Ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, pěťour maloúborný, svlačec rolní, kopřivy, pýr, pcháč oset a mnoho dalších, všemi majiteli zahrádek důvěrně známých plevelů. Především ve vlhkých létech se jim báječně daří, a tak můžeme při každé návštěvě zahrádky obdivovat jejich chuť k životu a vitalitu. Jsou také první zelení, kterou najdeme na zahrádce po zimě. Plevele svým rychlým vývojem mohou způsobit značné ztráty na kulturních plodinách. Díky svému rychlému růstu je utlačují, přerůstají, odebírají jim světlo, vláhu i živiny. Některé plevele navíc trpí stejnými chorobami a škůdci jako kulturní rostliny (virózy, mšice, svilušky aj.) a usnadňují tak jejich přenášení.
KOZÍ NOHA
Mezi ty nejúpornější patří bršlice kozí noha. Pokud roste na volném prostranství a v bezprostřední blízkosti nejsou žádné kulturní rostliny, je nejvhodnější zasáhnout herbicidy. Přesto je nutné provádět postřik pouze za bezvětří, aby se větrem postřiky nedostaly i na kulturní rostliny, které by mohly být vážně ohroženy. Aplikace růstových herbicidů bodově je sice pracnější, ale i tak je účinnost pouze dočasná. Bršlice totiž koření pomocí rozvětveného kořenového systému, až 20 cm pod povrchem. Tak se ke kořenům dostane poměrně málo účinné látky. Bršlici je proto vhodnější nechat trochu povyrůst, aby vytvořila dostatek listové plochy, kterou pak postříkáte a do kořenového systému pronikne větší množství účinné látky. Ošetření se pak ale vyplatí opakovat po 2 až 3 týdnech, tedy v době, kdy se objeví čerstvě vyrašené lístky. Právě v období od dubna do června dosáhnete tímto postupem nejlepších výsledků. Pro odpůrce herbicidů pak platí soustavná likvidace mladých rostlin, byť se nám nikdy nepodaří vytáhnout ze země celý kořen. Rostliny se tak oslabují a intenzita růstu je podstatně menší.
PTAČINEC ŽABINEC
Nesmíme také propást dobu odstranění ptačince žabince. Tento úporný plevel nezdolá ani mráz. A právě tento plevel již jako mladá rostlina nasazuje ohromné množství semen, která se pak roznášejí větrem. Velmi rychle dokáže zamořit nejen kompost, ale i záhony. Patří mezi jednoleté ozimé plevely. Schopností tohoto druhu je vzcházení semen v průběhu celého vegetačního období. Výjimkou nejsou ani mírné zimy, kdy se jako jeden z prvních plevelů objeví na záhonech. Na jedné rostlině dozrává až 15 000 semen, jejich životnost v půdě je 2–4 roky. Semena jsou schopná klíčit již při teplotách 2 °C. Jedná se o známý a obecně rozšířený druh na celém našem území. Mladé rostliny obsahují vysoké množství vitamínu C, je proto vhodné přidávat listy do jarních salátů. Pro vlastníky křečků, morčat či papoušků dobrá rada – dávejte jim jako zdroj vitamínů svazeček žabince od okamžiku, kdy se objeví po roztátí sněhu.
PŘESLIČKA ROLNÍ
Přesličky rolní se nejlépe zbavíte tak, že budete soustavně odřezávat několik centimetrů pod povrchem půdy každý výhonek, který se objeví. Mimo jiné, silný výskyt přesličky svědčí o nedostatku vápníku.
PCHÁČ ROLNÍ
Nenajdete snad jediného zahrádkáře, který by neznal bodlák pcháč rolní. Patří mezi plevele vytrvalé, velmi úporné a těžko hubitelé, hluboko kořenící s kořenovými výběžky. Nejprve je nutné zabránit rostlinám v kvetení, neboť v jednom květním úboru je až 80 nažek. Ty jsou pak následně roznášeny větrem do velké vzdálenosti a v zemi si uchovávají klíčivost po dobu 6 let.
KOPŘIVA
Dalším obtížným plevelem, který se objevuje časně z jara, jsou kopřivy. Jejich mohutný, pod povrchem rozvětvený kořenový systém umožňuje kopřivám neustále dorůstat a navíc prosazovat se do šířky. Pokud včas nezasáhneme proti kopřivám, během několika týdnů prorostou kulturními rostlinami a mohou je snadno zlikvidovat. Na kopřivy proto vyrážíme okamžitě při jejich prvním výskytu, nejlépe tehdy, když zem je kyprá a vlhká, tak se nejlépe daří vytáhnout mohutné kořeny ze země celé. Na kopřivy totiž plečka ani jiné nářadí neplatí.
SMETANKA LÉKAŘSKÁ (PAMPELIŠKA)
Smetanka lékařská se objevuje velmi záhy po zimě a pokud ji necháme nekontrolovaně růst, během několika let bude všude. Vzhledem k mohutnému kůlovému kořenu zasahuje poměrně hluboko, a tak pro její likvidaci budeme volit tzv. „dloubáky“, tedy pevné nástroje, kterými se snažíme pokud možno vyrýpnout celý kořen. Smetanku najdeme velmi často přímo v trsu kulturních rostlin, snad nejlépe jí vyhovují jahody, zde je nutné při její likvidaci dávat dobrý pozor, aby nedošlo k poškození sazenic. Smetanku je nutné likvidovat před květem, nejpozději v květu, aby nedošlo k dalšímu vysemenění.
PEŤOUR MALOÚBORNÝ
Dalším úporným plevelem je pěťour maloúborný. Velmi rychle roste a během několika dnů dokáže zamořit celé záhony. Jeho včasná likvidace je nutná také proto, že je často napadán sviluškami, které velmi rychle začnou likvidovat třeba okurky nebo fazole, či okrasné rostliny.
A to je jen nepatrný výčet těch nejznámějších. Abychom měli zahrádku čistou, je třeba ničit plevele hned od konce zimy soustavně po celý rok. Plevele se totiž vyznačují ohromnou rozmnožovací schopností, snadným rozšiřováním do dálky a v neposlední řadě velkou životaschopností semen. Například semena šťovíku kadeřavého, merlíku bílého či lilku černého jsou klíčivá i několik desetiletí, pak se nemůžeme divit, kde se stále berou, když jsme před několika dny pečlivě vypleli.
DOBRÉ RADY:
-
Plevele rozdělujeme podle vývojového cyklu na jednoleté a vytrvalé. Mezi nejznámější jednoleté patří penízek, kokoška pastuší tobolka, hořčice, pěťour, mléč. Mezi vytrvalé pak bršlice, pýr, svlačec, pcháč, smetanka atd.
-
Pokud nejsou plevelné rostliny napadeny chorobami a škůdci, můžeme je kompostovat. Avšak plevele vytrhané v době, kdy již semení, raději kompostovat nebudeme, protože teplota v kompostu, která se zde vytvoří, není většinou tak vysoká, aby klíčivost semen byla výrazně omezena.
-
Plevele, které již vytvořily semena, je vhodnější po vytrhání usušit a spálit.
-
Při likvidaci oddenkatých plevelů, jako je např. pýr plazivý, dbáme na pečlivé odstraňování i malých částí oddenků, protože i z nich velmi rychle vyrůstá nová rostlina.
Text: Ludmila Dušková
Foto: thinkstock.cz a autorka
