Za všechno může nosatec lískový (Curculio nucum). Je to drobný a díky zbarvení těla velmi nenápadný brouk. Má dlouhý, silněji prohnutý tmavě rezavě zbarvený nosec. Nosatec lískový má jednu generaci v roce. Přezimují larvy škůdce v půdě pod lískami v hloubce až 25 cm. Na jaře se kuklí, ale u některých larev ke kuklení dochází za 2–3 roky. Brouci se líhnou během května. Na lískách pak žijí v červnu a druhé polovině července. Při úživném žíru a později i v době kladení vajíček vykusují chodbičky do mladých lískových oříšků. Takto poraněné plody jsou pak druhotně napadány houbami, nejčastěji druhem Monilia laxa, který způsobuje moniliovou hnilobu lískových oříšků. Napadené plůdky se přestávají vyvíjet, černají a opadávají.
Brouci jsou za teplého počasí velmi pohybliví, rychle létají, ale jsou velmi plaší, takže je jen stěží můžeme vidět. Při vyrušení, třeba jen lehkém zatřesení větvemi, ihned padají k zemi. Zde na nějakou dobu znehybní a předstírají, že jsou mrtví.
Kladení vajíček probíhá na přelomu června a července. V této době není osemení plodů ještě dřevnaté. Samičky v něm vykusují chodbičky a na jejich dno kladou do každého plodu po jednom vajíčku. Za 8–10 dnů se líhnou larvy, které se živí vyžíráním jader. Během září opouštějí dospělé larvy vykousaným otvorem oříšky a padají k zemi. Vnikají do půdy, kde si vytvářejí hliněné komůrky, v nichž přezimují. Z chemických přípravků se v praxi osvědčuje Nurelle D v koncentraci 0,15 %, v době před kladením samiček. To probíhá v teplotně normálních letech v nadmořské výšce okolo 300 m n.m. převážně v poslední dekádě června a v první dekádě července.
Text a foto: Ing. Ludmila Dušková :: Odpovědná redaktorka: Monika Šestinová
