Připravil: Zdeněk Liberda, foto: autor
Příprava na poslední chvíli 
S přípravou záhonů je totiž potřeba začít rok předem, a to následujícím způsobem. Veškerou pokosenou trávu včetně listí ukládáme a vrstvíme do budoucích řádků. Není vůbec špatné přidávat i krtince a písek. Platí jedno důležité pravidlo – čím je silnější vrstva organického podloží, tím lépe. Před zimou tak může tato vrstva dosáhnout i jedem metr. Pokud k akci přistupujete až nyní, musíte kompost do míst budoucích řádků přenést dodatečně. Nechejte ho v řádcích přezimovat.
Když přijde jaro…
Na jaře řádky rozhrneme tak, aby se vedle sebe pohodlně vešly dvě rostliny. Do řádku širokého zhruba 1 metr tak vysázíme dvě brázdy. Vlastní sázení probíhá následovně: Rukou rozhrneme uleželou loňskou trávu, hlízu vložíme do hloubky asi 10 cm a zahrneme. Dáváme pozor na klíčky. V nadmořské výšce 764 m sázím po 25. květnu. Brambora potřebuje k růstu 100 dnů, a to do podzimních mrazíků stihne. Pokosenou zelenou hmotu během sezóny průběžně přihrnujte k úpatí osázených řádků. Čerstvě nakosená tráva se zapařuje a vydává teplo, potřebné k růstu brambor. Právě ono vznikající teplo také odradí hryzce; nemají to rádi stejně jako člověk, kterému vadí přetopený byt.
Nemusíte okopávat
Takto připraveného a osázeného dvojřádku není potřeba si všímat. Nemusíte okopávat, ani plít, stačí přihrnovat pokosenou trávu, jak popsáno výše. Potřeba je ohlídat pouze jedno: Čerstvě pokosená tráva se zahřívá natolik silně, že může hlízy v řádku doslova uvařit. Záhřevný proces se dá tlumit přimícháním hlíny. V určitém okamžiku se narostlá nať začne odklánět do strany. Jde o signál, že je třeba nakosenou, hodně zavadlou trávu mulčovat do středu velkého řádku tak, aby vrstva mulče zakryla případně vyčnívající hlízy. Nezakryté brambory by mohly zůstat zelené.
Vlastní sklizeň
Probíhá, až když podzimní mrazík sežehne nať. Hlízy se sbírají ručně. Částečně rozložená tráva se rozhrnuje po vrstvách. Těsně pod povrchem mulče narazíte na krásné čisté brambory. Úroda se roztřídí podle velikosti a část hlíz se odloží na příští rok jako sadba.
Pletivo proti hlodavcům 
Při budování záhonu se vyplatí položit pod vrstvu trávy králičí pletivo (více o této metodě se dočtete na následující dvoustraně). Co se pěstování brambor týče, je sice výsledek stejný na pletivu i bez něj, pletivo ale poslouží jako pojistka proti hlodavcům v příštích letech, kdy na uvolněné místo po bramborách přijde kořenová zelenina.
Záhon po sklizni
Po sklizni brambor vytvoříme záhon pro kořenovou zeleninu. Prázdný záhon bývá dost rozházený. Je tedy třeba veškerý materiál nahrábnout na středovou osu podloženého pletiva tak, aby se obnažily okraje pletiva. Nyní vezmete obrubníky (plastové, betonové, plechové, dřevěné) a pletivo jimi po obvodu pečlivě obložíte. Vznikne vyvýšený záhon (15 – 25 cm), s pletivem vespod. Dá se lépe obdělávat, má vyšší záhřevnost a neroste na něm tolik plevelů.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů 10/2011
