcela mylných tvrzení, které předurčují pokus k neúspěchu. Samotné pěstování přitom opravdu není těžké, chce to jen se držet manuálu krok za krokem.
Vybíráme vhodný druh
Opuncií známe asi 200 druhů; liší se velikostí i tvarem těla. Mohou růst poléhavě, keřovitě i jako stromy, vždy ale mají na povrchu trny. Rozšířeny jsou po nejvíce v Americe severní i jižní. Pro pěstování v našem klimatickém pásmu musíme volit jen některé druhy. Mnohé opuncie snesou teplotu okolo -7 °C (Opuntia acanthocarpa, O. ficus-indica, O. microdasys, O. robusta aj.). Další skupina přečká i -12 °C (Opuntia astrispina, O. echinocarpa, O engelmannii, O. laevis, O. pyrocarpa, O. rufida, O. valida). Pojďme se ale zaměřit na druhy, schopné přečkat až -23 °C. Jsou jimi Opuntia albispina, O. bernichiana, O. comanchica albispina, O. clavata, O. compressa , O. cyclodes, O. cymochila, O. ficus-indica, O. fragilis, O. hystrica, O. loomisii, O. macrorhiza, O. phaeacantha, O. polyacantha, O. rafinesqui, O. spinosior, O. viridiflora, O. whipplei.
Optimální stanoviště
Volíme vždy jižní stranu bez zastínění. Ideální je svažitý terén, ale nemusí to být podmínkou. Vzhledem k tomu, že kaktusy nemají rády příliš deštivé léto, můžeme je použít i na osázení míst, jako například pod přesahem střechy, kam v podstatě nepadají žádné srážky. Tato stanoviště bývají často zcela nevyužita, protože se zde žádným rostlinám nedaří. Mnohdy je vyplňuje pouze kačírek nebo zámková dlažba s živořícím plevelem. Teď je tady ale unikátní, chytré řešení – využít tato místa pro pěstování kaktusů!
Pokud pěstujeme opuncie pod širým nebem, vyplatí se zejména na menším prostoru, v případě déletrvajících dešťů a v zimě, opuncie ochránit stříškou. Stačí úplně jednoduchá konstrukce, kdy je jen střecha (ne boky) zakryta folií nebo sklem.
Pěstební prostředí
Zásadou pro pěstování je dobře drenážované místo. Vyplatí se nejprve odebrat zeminu alespoň do 60 cm hloubky a vytvořit 20 m vysokou drenážní vrstvu z hrubého štěrku nebo rozbitých tašek, na drenáž je vhodné natáhnout černou netkanou textilii ve dvou vrstvách. Textilie zabrání promývání zeminy do drenážní vrstvy. Nakonec přijde pěstební substrát, který musí být složen z kvalitního, a dobře uleželého kompostu spolu se skeletem v poměru 1:1. Skeletem rozumíme kamenné drtě, škváru, střepy z pálených střešních tašek. Tento hrubý materiál můžeme i v různém poměru smísit. Nyní máme pozemek připravený, a můžeme se pustit do výsadby.
Vlastní pěstování
Kaktusy sázíme vždy na jaře a počátkem léta, nejlépe ve druhé půli května a v červnu. Při výsadbě pamatujeme na to, že na povrch substrátu přijde ještě asi 2 cm vysoká vrstva štěrku. Při výsadbě můžeme mezi opuncie zapustit i větší kameny. Výsadba může být čistě „opunciová“, určitě ale bude pěkně vypadat i smíšená varianta, kdy opuncie doplníme skalničkami s podobnými nároky. Vhodné jsou některé rozchodníky (Sedum) a netřesky (Sempervivum).
Zajímavost ze světa opuncií
Severoameričtí indiáni používali pro svou obživu mnoho pouštních rostlin včetně opuncií, nejčastěji pak druh O. basilaris a to pro jeho poměrně malé trny a bohatou násadu větších plodů. Využívala se celá rostlina. Z rostlinného těla se používaly mladé oddělky (fylokladia), po odření trnů a oloupání se nakrájená vařila ve vodě. Jedla se jako zelenina i smíchaná s jiným pokrmem, také se smažila. Po dozrání se za syrova konzumovaly i plody, a to i sušené nebo vařené. Zralé plody mnohých opuncií jsou velice chutné, jedí se hlavně syrové, nejlépe vychlazené, dále se mohou použít k výrobě džemů, šťávy nebo pálenky.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 5/2012.
