Ne vždy je to možné, hlavně pokud realizujeme zahradu postupně a svépomocí. Má smysl plánovat zpevněné plochy, jako jsou terasy a chodníky, společně i s venkovní elektroinstalací a rozvody vody a položit je do půdy při jednom výkopu.
Plánování
Plánování zpevněných ploch, chodníků, venkovního osvětlení, ale i rozvodů vody úzce souvisí nejen s architekturou domu, velikostí pozemku, ale i s potřebami rodiny a způsobem trávení času.
Co se týče terasy, doporučení hovoří jasně, není na škodu ji trochu naddimenzovat, abychom se na ni vešli s celým sezením, případně lehátkem, křeslem, a aby bylo zároveň pohodlné a bezpečné s jídlem v rukou chodit kolem stolovníků, jichž může být občas o něco více.
Osvětlení terasy se často řeší společně s vnitřní elektroinstalací, podobně jako stínicí exteriérové plachty. Osvětlení zahrady je už kapitolou samou o sobě.
S chodníkem či bez
Bez pevné země pod nohama se neobejdeme minimálně na terase a přístupových cestách k domu či garáži. Méně frekventované plochy, například vzdálené ohniště či koutek s lavičkou, můžeme ponechat bez cestičky nebo použít nášlapné kamenné či betonové desky uložené v trávníku.
Ušetříme tak na stavebních materiálech a práci. Naopak k často využívanému zahradnímu domku má pevný chodník smysl. V každém případě je chodník v zahradě výrazný liniový prvek kompozice.
Kromě čistě praktické funkce dokáže prostor opticky předělit, zvětšit nebo zmenšit. Může též tvořit přirozenou hranici mezi trávníkem a záhonem. Důležitý je přitom nejen jeho samotný tvar, ale i výběr dlažby.
Při výběru materiálu pro zpevněné plochy zvažujeme několik aspektů: trvanlivost, životnost, údržbu, rozměry, tvar, barvu, způsob pokládky a samozřejmě cenu.
Výběr dlažby
Materiál, barvu, ale i tvar exteriérové dlažby volíme s ohledem na styl domu a barvu fasády. Obecně platí, že v menších zahradách je lepší vyhnout se tmavým barvám a velkým formátům. Neméně důležitý může být i způsob uložení.
Například příčné uložení obyčejných obdélníkových tvarů v chodníku prostor opticky zkrátí, podélné ho naopak prodlouží.
Výběr je dnes opravdu velmi široký, od přírodních materiálů, jakým jsou dřevo a kámen, přes jejich lacinější napodobeniny v podobě kompozitních dřevoplastových palubovek a betonových napodobenin, betonové desky a dlažbu, exteriérovou cihlu, až po mrazuvzdornou tenkovrstvou gresovou dlažbu.
V soukromé zahradě se podle možnosti raději vyhněme položení úplně obyčejné zámkové dlažby, i když cena je lákavá. Příliš totiž připomíná neútulná industriální a městská řešení. A protože zpevněná plocha se řeší obvykle jednou za desítky let, je škoda nevyužít šanci vybrat si něco příjemného a nadčasového.
Dáme pozor, abychom v zahradě nekombinovali mnoho materiálů. K nejčastějším chybám při svépomocném položení dlažby patří absence zpevněného obrubníku a podkladové vrstvy, případně nedostatečné zavibrování podkladu.
Rozvody elektřiny
Nemáme-li s instalací elektřiny reálné zkušenosti a chybějí nám i vědomosti, návrh i montáž přenecháme odborníkům. Promyslíme si však, co budeme potřebovat.
Vystačíme si s jednou zásuvkou na 220 V situovanou na domě, nebo se nám při údržbě zahrady hodí zásuvka i na jejím druhém konci? A co osvětlení, postačí nám nízkonapěťové rozvody na 12 V? Podle toho elektrikář připraví návrh.
V obou případech je dobré vést kabely pod zemí, v hloubce nejméně 60 cm. Pro tyto účely se používají podzemní kabely CYKY či AYKY, chráněné před vlhkostí robustním plastovým pláštěm. Ukládají se na pískové lůžko nebo do odolného dvouplášťového chrániče určeného do půdy.
Po navrstvení písku a zeminy položíme alespoň 20 cm nad kabel červenou výstražnou fólii. Kabely vedeme v místech, kde v budoucnosti nepočítáme s jejich rozkopáváním. Na tato místa nesadíme ani okrasné dřeviny, aby kořeny časem nepoškodily instalaci.
Možné je i připevnění kabelu na stěnu či plot. Vyhneme se tak výkopům, zároveň tím ale kabel vystavujeme povětrnostním vlivům, včetně UV záření, čímž se snižuje jeho životnost oproti kabelům uloženým v zemi. Pro vyšší bezpečnost mají být veškeré elektrické obvody v zahradě chráněny proudovým chráničem.
Do exteriéru patří kabely, zásuvky a svítidla s ochranou proti vniknutí vody, a to i proti vodě stříkající ve všech úhlech, což je označeno jako IP44.
Světlo – bezpečnost i estetika
Plochy a prostor kolem domu včetně příjezdové cesty a vstupního chodníku vyžadují osvětlení pro naši bezpečnost. Vhodné je zapínání nejen na dálkové ovládání a pevný spínač, ale i na pohybový senzor.
Osvětlení nedáváme na místa, kde stéká dešťová voda, či do prohlubní, kde se voda často zdržuje. Exteriér lze efektivně osvětlit i pomocí nízkonapěťových systémů. Zapouzdřený a proti vodě chráněný transformátor napojený na zásuvku s 220 V pustí do exteriéru bezpečné malé napětí 12 V.
Napojit ho můžeme například v garáži nebo přímo do odborně instalované venkovní zásuvky. Samostatnou kapitolu představuje „umělecké“ nasvícení zahrady, stromů, různých scenérií, případně i vodních ploch.
Jeho smysl si nejvíce uvědomíme během dlouhých zimních měsíců, kdy jsou krátké dny. Často za tmy z domu odcházíme a za tmy se vracíme. Výhled do osvětlené zahrady nás s ní i v tomto období roku stále propojuje, stále je tak venku co obdivovat a pozorovat.
Dá se ovládat příležitostně pomocí dálkového ovládání či pevného vypínače, případně automaticky podle světelného senzoru nebo časovače s manuálním nastavením hodin. Zajímavou je v tomto případě i světelná hra barev.
Text: redakce
Foto: iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
