Zahrada

Pěstování leknínu na „sucho“

V jezírku pěstujeme řadu nádherných rostlin. Jsou nezvyklé nejen svým habitem, ale i květy. Tyto rostliny musíme pěstovat v hloubkách, které odpovídají hloubce vody v jejich přirozeném prostředí. Dají se ale pěstovat i tzv. „na sucho“!

Připravil: Ing. Vladimír Borovec, CSc., foto: archiv

Co je to submerzní a emerzní?

Vodním rostlinám, které rostou pod vodou, se říká submerzní.  Příkladem je vodní mor kanadský.  Můžeme k nim přiřadit také rostliny  kořenící ve dně,  s listy vzplývavými na hladině. Typickými zástupci jsou leknín nebo stulík.

Někdy nalezneme i v přírodě velkou zvláštnost. A to když druh, normálně rostoucí pod vodou, vyroste podmínkách zcela odlišných – na břehu. Kořeny má taková rostlina v bahně, ale nadzemní orgány – listy a květy – se adaptují na růst nad vodou. O takto vyrostlých vodních rostlinách pak říkáme, že jsou v emerzní formě.

Habitus se liší

Forma rostliny, která je ponořená – submerzní, má samozřejmě jiný habitus, než ta samá ve formě emerzní – vynořené. Ponořené rostliny mají obvykle stonky chabé a listy dlouhé. Někdy mají ponořené listy také odlišný tvar a při vyndání submerzní rostliny z vody zplihnou. Ty samé rostliny, pokud vyrostly na sucho, mívají vzhled odlišný. Stonky jsou tuhé, samonosné a rovněž tak listy a květy.

Schopnost přecházení některých vodních rostlin z jedné formy růstu do druhé využívají zejména akvaristické firmy, zabývající se množením rostlin. Velkou většinu akvarijních rostlin množí v emerzní formě ve sklenících. Je to ekonomicky výhodnější. Akvaristé pak mají možnost vášnivě diskutovat, zda je to vhodné či nikoli.

Emerzní leknín a stulík

Schopnosti růstu některých vodních rostlin pod i nad hladinou můžeme využít k zajímavému pěstování některých vodních rostlin v nádobách tzv. „na sucho“. My použijeme leknín a stulík. Nejlépe je provést výsadbu na jaře, aby měla rostlina dostatek času a světla k růstu. Optimální doba výsadby je do konce dubna. Použijeme nějakou hezkou nádobu o obsahu 2 až 3 litrů, nejlépe vyšší, bez odtokových děr. Zvolíme-li květináče z umělé hmoty, otvory zalepíme. Jako pěstební substrát použijeme nejlépe kupovaný pro výsadbu vodních rostlin. Poněvadž lekníny a stulíky jsou rostliny náročné na živiny, substrát obohatíme pomalu rozpustným hnojivem, třeba Rohosku nebo Osmocote, podle návodu na obalu. Hnojivo řádně promícháme se zeminou. Rostliny leknínu prohlédneme, odstraníme listy až na ty nejmladší, které ponecháme na rostlině. Kořeny zkrátíme a odstraníme nahnilé. Nejlepší rostlina je ta, která má vyvinutý základ květu. Poupě poznáme jednoduše – na řapíku je nápadně odlišné od lístků. Připravenou rostlinu vykoupeme v růžovém roztoku hypermanganu. Musíme postupovat opatrně abychom neulomily poupě. Ošetřenou rostlinu vložíme do květináče a postupně obsypáváme zeminou, kterou zároveň opatrně hutníme. Jakmile je květináč naplněný, rostlinu zalijeme shora, aby substrát přilnul ke kořenům. Na povrch zeminy v květináči nasypeme drobný kačírek pro ozdobu. V květináči udržujeme stále dostatek vody.

Péče o rostlinu

Rostlinu umístíme na světlo. Za krátkou dobu začnou růst pevné, nepoléhavé listy. Květ roste v jejich zákrytu. Po nějaké době získáme rostlinu leknínu nebo stulíku, který roste a kvete na suchu. Zejména pro návštěvy a děti je to zajímavé. Můžeme je nechat hádat, o jakou rostlinu se jedná. Leknín musíme pravidelně kontrolovat, zda není napadený mšicemi. Pokud je objevíme, rostlinu buď ošetříme postřikem na mšice nebo mšice smyjeme vodou. Zákrok po týdnu opakujeme. Po odkvětu odstraníme zvadlý květ. Rostlinu můžeme dál ponechat v květináči s vodou do podzimu.

Leknín i v takto pěstované formě dodržuje svůj životní rytmus. Znamená to, že roste od jara do podzimu. Pak postupně shazuje listy a zastavuje růst. Můžeme ho přesadit do nové zeminy a přezimovat v bezmrazé místnosti. K jaru se probudí a při dostatku tepla a světla začne brzy růst. Stejný postup volíme u stulíku. Samozřejmě, že některé druhy vodních rostlin se nám do emerzní formy nepodaří převést. Ale protože se ve většině případů jedná o druhy, které mají malé, neatraktivní květy, nemusí nám to být líto.

Další tipy

Do nádoby můžeme vysadit i jiné, skutečně mokřadní rostliny. Vybereme ty, které dlouho kvetou a jsou zajímavé svým tvarem listů. Ideální je modráska a listy srdčitého tvaru a s květy připomínajícími hyacint v barvě modré nebo bílé. Překrásný je i bahenní mečík, bahenní česnek, šípatka, šmel, blatouch a jiné. Ale to už se nejedná o emerzní formy, ale o pěstování mokřadních rostlin v nádobě.

Článek z RPN č. 4/2012.