Připravuje: Michal Kouba
Poměrně velkou paseku dokážou udělat mšice. Jejich rozmnožovací cyklus je velmi rychlý a mají-li co sát, vytvoří až dvacet generací za rok! Při jejich invazi dochází k deformacím listů, celkovému vysílení aý úhynu rostliny. I když zasáhneme v okamžiku napadení, může se stát, že řada rostlin bude mít nové listy deformované a potrvá další měsíc, než se vzpamatuje. Doporučuji časté prohlídky a prevenci. Při ojedinělém výskytu stačí mšice odstranit mechanicky, ale při větším výskytu je nutné použít postřik insekticidem. Na trhu je jich celá řada a je vhodné je střídat, abychom zabránili vytvoření možné rezistence. Prostředkem biologické ochrany mohou být vosičky mšicomara Aphidius. Jeho přítomnost v porostu poznáme podle zlatavě hnědých, tzv. mumifikovaných mšic. Další přirozené nepřátele mšic představují larvy a dospělci slunéček, larvy pestřenek a zlatooček. Nejčastěji jsou mšicemi napadány mucholapky a rosnatky.
Každý z pěstitelů se již setkal s puklicemi na sarracéniích. Jde o několik mm velké škůdce, živící se sáním rostlinných šťáv. Poznáme je dle tmavě hnědého krunýře, který je chrání před přirozenými nepřáteli i chemickými zásahy. Díky krunýři dokáží pěstitele i samotné rostliny značně potrápit. Samičky si pod krunýřem chrání i vajíčka. Sameček je navíc okřídlený. Likvidovat puklic lze mechanicky, dále mýdlovou vodou, různými oleji, do kterých se napadená rostlina namočí a puklice se pod vrstvičkou emulze udusí… Přirozené nepřátele puklic představují různé druhy chalcidek – blanokřídlého hmyzu z podřádu štíhlopasých. Larvy většiny druhů parazitují ve vajíčkách, larvách nebo kuklách hmyzu.
Dalším častým a nebezpečným záškodníkem je smutnice. Drobné, šedavé a nenápadné mušky rostlinám nijak neškodí, ale jejich larvy dokážou napáchat velké škody. Za potravu jim slouží kořínky především mladých semenáčků, zejména těch nejvzácnějších, popřípadě druhu, který máme ve sbírce pouze v jednom exempláři. Boj proti nim začíná, když zaznamenáme poletující mušky; ty se snadno chytí na žluté lepové destičky. Poslouží i masožravá tučnice, která se osvědčila jako monitorovací prvek i ve větších zahradnictvích. Larvy pak ničíme řadou osvědčených prostředků. Do substrátu zapíchané stroužky česneku, vývar z kopřiv… Můžete i na povrch položit syrový brambor naříznutou stranou dolů a po několika dnech ho vyměnit či jednou denně tabákovým nálevem prolévat květináče. Zaručených návodů je hodně a to svědčí o tom, že ti bílí červíci s černou hlavičkou můžou opravdu být problémem. Jako poměrně účinný prostředek jsou parazitické hlístice rodu Steinernema, které lze dnes již snadno obstarat. Hlístice v substrátu po čichu vyhledají larvy smutnic a zlikvidují je. V okamžiku, kdy je všechny vyhubí, tak dravé hlístice pomřou hladem a máme na čas klid. Na závěr je nutné připomenout, že zásahy insekticidy nebo přípravky na bázi dusivých olejíčků je nutné aplikovat důsledně i na spodní plochy listů a ošeřit i substrát prolitím. Podstatná je prevence. Častá kontrola zachytí výskyt škůdce a jeho likvidace pak bývá snadná.
V příštím sloupečku si povíme, jak si poradit s výsevem semínek různých druhů masožravých rostlin. Mnoho radosti, úspěchů a dnů plných slunce přeje při pěstování masožravých rostlin Michal Kouba. www.labflytrap.com
Zajímavé informace ze světa masožravých rostlin, o jejich pěstování, ale i o dění kolem nich najdete na www.darwiniana.cz na stránkách společnosti, která sdružuje a zve do svých řad všechny zájemce o tyto dravce rostlinné říše.
Článek z RPN č. 5/2011
