Stres je obecně nepříznivý stav, vyvolaný působením činitele zvaného stresor. Vyvolá stresovou reakci, což je aktivace obranných mechanismů. V důsledku stresu zastavuje rostlina růst, zakrní, usychá nebo naopak zahnívá. U rostlin může být stresorem například zaplavení, nedostatek živin, příliš vysoká ozářenost, nízké teploty apod. Často způsobí stres nedostatek nebo naopak nadbytek nějakého potřebného a běžného faktoru, jako je voda, kyslík, světlo nebo teplo.
Stres je běžnou součástí života všech rostlin, a ty proto mají mechanismy, jak se s ním vypořádat. Adaptací (postupným přivykáním) lze zvýšit odolnost rostliny vůči stresoru. Obecně platí, že čím pozvolnější je adaptace, tím lépe. Se značným stresem se musejí potýkat rostliny, přenesené z vnitřního prostředí do venkovního. Největší ohrožení pro ně představuje nedostatek nebo nadbytek vody, přímé sluneční ozáření či velké kolísání teploty.
Základem kvalitní půda
V těžkých, nepropustných zemích rostliny pomalu přirůstají, špatně přijímají potřebné živiny. Bývají pak často jakousi miniaturou skutečné velikosti; listové plochy jsou světlé, postupně hnědnou a usychají. Vyplatí se proto věnovat přípravě půdy dostatečnou pozornost, pravidelně přidávat kompost, používat zelené hnojení a statková hnojiva. Vytvořením humózní zahradní půdy máme polovinu úspěchu zajištěnu. Jde ale o běh na dlouhou trať, nelze počítat s tím, že jedno organické přihnojení stav půdy okamžitě zlepší.
Velkým nebezpečím je mráz
Pozdní jarní mrazíky, kdy teplota klesne pod nulu, nebývají v květnu žádnou výjimkou, přitom v tuto dobu máme již většinu rostlin ve volné půdě. Slabé poškození dokáže rostlina časem překonat, někdy ale může mrazové poškození nepříjemně zbrzdit růst a ovlivnit i konečnou kvalitu a výši sklizně. Velice dobrým řešením je využití bílé netkané textilie, s níž rostliny v případě nebezpečí mrazíků zakrýváme. Pozor ale na kontakt fólie s rostlinami. Mohlo by dojít k přimrznutí fólie a tím ke značnému poškození kultury.
Škodí nadbytek i nedostatek vody
Vodní režim rostliny je neoddělitelně spjat s dalšími důležitými procesy. Je to především příjem minerálních látek, transport látek v rostlině, fotosyntéza a stabilizace teplotních poměrů v rostlině i jejím okolí. Vyplatí se proto při nedostatku dešťových srážek porosty zavlažovat. Je zde ale důležitá zásada – zalévat vydatně, ale méně často. Rozhodně je nesmyslné každý den trochu zalít. Je potřeba zalévat v intervalu několika dnů tak, aby se zem provlhčila až do hloubky kořenů. Naopak při silných a dlouho trvajících deštích zajistíme odvod vody z pozemku pomocí různých rýh a brázdiček, aby voda v záhonech nestála.
Silné sluneční záření může i popálit
Sluneční světlo umožňuje fotosyntézu rostlin, zajišťuje potravu a kyslík, na nichž rostliny závisejí. Proto při nedostatku slunce rostliny strádají a chřadnou. Na škodu je ale i jeho nadbytek. Při letním žáru může dojít k popálení rostlinného pletiva. Vyplatí se proto choulostivější rostliny přistínit pomocí rákosových nebo textilních stínovek, které se dají natáhnout na jednoduchou konstrukci a v případě potřeby zase snadno odstranit.
Kroupy sklízí úrodu
Velikost krup může být od 5 do 50 mm a hmotnost může dosahovat až 500 g. Poškození rostlin krupobitím záleží na velikosti a hustotě krup, zmírnit jej může současný silnější déšť, vliv má také velikost a stupeň vývoje rostliny i její druh. Poranění kroupami bývá patrné na zasažené straně. Mezi hlavní příznaky patří roztřepené listy, léze na větvích, postupně bělavé až nažloutlé skvrny, částečné nebo úplné zničení květů či plodů, odlistění rostlin, odlámání letorostů a zničení mladých rostlin. Většinou bývá nutné poškozené části odstranit, ošetřit rostliny fungicidy a použít regenerační přihnojení.
Připravil: Jan Burkáček, foto: autor; vydáno v RPN 10/2012
