Byli jsme se na ně podívat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Zrovna začaly kvést a zápach, lákající masařky k opylování, byl cítit na metry daleko. Pravda, se zmijovcem, který svým květem dovede zamořit celý dům, se to srovnat nedá, ale rozhodně lze říci, že květ smrdutek se v kosmetice určitě neuplatní. Vypadají na první pohled jako kaktusy, ale jedná se o sukulenty. Poučil nás o tom mgr. Tomáš Procházka, který má tento úsek v Botanické zahradě na starosti. Kaktusy jsou jen ty tučnolisté rostliny, které většinou pocházejí z amerického kontinentu, zatímco stapelie jsou doma v jižní Africe. Doma jim jaro začíná v době, kdy u nás startuje podzim. Kvetou jen pár dní a ve zbývajícím období se můžeme těšit jen rodinkami hranatých stonků. Ke svému růstu nepotřebují mnoho vody, ale jsou velmi citlivé na vápník, takže by jim mohla ublížit i voda z vodovodu. Měly by stát na světlém místě, ale rozhodně ne na prudkém slunci jižního okna. Teplota stanoviště nikdy nesmí klesnout pod 10 °C. V létě zaléváme velmi opatrně, v zimě skoro vůbec. Pokud budete smrdutky přesazovat, namíchejte substrát ze stejných dílů zahradnické zeminy, štěrku a rašeliny. A přesazuje se každoročně, nejlépe na jaře. Množí se řízkováním; na řízky pak použijte nejmladší výhonky.
Článek z časopisu RPN č. 11/2013
