Zahrada

Plísně a houbové choroby ovocných rostlin: Jak je rozeznat a zabránit jejich šíření

Plísněmi běžně pojmenováváme jakýkoli viditelný vatovitý, moučný či chomáčkovitý povlak na listech rostlin či přímo na ovoci. Abychom jim mohli předcházet nebo proti nim správně zasáhnout, musíme se je naučit rozeznávat.

Jak rozeznat onemocnění ovoce
Zdroj: Shutterstock

Plísně patří k významným houbovým chorobám. Jde o mikroskopické houby, jejichž spory, přenášené vzduchem, vodou i živočichy, jsou pouhým okem neviditelné. Všimneme si jich často, až když se rozvinou do typických povlaků. Abychom se sami přičinili o zdraví naší zahrady, je dobré zavést několik pravidel. Jelikož se jim obzvlášť daří ve vlhkém prostředí, vysazujeme ovocné stromy a keře do správných rozestupů, aby vzduch mezi nimi snadno cirkuloval.

Znamená to například, že stejně jako spory přivane vzduch, tak je zase většinou i odvěje; díky tomu se nehromadí mezi listy dřeviny. K prevenci patří také vhodný řez dřevin. Běžně se uvádí, že koruny ovocných stromů a keřů udržujeme vzdušné. Výsledkem je, že se do koruny dostane nejen více slunečních paprsků, ale mezi větvemi bude dobře proudit vzduch.

Prevence, základ úspěchu

K prevenci patří také udržování dobrého zdravotního stavu rostlin, a to správnou zálivkou i vyváženým hnojením. Je to jako s námi lidmi. Také se snažíme být zdraví, čemuž přizpůsobujeme například stravu a životní styl, ale neznamená to, že se nám nemoc na sto procent vyhne. Tak je to i s rostlinami, ne vždy naše dřeviny, byť ukázkově zdravé, nemoci odolají. Co totiž neovlivníme, je počasí, jeho průběh a také to, co se děje na okolních pozemcích. Jsou roky, kdy je vinou počasí vyšší infekční tlak padlí, jindy plísně šedé či spály. Nemoci se k nám mohou šířit i z okolních polí nebo ze zahrad. Platí přímá úměra – čím více je spor ve vzduchu, tím větší je riziko onemocnění.

K prevenci lze zařadit i výsadbu odolných odrůd ovoce. Jsou prostě odrůdy, které budou nemocné každý rok jako jediné široko daleko a také takové, které onemocní jen málo nebo vůbec. Z tohoto důvodu se dnes nepěstují ani neprodávají staré odrůdy angreštu, protože se na nich každý rok na listech i plodech vyskytly masivní povlaky padlí. Odrůdy angreštu, které jsou v prodeji dnes, by měly být proti této nemoci odolné. Podobně najdeme náchylné či naopak odolné odrůdy u révy nebo jabloní. Pokud by stačilo proti padlí zasáhnout řekněme jednou za rok, šlechtitelé by se tím asi ani nezabývali. Nicméně padlí je vytrvalé onemocnění, které rostlinu postihuje v různých fázích růstu a opakovaně. Nejednou tak například réva absolvovala i více než deset chemických postřiků za sezónu, což není v souladu s ekologickým pěstováním a je to finančně i časově náročné.

Nemoci se k nám mohou šířit i z okolních polí nebo ze zahrad.
Nemoci se k nám mohou šířit i z okolních polí nebo ze zahrad. | Zdroj: Shutterstock

Jak rozeznat onemocnění, základ ochrany

Když s pěstováním ovoce začínáme, nemoci i škůdci jsou pro nás velká neznámá. Postupně se učíme podle toho, co nacházíme na zahradě. Ne vše je nutné hned stříkat či likvidovat, závisí to na nemoci a občas i na jejím rozsahu. Zatímco některé nemoci i škůdce stačí řešit lehce a mechanicky, jiné jsou úporné a schopné rostlinu zabít hned nebo postupně. Existují i ​​takzvané karanténní choroby, jejichž výskyt máme povinnost nahlásit na Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Patří k nim například i zlaté žloutnutí révy. Často se však stává, že různá žloutnutí listů, která bychom nejraději hned postříkali, nejsou způsobena patogeny, ale jsou vyvolána absencí či přebytkem některého prvku či prvků ve výživě. Říká se jim fyziologické poruchy. Na ně nezabírají žádné fungicidy, ale potřebná hnojivá látka. Nejrychleji účinkuje rozředěná ve vodě v postřiku na list, ale dá se s ní i zalévat na půdu.

Kde zjistit, čím trpí ovocná rostlina?

Dá se říci, že dnes je to díky sociálním sítím jednodušší. Nejrychlejší, i když ne vždy naprosto spolehlivé, jsou různé facebookové skupiny zaměřené na zahrady, rostliny či přímo nemoci a škůdce, například skupina Zahrada – inspirace, rady, tipy. Existují také knihy, atlasy chorob a škůdců, příležitostně se témata vyskytují v časopisech, dobré jsou i internetové poradny zahrádkářských organizací či firem zabývajících se prodejem přípravků na ochranu rostlin. Poptat se přímo můžeme i zkušenějších sousedů pěstitelů. Obrátit se můžeme i na místní zahradnické spolky.

Signalizace chorob a škůdců

Aktivně můžeme na internetu vyhledávat takzvanou signalizaci nemocí a škůdců, kterou aktuálně vydává ÚKZÚZ. Mnohé choroby jsou vázány na konkrétní období roku, jiné se vyskytují průběžně, v závislosti na počasí. Podle této zprávy zjistíme, jaké nemoci a škůdci se mohou v příštích týdnech v zahradě objevit. Často obsahuje i doporučení pro vhodné postřiky schválené na našem území.

Podle čeho vybírat chemické přípravky

Chemické přípravky byly donedávna prakticky jediný způsob, jak ochránit úrodu. Insekticidy určené proti hmyzu, fungicidy proti houbovým chorobám, akaricidy proti roztočům. Někdy zaúčinkují výborně, jindy méně. Některé jsou časem vyřazeny z evidence a prodeje, další přibývají. Na našem trhu by se měly prodávat jen takové, které jsou oficiálně schváleny. Jejich seznam se každý rok trošku upravuje, přesný seznam najdeme na webových stránkách ÚKZÚZ.

Sami bychom při koupi chemie měli sáhnout po přípravcích, které jsou co nejméně škodlivé a je na nich uvedeno, že nejsou škodlivé pro včely a vodní živočichy. Někteří upřednostňují takzvané kontaktní přípravky, které zůstávají na povrchu rostliny, před tzv. systémovými, které vstupují přímo do pletiv. Právě tím, že pronikají do rostliny, však bývají účinnější.

Na našem trhu by se měly prodávat jen takové, které jsou oficiálně schváleny.
Na našem trhu by se měly prodávat jen takové, které jsou oficiálně schváleny. | Zdroj: Shutterstock

Text: Monika Felixová
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů