Zahrada

Skleník nebo fóliovník?

Pro skleník nebo fóliovník na zahrádce se časem rozhodne většina pěstitelů zeleniny, květin či kaktusů. Postavit si ho můžeme sami nebo konstrukci i výplně zakoupit. S pěstováním rostlin tak můžeme začít na jaře dřív, a na podzim naopak později skončit. Vždy ale bude záležet na konkrétních klimatických podmínkách.

Připravil: Jan Burkáček, foto: autor

Obvykle tak můžeme s výsadbou začít ve druhé půlce března. V parném létě je ale nezbytné skleníky i fóliovníky pravidelně větrat. Nyní na podzim pak je ten nejlepší čas pro výběr typu a začátek budování, abychom se připravili na jarní sezónu.

Skleníky skl2

Začneme výběrem vhodného místa. Prodávají se i skleníky sloužící jako přístavek k domu; využívají teplo, které zeď nakumuluje během dne a vytápí pak přes noc. Nejlépe však využije celodenní sluneční svit samostatně stojící skleněný domeček. Místo pro skleník by nemělo být odněkud stíněno. Zvážíme také různá nebezpečí, jako je třeba sníh padající ze střechy. Kostra skleníku bývá zhotovena z profilového plechu v pozinkované nebo lakované úpravě. Jako výplň se používá klasické sklo o síle 4 mm a dutinkový polykarbonát v tloušťce 46 mm eventuálně 20 mm. Způsob uchycení skel i polykarbonátu ke konstrukci není u všech výrobců stejný, proto bychom si měli být jisti, že systém zvládneme. Většina skleníků se neobejde bez vybudování základů. U lehkých skleníků s výplněmi z polykarbonátu je výrobce někdy nevyžaduje. Dveřím věnujeme velikou pozornost. Měli bychom do nich být schopni vejít bez zbytečného hrbení. Pozornost věnujeme i počtu oken. Okénka jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly.

folFóliovníky

Moderní fóliovníky nám poslouží stejně dobře jako klasický skleník, jejich stavba je ale výrazně jednodušší. Liší se podle velikosti a podle konstrukce. Dost ovšem záleží na kvalitě použité fólie. Ta rozhodne, jak často ji bude potřeba obnovovat. Pokud zvolíme jen obyčejnou, silnou kolem 0,1 mm, vydrží jedinou sezónu. O něco silnější fólie, které už bývají chráněny proti působení UV záření, mají životnost dva roky. Další moderní typ představují kašírované fólie. Díky výztužné mřížce mají výrazně vyšší mechanickou pevnost než běžné fólie. Uvádí se životnost minimálně pět let. Konstrukce se staví nejčastěji z pozinkovaných profilů, které se spojují pozinkovanými kovovými úhelníky; to zjednodušuje montáž. Konstrukce může být také dřevěná. Prakticky neomezenou životnost bez údržby pak zajistí fóliovník z hliníku.

Menší fóliovníky nepotřebují žádné velké základy na rozdíl od skleníků. Postačí bodové základy v místech zatížení, zjednodušeně řečeno – trubky stačí zabetonovat do země. Jejich počet se odvíjí od velikosti konstrukce. Menší fóliovník hliníkové konstrukce se dá lehce přenášet, tím pádem ho můžeme na zimu celý uložit. Je ale nutné ho ukotvit (třeba ocelovými kolíky) k zemi, a tím ho zajistit proti nepřízni počasí.

Extra tip

Nasměrování hřebene

Doporučuje se směrovat hřeben skleníku či fóliovníku od severu k jihu. To proto, že v dopoledních hodinách se pak může slunce opírat do jeho delší strany z východu, zatímco přes poledne, kdy je svit nejintenzivnější, ho ozařuje na té nejmenší ploše. A odpoledne se opět může opřít do skleníku z boku – na západní straně.

Článek z RPN č. 10/2011