Růže patří k nejstarším pěstovaným rostlinám. V současnosti známe více než tisíc různých kultivarů. Některé poutají bohatostí kvetení, jiné krásně zbarvenými květy či vůněmi. Při správné péči budou kvést až do prvních mrazů.
Rozvoňte si zahradu růžemi
Růže jsou mimořádně oblíbené a obvykle dlouhověké, různě velké keřovité rostliny. Vyniknou v moderní i venkovské zahradě. Pěstovat je však lze i na balkonech a terasách ve vegetačních nádobách. Na trh se dostávají stále atraktivnější kultivary, které poutají velikostí a zejména plností květů. Mnohé z nich nádherně voní a lépe odolávají chorobám. Květy růží můžeme použít k dekorování interiérů, ale i v kuchyni, když jsou jedlé (nebyly chemicky ošetřované).
Růže můžeme vysadit:
- samostatně na záhony (záhonové),
- spolu s trvalkami, případně je zakomponovat do skupin s dřevinami (stromečkové),
- k pergolám, altánům a plotům (popínavé),
- na problematické svahy a k schodům (půdopokryvné),
- do skalek a nádob (miniaturní),
- do přírodně laděných kompozic a volně rostoucích živých plotů (botanické a sadové).
Správná výsadba
Růže můžeme vysazovat buď s kořenovým balem (během celé sezony), anebo bez (v tomto případě je lepší podzimní výsadba – od října do listopadu). Na jaře je vhodnější vysazovat stromkové růže a rovněž ostatní růže, pokud jde o vyšší polohy. Růže bez kořenového balu jsou levnější. Při koupi můžeme zkontrolovat, zda jsou jejich kořeny silné a zdravé. Sázejí se na podzim. Výhodou dražších růží s kořenovým balem je, že je možné je vysazovat v průběhu celého vegetačního období, dokonce i v kvetoucím stavu.
Výsadbová jáma by měla být hluboká a široká aspoň 40 cm. Na dno je dobré dát trochu písku – poslouží jako drenáž. V zásadě by se růže neměli sázet na místo, na kterém už někdy v minulosti rostly. Lze to pouze pod podmínkou výměny půdy. Před výsadbou růže s kořenovým balem dobře zalijeme, ty bez kořenového balu zase namočíme na dvě až tři hodiny do vody. Rostlinu sázíme tak hluboko, jak byla zapěstovaná v kontejneru. Místo očkování (zhrublá část) musí být těsně pod povrchem půdy. Co se týče sponu výsadby, rostliny by se měly jemně dotýkat listy, samozřejmě, porost nesmí být přehuštěný. Velkokvěté růže by měly být od sebe vzdáleny asi 80 cm, sadové a botanické 1,5 až 3 m.
Tajemství úspěchu
Pěstování růží není vždy jednoduché. Jejich bohaté kvetení totiž není samozřejmostí.
- Stanoviště
Růže by měly růst na slunečném stanovišti – ideální je vzdušné a otevřené místo, ne v rohu, zákoutí ani těsně před živými ploty (zde je zvýšené riziko vzniku houbových onemocnění). - Půda
Nejkrásnější rozkvétají růže v hlinitopísčitých a propustných půdách s dostatečnou zásobou živin. V zásadě platí, že půda by měla být stále mírně vlhká, zejména u kořenů. Nikdy však nesmí být promáčená. - Zálivka
Růže zaléváme pomalu a déle, tak se vláha dostane do celého kořenového systému. Není dobré zalévat je silným proudem vody, a už vůbec ne na listy. - Živiny
Kvalita a množství květů závisí i na přísunu živin. Při výsadbě je dobré dát do výsadbové jámy prosátý kompost, případně můžeme využít i chlévský hnůj. K dalšímu přihnojování během vegetace používáme hnojivo určené speciálně pro růže s vyšším obsahem fosforu, a to hnojivo s postupným uvolňováním živin, anebo můžeme růže přihnojovat jednou za šest týdnů. - Nastýlka
Často se ignoruje prospěšnost nastýlky. Okolí vysazených růží by se mělo nastýlat kůrou, slámou, jehličím anebo pilinami ve vrstvě alespoň 5 cm. Pomůže to udržet v půdě dostatečnou vláhu a rovněž zachovat ideální teplotu. Kromě toho se v okolí růží nebude vyskytovat plevel. Tak se zabrání i nežádoucímu přehřívání půdy a kořenů.
Na jaře je třeba řezat
- Aby byly růže ve formě a pěkně kvetly, vyžadují řez. S ním začínáme už při jejich výsadbě – u volnokořenných růží jemně zkrátíme kořeny i nadzemní část. To samé platí i u růží s kořenovým balem.
- Koncem března řežeme i starší růže. Z nich odstraňujeme zejména suché, nemocné a poškozené výhony. Velkokvěté růže řežeme na dvě až čtyři očka, floribundy na pět až sedm oček. Miniaturní odrůdy neřežeme. U stromečkových růží opatrně zkrátíme korunku, aby všechny puky směřovaly ven z keře. Obecně se řeže na vnější na vnější pupen, šikmo, přibližně 8 mm nad ním. V případě popínavých růží jen mírně zkrátíme starší výhony a odstraníme boční, zahušťující výhony. I po odkvetení je nutné prosvětlit keře popínavých růží, doporučuje se nechat jen nejmladší výhony. Nezapomínejme ani na pravidelné odstraňování planých výhonů, které zbytečně vysilují tyt ušlechtilé rostliny.
Letní péče
Vzhledem k tomu, že kořeny růží potřebují dostatek vzduchu, je nezbytné jejich okolí na záhonu pravidelně okopávat. Ne však hluboko, spíše mělčeji. Je třeba odstranit všechen plevel – odebírá růžím nejen vláhu, ale zejména živiny. Důležité je i pravidelné zavlažování. Platí to zejména pro nově vysazené rostliny. V případě starších rostlin je zálivka potřebná zejména během suchých a horkých dní. Zalévat nesmíme na listy ani na květy, protože bychom tím mohli podpořit rozvoj houbových chorob. Mezi běžnou péči patří i odstraňování odkvetlých květů a rovněž čištění keřů od suchých a zažloutlých listů. Jde o prevenci před nepříjemnými chorobami. Růže nejčastěji napadají houbové choroby (černa skvrnitost a moučnatka) nebo živočišní škůdci (mšice, pilatka). Kromě doporučených chemických přípravků můžeme použít i přírodní prostředky. Rostlinné výluhy (rajče, vratič, přeslička apod.) dokážou zlikvidovat bez problémů například mšice. Preventivně též pomáhá vysazovat růže spolu s některými rostlinami, například s levandulí.
Mšice
Černá skvrnitost
Rez růžová
Skvělou pomůckou určenou k ochraně růží proti padlí růžovému, černé skvrnitosti růže a rzi růžové je fungicidní přípravek k přímému použití v kapalné formě k aplikaci bez ředění Folicur® AL. Choroba je potlačena přímým působením účinné látky, která penetruje do listů, a následně se vytvoří na povrchu listů ochranný povlak, čímž se zabrání novému rozvoji choroby.
Text: Daniel Košťál :: Foto: isifa/Shutterstock
