Připravila: Ludmila Dušková, foto: autorka
Papriky
V sortimentu najdete přes sto odrůd. Doporučit lze třeba Josef F1, Stalagnit, Anna F1, Jamajka, Sonar F1, Superamy F1, Cynthia F1, Demetra F1, Beja F1, Afrodita ad. Vyžadují časný výsev, který je ale poměrně jednoduchý; využíváme prosátý substrát, osvědčuje se agroperlit. Postupujeme následovně: Květináč o průměru cca 8 cm s velkými dírami naplníme do 2/3 hrubým vlhkým agroperlitem. Na povrch rozmístíme semena vždy alespoň 1 cm od sebe a osivo lehce zasypeme hrubým agroperlitem. Přikryjeme filtračním či jiným savým papírem a přes něj důkladně zalijeme. Květináč postavíme do misky s vodou a dbáme, aby stál pořád 1 cm ve vodě. Filtrační papír udržujeme neustále vlhký. Květináč se vyplatí přikrýt mikrotenovým sáčkem. Klíčení probíhá při teplotě kolem 25 °C. Jakmile se objeví děložní lístky, papír sejmeme a nadále mírně kropíme; rovněž udržujeme spodní vrstvu vody. Až se dokonale vyvinou děložní lístky, papriku přepichujeme po 1 rostlině do kvalitního substrátu. Velice důležitá je okamžitá aplikace Previcuru či jiného přípravku proti padání klíčících rostlin.
Rajčata
Pro rané výsevy se hodí Start F1, Pedro F1, Tajfun F1, Goldkrone… Osivo se vysévá řídce do připraveného jemného substrátu. Semena klíčí poměrně rychle a po objevení prvního pravého listu se malé rostlinky přesazují po jedné do sadbovačů. Silné, dobře vyvinuté rostliny pak přesazujeme po jedné do skleníku.
Okurky
Ze skleníkových okurek je v oblibě Marta F1, Vista F1, Superstar F1 či Saladin F1, z krátkých hadovek se vyplatí Sherpa F1 či Minisprint F1. Pro výsevy okurek se hodí rašelinové jiffy. Semena zde mají stálou vlhkost a klíčí velmi dobře za několik málo dnů. Postup práce je velmi jednoduchý…
Jiffy rozložíme na dno pěstebního skleníčku či misky s vyšším okrajem a prolijeme vodou. Po nasátí vody jiffy během asi tří minut „narostou“ do pětinásobku. Do každého jifffu vložíme 1 semeno a lehce přimáčkneme. Skleníček zavřeme a umístíme na okno. Semínko při teplotě 22 až 24 °C vyklíčí jež za 2 až 3 dny. Vodu doplňujeme podle potřeby, jiffy musejí být stále vlhké. Jifffy do přesazení plní funkci pěstební nádoby, jsou ideálně přizpůsobeny pro zakořenění. Ponecháme v nich rostlinky podle růstu, přibližně 8 týdnů, a pak i s jiffem přesadíme po jedné do květináčků. V nich porostou do poloviny května, kdy je přemísíme ven na trvalé stanoviště.
Salát
Již v prosinci lze vysazovat mladé sazenice salátu či nadále vysévat odrůdy k rychlení jako třeba Safír, Smaragd, Citrin, Bremex a další. Pokud pro předpěstování sazenic využijeme substrát, musí být vždy jemný, nejlépe prosátý. Kromě kupovaného je možná i vlastní příprava – smícháním kompostové zeminy, písku a agroperlitu v poměru 1:1:1.
Květák a kedlubny
U květáku jsou vhodné odrůdy Delta, Gameta, Fastman, z kedluben pak je vynikající svou máslovou chutí modrá odrůda Blankyt, z hybridních Troja F1 či Kartágo F1. U kedluben však budeme opatrní na přímé hnojení chlévským hnojem; mladé bulvy jsou náchylné k praskání vlivem nadměrného obsahu dusíku.
Ředkvičky
Konec ledna je vhodným termínem pro výsevy ředkviček k rychlení – třeba odrůdy Saxa, Slovana, Faraon, Prima, Tercie, Kvinta, Lidka, Lada… Mají velmi krátkou vegetační dobu – 28 až 38 dnů. Můžeme je vysévat do pařeniště či skleníku velmi brzy, patří mezi první zdroj čerstvých vitamínů v zimě. Platí za jednu z nejoblíbenějších zelenin pro svůj atraktivní tvar, vybarvení, ranost a výjimečnou chuť. Jsou navíc velmi zdravé. Obsahují mnoho vitamínu C, síru, železo hořčík, vápník… Typickou kořenitou až mírně štiplavou chuť způsobuje hořčičný olej v bulvičkách. Semena se vyplatí vysévat řídce, odpadá tak jednocení. Ředkviček je na výběr obrovská škála. Sortiment zahrnuje odrůdy lišící se barvou, tvarem i chutí. Je proto vhodné vyzkoušet odrůd několik v různých barvách; zpestří zeleninové saláty. Výsev v pařeništi se provádí do dobře připraveného vlčího substrátu, nejlépe do řádků do hloubky asi 0,5 cm; semínka se nesmějí utopit, klíčení by se značně protáhlo, nebo by bylo nestejnoměrné. Po vysetí osivo mírně přimáčkneme a pokropíme vlažnou vodou.
Celer
Celer je teplomilná zelenina s dlouhou vegetační dobou 180 až 240 dní, proto je nutné začít s výsevem včas, nejlépe v lednu nebo začátkem února. Opožděné výsevy vedou k nedostatečnému vývinu bulev. Vyséváme do misek nebo truhlíčků do velmi jemného, prosátého substrátu. Pokud nemáme teplý skleník, umístíme výsevy na okno. Semena pomalu klíčí, proto je nutné dbát na stejnoměrnou vlhkost substrátu. Opatrná zálivka je předpokladem úspěšného vyklíčení jemných semen, která se vyplatí vysít řídce a velmi mělce. Po vzejití rostlinek je řídký výsev důležitý; drobné rostlinky ve stadiu děložních lístků přepichujeme znovu do truhlíčku na vzdálenost asi 3 cm. Za několik týdnů, když povyrostou, je přesazujeme znovu, nyní na vzdálenost asi 8 cm do sadbovačů po jedné rostlině. Při každém přesazování zkracujeme rostlinkám kořínky asi o třetinu až polovinu. Vede to k lepšímu vývinu kořenové soustavy.
Ale pozor! Sazeničky celeru jsou choulostivé na chlad, proto začneme s otužováním až několik týdnů před výsadbou. Právě nachlazení mladých rostlinek může vést k tvorbě květu během léta. Nízké teploty nad nulou vedou totiž k jarovizaci a následné tvorbě květenství. Bulva se pak vůbec nevyvine. Předpěstované silné rostliny se vysazují na stanoviště až ve druhé půli května do dobře vyhnojené půdy. Sazenicím ještě jednou zkrátíme kořínky a částečně i listy a vysazujeme je mělce, pouze tak hluboko, jak rostly v sadbovači. „Utopené“ rostliny tvoří bohaté listové růžice na úkor podzemní části. Výsadba se provádí do sponu 40×40 cm. Rostliny pravidelně zaléváme, dokud se neujmou. Doposud nejžádanější a nejpěstovanější odrůdou je Maxim, ale máme už i několik nových odrůd, které ji předčí především velikostí a kvalitou bulev. Vynikající a spolehlivé jsou především Albín a Neon.
Supernovinkou pro rok 2011 je první hybridní odrůda Asterix F1 typická rychlým nárůstem bulev a bílou dužninou bez dutin.
Článek z RPN č. 2011
