Než přijde mráz
Dříve než přijde mráz, posbíráme veškeré ovoce ze zahrady s výjimkou mišpulí a trnek, ty jsou nejlepší a nejchutnější, až když přejdou mrazem. Ostatní ovoce by mráz znehodnotil. Pozdní švestky a maliny můžeme mrazit, zavařit, použít na pyré nebo džem.
V tomto období posbíraná jablka, hrušky a duly jsou už vhodné na dlouhodobé uskladnění, vždy však zkontrolujeme, zda nejsou pobité nebo napadnuté hnilobou či škůdci. Poškozené kusy zpracujeme, kromě pyré a zamrazení je například i sušíme. Pár kousků menších či deformovaných plodů necháme na stromě pro ptáky.
Uklízení pod stromy je začátkem podzimu důležité nejen kvůli vzhledu zahrady, ale sehrává velkou roli i při prevenci přezimování chorob a škůdců, kteří by na jaře znova způsobili škody.
Připravíme též jámy na výsadbu nových ovocných stromů a keřů. Vysázíme kontejnerové, ale i volnokořenné jedince, které můžeme zakoupit pouze na jaře nebo právě nyní na podzim.
Sběr ovoce
Do konce října posbíráme veškeré (i pozdní) odrůdy jablek a hrušek. Jablka jsou zralá, když nám při uchopení a jemném pootočení zůstanou v ruce. Hrušky potřebují mírně potáhnout nebo „zalomit“ směrem nahoru, protože se mohou sklízet ne úplně zralé, dozrají nám během skladování.
Klíčové úkoly na podzim
Vhodné uskladnění
Jablka a hrušky skladujeme ideálně v jedné vrstvě v plastových bedničkách nebo na laťkových roštech. Mezi jednotlivými plody necháme malé mezery, ty jsou prevencí šíření hniloby. Vhodné je tmavé, vzdušné a chladné místo s teplotou cca 5 ⁰C a vysokou vzdušnou vlhkostí, kde nejsou hlodavci, například garáž, sklep nebo zateplený zahradní domeček. Ovoce pravidelně kontrolujeme, zda není napadnuté hnilobou nebo plísní, takové plody vyhodíme.
Očista pod stromy
Zpod stromů vyhrabeme shnilé popadané plody a vyhodíme. Dříve, než opadnou i listy, také je shrabeme. Pokud byly jablka nebo hrušky napadnuté houbovým onemocněním strupovitostí, listy zakopeme na konci zahrady hluboko do půdy nebo spálíme, například v krbu. „Zdravé“ listí uložíme do plastových pytlů, které propíchneme na několika místech vidlemi, navlhčíme a necháme venku, postupně se rozloží na listovku. Tu potom na jaře použijeme jako mulč okolo okrasných rostlin.
Rozmístíme lepové pásy
Kmeny jabloní, hrušek, švestek a třešní obalíme lepovými pásy, které se dají koupit pokryté lepem už hotové, nebo si je připravíme sami doma. Lep zabrání čerstvě vylíhnutým nelétavým samičkám menšího šedavého motýla píďalky podzimní vylézt do koruny stromů, kde po oplodnění kladou pod trhliny kůry vajíčka. Housenky na jaře požírají mladé listy a způsobují škody.
Zkontrolujeme opěrné tyče
Před příchodem podzimních větrů zkontrolujeme stabilitu, zda opěrné tyče u mladých stromů pevně drží a neotírají se o kmen nebo větve, což by mohlo poškodit kůru. Též se ujistíme, zda úvazy nebrání v růstu. Pokud ano, přiměřeně je povolíme nebo nahradíme. Zkontrolujeme také pevnost opěrných sloupků drátěných opor pro maliny a jiné takto pěstované ovoce.
Také nezapomeňme
- Vystříháme výhony zahradních ostružin a jiných hybridních bobulovin, které měly plody letos, a necháme jen nové výhony.
- Slámu a dřevěné piliny od kmenů stromů odneseme na kompost, abychom zabránili hnízdění myší a hrabošů, kteří by ohryzali kůru nebo kořeny.
- Ze stromů odstraníme mumifikované plody, aby se z nich neuvolňovaly choroboplodné zárodky, a tím nepoškodily nové výhonky a květy.
- Ze stromů ostříháme suché nebo nemocné větve s výjimkou peckovin, které ořežeme na jaře, tehdy se lépe zahojí případné rány a sníží se riziko klejotoku a infekce.
- Z celoročně plodícího jahodiní odstraníme starou slámu a vytrhané nové šlahouny použijeme na vyplnění mezer mezi rostlinami (ochrana před mrazy).
- Keře černého rybízu můžeme prořezávat odteď až do pozdního podzimu. Červený rybíz a angrešt prostřiháme hned po opadání listí.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
