PTÁČCI V ZAHRADĚ II.: KRMÍTKA A ZPŮSOB PŘEDKLÁDÁNÍ KRMIVA

Párek sýkorek, který hnízdí dvakrát za sezónu, dokáže při krmení zlikvidovat až třicet tisíc housenek.

KRMÍTKA A ZPŮSOB PŘEDKLÁDÁNÍ KRMIVA

zásypy: kos černý, konipas bílý, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, sojka obecná, čížek lesní, vrabec domácí a polní, strnad obecný, pěvuška modrá, drozd cvrčala a kvíčala, červenka obecná, špaček obecný, hrdlička zahradní, střízlík obecný
domková krmítka: kos černý, sýkora modřinka, koňadra a uhelníček, konopka obecná, strakapoud velký, sojka obecná, vrabec domácí a polní, šoupálek krátkoprstý, žluna zelená a šedá, zvonek zelený, dlask obecný, brhlík lesní, dudek chocholatý, špaček obecný, hrdlička zahradní, střízlík obecný
tukové závěsy, lojové koule: sýkorka modřinka, parukářka, koňadra a uhelníček, strakapoud velký, čížek lesní, vrabec polní, šoupálek krátkoprstý, žluna šedá a zelená, zvonek zelený, brhlík lesní, špaček obecný

I takové náhradní krmítko dobře poslouží.

KRMIVO NA MÍRU

Semenná směs pro pěnkavy, strnady, vrabce

Na 1 kg krmiva potřebujeme 650 g směsi slunečnice a konopí, 350 g směsi (ovesné vločky, mastňák, burské ořechy, řepka, proso, chrastice).

Tukové závěsy, lojové koule

Děláme je hlavně z hovězího nebo beraního loje, který na teple rozpustíme a smícháme se semeny a potom naplníme do rozpůlené skořápky z kokosového ořechu či do květináče se zastrčenou paličkou, případně do PET-lahve s otvory. Krmítko zavěsíme na stinné místo, aby slunce neroztopilo lůj. Důležité je i to, aby se k němu nedostala kočka nebo jiný predátor, kteří by mohli ptáčky ohrozit. Přebytek směsi můžeme vetřít do hrubé kůry na kmeni stromu.
Z této směsi můžeme vyformovat i lojovou kouli a po ztuhnutí ji vložit do síťky od zeleniny nebo drátěné klícky a zavěsit na strom.

Složení tukové směsi

500 g vytopeného hovězího loje nebo vepřového sádla, 50 g stolního oleje (ne olivového; olej do směsi přidáváme proto, aby byla po zmrznutí vláčnější, aby se nedrobila a nepadala na zem), 1 kg směsi semen podle druhu krmených ptáků

– směs semen pro zrnozobé ptáky: 650 g slunečnice, 250 g konopí, 100 g semen směsi lnu, řepky, burských ořechů a ovesných vloček

– směs pro hmyzožravé ptáky: 500 g směsi z pšeničných otrub a sušených drobných plodů (černý bez, jeřáb, šípky, ovesné vločky)

Hygiena na krmítku je důležitá

Krmítka nestačí jen doplňovat, ale měli bychom je i pravidelně čistit, alespoň vodou. Je to velmi důležité, zamezí se tak infikování ptáků salmonelózou nebo jinou chorobou, která se přenáší hlavně trusem. Důležité však je, abychom se před možnou infekcí chránili alespoň tak, že budeme používat gumové rukavice a po práci si ruce umyjeme dezinfekčním mýdlem.

Zabezpečení krmiva

Pro zimní krmení zrnozobých i všežravých ptáků je vhodné předem si vypěstovat, nasbírat nebo jiným způsobem vytvořit dostatečnou zásobu levných škrobnatých a olejnatých semen, případně sušených plodů z přírody a ze zahrady. Způsobů je několik:

i na malé ploše v zahradě si můžeme dopěstovat výživná olejnatá semena (len, mák, řepku, slunečnici, proso, čirok);
výsevné charakteristiky olejnatých semen (zkratky: hl. v. – hloubka výsevu, š. ř. – šířka řádků): řepka (výsev březen; hl. v. 1 až 3 cm; š. ř. 20 až 30 cm), mák (výsev konec března; hl. v. 0,5 až 1,5 cm; š. ř. 30 až 40 cm), len (výsev konec března; hl. v. 1 až 3 cm; š. ř. 15 až 22 cm), slunečnice (výsev duben až květen; hl. v. 2 až 4 cm; š. ř. 60 až 80 cm), proso (výsev duben až květen; hl. v. 1 až 2,5 cm; š. ř. 25 až 30 cm);
laciným zdrojem zimního krmiva pro ptáky je méně kvalitní zrno odpadající z mlácení obilí, tzv. zadina;
v létě a na podzim mohou děti nasbírat na pastvinách, úhorech a úvozech nejrůznější semena plevelů (bodláky, kopřiva, merlík, lebeda, pastuší tobolka, lopuch, jitrocel, bršlice kozí noha), ty vysušit a v suchu uskladnit;
pro tzv. měkkozubé, tedy většinou hmyzožravé ptáky, kteří u nás zimují nebo přelétají koncem roku přes naše území (pěvušky, slavíci, špačci, šoupálci) je vhodné nasbírat a nasušit různé bobule (v závorce je měsíc sběru): dřišťál (X), jeřáb (VIII–IX), břečťan (III–V), svída (VIII–X), zimolez (VIII–IX), růže šípková (IX–XI), ptačí zob (VIII–IX), jeřáb muk (VIII–IX), rakytník (IX–X), trnka (IX–X), černý bez (VIII–IX), střemcha (VII–VIII), hloh (IX–X);
během roku můžeme sbírat a sušit různá semena zeleniny i ovoce (okurková, tykvová, melounová, jablečná, hrušková, lísková, ořechy, lesní bukvice);
mnoho z těchto sběrů semen i plodů, ale i z pěstování můžeme realizovat ve spolupráci s našimi dětmi nebo jim tento úkol přenechat úplně, což je pro ně ta nejlepší, ale i nejzajímavější přirozená škola poznávání přírody;
ideální je, když máme v zahradě vysazený živý plot se směsí křovinatých dřevin plodících drobnější bobule přetrvávající na keřích dlouho do zimy, na nichž se u nás přezimující ptáci mohou přirozeně „pást“.

Jednoduchá krmítka

„Krmní zvonek“ vytvořený z obráceného květináče, kokosového ořechu či z odřezané PET-lahve musíme vybavit větví, která je alespoň o 10 cm delší než květináč, prostrčíme ji drenážní dírkou květináče a zajistíme obmotáním drátu zevnitř i zvenčí květináče. Lepší je, když je větvička dole rozvětvená, aby se na ní mohl pták pohodlně usadit a krmit se. Když připravená směs semen a tuku začíná tuhnout, ale stále se dá ještě tvarovat, natlačíme ji do květináče, necháme ztuhnout a krmní zvonek zavěsíme na větev.