Připravil: Jan Burkáček, foto: autor
K čemu slouží rotavátor
Jedná se o stroj, opatřený rotačnímy noži, které pronikají do hloubky 15 až 20 cm. S jeho pomocí půdu dokonale rozmělníme, promícháme jednotlivé vrstvy, zapravíme do půdy hnojivo a odstraníme plevele. Šířku záběru určuje počet nasazených hvězdic v rozmezí 25 až 115 cm. Pro snadnější ovladatelnost pracovní jednotky postačí nasadit dvě hvězdice pravé a dvě levé. Širší rozchod ztěžuje otáčení rotavátoru na konci řádku. Pokud pracujeme na půdách lehkých či písčitých, bývají praktičtější hvězdice s pravoúhlým zakřivením; pak nedochází k častějšímu zahrabávání stroje. Na ostatních půdách upřednostníme hvězdice kopinaté. Při nasazování nožů je velice důležité dbát stejného, tedy zrcadlově převráceného umístění hvězdic na obou stranách převodovky rotavátoru. Pokud toto nerespektujeme, velmi si ztížíme vedení rotavátoru, který se bude stáčet ke straně a velice těžko obsluhovat.
Důležité doplňky
Při práci v kamenitých půdách se vyplatí opatřit rotavátor krytem, který zabraňuje nebezpečnému odlétávání kamenů; ty by mohly někoho zranit nebo poškodit motorovou jednotku. Rotavátor je nutné opatřit zadní radličkou – ostruhou, která při zahloubení sestavu brzdí a zajišťuje prokluzování a dokonalé rozmělnění půdy. Podle potřeby můžeme namontovat i vodící kolo. To slouží k snadnějšímu otáčení rotavátoru na konci řádku. Na půdách lehkých je nastavíme tak, že při požadovaném zahloubení hvězdic jede po povrchu půdy a zabraňuje případnému zahrabávání. Kvalitu práce rotavátoru ovlivňuje vlhkost země. Nikdy nepracujeme v půdě rozmáčené, přemokřené ani bezprostředně po dešti. Hvězdice by se totiž během krátké doby obalily zeminou, přestaly by pronikat do půdy a jejich činnost by byla nulová – stroj by pouze jel po povrchu půdy. Navíc se v mokré půdě vytvářejí nežádoucí hroudy, které se dají později jen velice těžko rozmělnit.
Správně vlhká zem
Správnou vlhkost půdy pro tento případ poznáme tak, že zem zmáčkneme silně v dlani a volně pustíme. Vzniklá hrudka se musí rozpadnout. Pokud je zem příliš vlhká, hrudka se nerozpadne, naopak přeschlá zem v dlani hrudku neutvoří. Jsme-li nuceni zpracovávat zem přeschlou či ztvrdlou, vyplatí se rotavátor opatřit zatěžovacími závažími, těžší stroj snáze proniká do půdy. Pro dokonalé zpracování často nestačí jednou přejet po pozemku, ale 2x i 3x ho zopakovat. Pokud to tvar zpracované plochy dovolí, je dobré další přejezdy provádět křížem. Před posledním přejezdem je praktické stranově vyklopit řídítka, pokud to rotavátor umožňuje; obsluha tak stroj řídí z neobdělaného pozemku a již zpracovanou půdu nepošlape. Při práci na zapleveleném pozemku (třeba okopávka mezi řádky) musíme dbát, aby plevel nebyl příliš dlouhý a nenatáčel se na hvězdice. Přerostlé plevele se vyplatí před zapoičetím práce rozsekat křovinořezem nebo mulčovačem.
Motorová plečka
Pracuje na stejném principu využití rotačních nožů jako rotavátor. Jedná se ale o stroj lehčí, s menšími kypřícími hvězdicemi a užším záběrem, většinou v rozmezí 11 až 33 cm. Na rozdíl od rotavátoru by plečka měla být dokonale zakrytována a to i z boků, aby nedocházelo k poškození okopávaných plodin. Rotační plečka odstraní půdní škraloup, zničí plevele v meziřadí kultur, případně přesně a velmi jemně připraví půdu pro výsev. Půdu zpracovává do hloubky pouze 2 až 8 cm, což má příznivý vliv na omezení výparu vláhy ze země. I zde je přitom ideální pracovat s řídítky vyklopenými do strany; nedochází tak k pošlapání již zkultivované půdy. Rotační plečku lze používat během celého vegetačního období na malých zahrádkách i na rozlehlých pozemcích či lesních školkách.
Závěrem…
Při dodržení všech zásad se stane rotavátor či ratoční plečka nepostradatelným pomocníkem, který rychle, snadno a bez dřiny připraví pozemek pro následující výsevy či výsadbu a zajistí zahradu bez plevelů a tvrdého půdního škraloupu. Mějme přitom na paměti, že pokud je rotavátorování dřinou, nespočívá závada v konstrukci stroje, ale v nedodržení důležitých zásad na naší straně.
Článek z RPN č. 9/2011
