Proč vlastně do zahrady umístit hotel pro hmyz? Abychom přilákali více druhů i větší počet opylovačů a dravce z říše hmyzu, kteří nám pomohou v biologické ochraně rostlin. Naše zahrady jsou totiž vůči mnoha druhům hmyzu nepřátelské, protože jsou příliš uhlazené a uklizené. Stačí se podívat ven na louku či do lesa a rozdíl je jasný.
Suché rostlinné zbytky včetně listů, větví i drobných větviček, různé nahromaděné kamínky ani opadané plody na našich okrasných plochách obvykle nenajdeme. A právě to je materiál, který využívá hmyz jako svůj příbytek nebo na nakladení vajíček.
Hotel pro hmyz je způsob, jak do naší uhlazené zahrady vkusným způsobem vnést takovýto „mišmaš“ rostlinných zbytků, který jinak končí v kompostu. Jako jeho výplň můžeme použít různorodý přírodní materiál, což přiláká různé druhy hmyzu, protože jejich požadavky na bydlení a množení jsou odlišné. Osvědčené je například dřevo, mech, sláma, šišky nebo rozličné duté stonky rostlin. Využít se dá i odpadový materiál, jako například komůrková cihla.
1 Motýli, krásní a pilní opylovači
Květy opylují nejen včely, ale i motýli. Patří k nejatraktivnějšímu hmyzu a živočichům vůbec, a proto je rádi vidíme v zahradě, samozřejmě s výjimkou těch škodlivých, jako například bělásek zelný. Abychom je přilákali, pěstujeme hodně druhů kvetoucích rostlin. Mají rádi slunná teplá místa plná barevných květin. Motýli potřebují úkryt či dutinku. V hotelu pro hmyz jim vyhradíme „pokojík“, jehož dvířka opatříme úzkým vertikálním otvorem dlouhým cca 10 a širokým 1 cm. Dobře ho vyhladíme, aby si na něm nezničili krásná křídla.
2 Larvy berušek požírají mšice
Jen v Evropě žije kolem sta druhů těchto krásných a užitečných dravců. Probouzejí se a vylézají z úkrytů v prvních teplých jarních dnech. U nás je nejznámější slunéčko sedmitečné, které v dospělosti zkonzumuje denně asi 50 až 90 mšic. V biologické ochraně patří mezi nejúčinnější ochránce rostlin a zahrad.
Nenasytné jsou i její larvy, během tří týdnů od vylíhnutí až do zakuklení zlikviduje každá jedna až 400 mšic. V průběhu roku se vyvinou dvě generace, přičemž vývin trvá 30 až 60 dnů.
Kukla berušky se podobá larvám mandelinky bramborové. Odlišuje se tím, že nemá nohy a nepohybuje se, ale je přichycená na listu. Proto dejme pozor, abychom si ji nepopletli a nezničili. Hmyzí hotel jim může posloužit jako zimoviště. Mají rády hlavně úzké dutinky, kde se mohou schovat.
3 Divoké včely
Existuje několik desítek druhů volně žijících divokých včel, které se podílejí na cenném a často podceňovaném opylování pěstovaných rostlin. I díky nim zahrady přinášejí úrodu. Jsou ještě pilnější než včely medonosné z úlů včelařů, a dokonce jim nepřekáží nepřízeň počasí jako déšť, chlad či příliš velké teplo. Mnohé z nich jsou na červeném seznamu ohrožených živočichů.
Na rozdíl od medonosných včel si nestavějí příbytky, ale vyhledávají otvory ve dřevě, v maltě starých stěn, v cihlách, skalách nebo v pískovci. Milují duté stonky rostlin, které se průměrem přibližují velikosti jejich těla. Nepotřebují je na přespávání, ale na reprodukci a přezimování.
Právě ony jsou častými uživateli hotelu pro hmyz, kde najdou hned několik preferovaných materiálů v malém prostoru. Na založení nové generace využijí malé otvory s průměrem cca 3–10 mm, které uzavřou nejčastěji hlínou. Otvory do dřeva navrtáváme ve směru vláken. Při navrtání v kolmém směru vznikají na vláknech ostré hrany směřující do otvoru, na nichž si včely mohou poškodit křídla.
4 Hladové larvy zlatooček
Naším nejrozšířenějším druhem je zlatoočka obecná. Samičky kladou vajíčka přímo do kolonie mšic. Vylíhnuté larvy jsou velmi nenasytné. Během larválního stadia, které se pohybuje mezi 8 a 22 dny,
larva zahubí až 150–600 mšic.
Kromě mšic ničí i třásněnky, roztoče a také se živí vajíčky a larvami mandelinky bramborové. Dospělé zlatoočky rády využívají domeček pro hmyz jako úkryt v deštivých dnech a jako zimoviště. Univerzitní výzkumný ústav v Severní Karolíně zařadil larvy zlatoočky mezi 5 nejprospěšnějších predátorů z říše hmyzu.
5 Pravda a lež o škvorech
Škvoři jsou v zahradě vítanými pomocníky. To, že nám mohou vlézt do ucha, je jen pověra. Mají rádi stinná a vlhčí místa, často pod kameny, nahrabaným listím nebo pod položeným dřevěným pařezem. Víte, že škvor dokáže i létat? „Kleště“ na jeho zadní části těla mu pomáhají rozprostírat a opět skrýt křídla. Tuto svou schopnost však využívá jen zřídka. Živí se hlavně odumřelými částmi rostlin a požere i mnoho menšího hmyzu.
Text: Marian Hrobnica
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
