I přes všechny tyto faktory přitom po těchto dřevinách chceme, aby byly velmi dokorativní po velkou část roku, aby přinášely pěkné květy, nebo zajímavě tvarované či vybarvené listy. Dvory a atria jsou přece místa, která pohled diváka přitahují a požadavek na dekorativnost druhů je tedy opravdu velký.
Vhodné druhy
Vždy musíme vycházet z dispozic daného prostoru a tomu i přizpůsobit volbu dřeviny. Za opravdu nevhodné platí druhy bujně vzrůstné s širokou a rozložitou korunou. Uzavřené dvory sice nabízejí jisté omeznení, ale na druhou stranu si můžeme dovolit pěstovat i takové druhy, které by na otevřeném prostranství nemusely prosperovat. Řeč je o choulostivějších druzích z teplejších oblastí, které na zahradě často zmrznou nebo vyžadují pečlivou zimní ochranu.
Dvůr představuje stanoviště daleko více chráněné nejen proti větru, ale i mrazu; mezi zdmi nikdy neklesne teplota tolik jako na volném prostranství. Atria a dvory dovolí pěstovat například nižší kultivary cedrů, magnolií, dřínů, vistárie nebo japonských javorů. Z ostatních druhů jsou velmi vhodné některé typy šeříků, vrb, čilimníků, azalek, okrasných třešní a jabloní, dále ceanothus, štědřenec a samozřejmě velké množství nízkých forem jehličnanů.
Umělé záhony
Zeleň se do dvorů, podobně jako na střechy, velmi často dostává i pomocí vyvýšených záhonů, vybudovaných na původním zpevněném povrchu. V takovém případě ani nelze zvolit jiné řešení a v podstatě se nabízejí dva způsoby řešení – pěstovat rostliny v nádobách anebo zbudovat vyvýšené záhony na stávající dlažbě či jiném pevném povrchu.
Pokud zvolíme záhony, je nezbytně nutné pamatovat na odtokové otvory. Srážková nebo zálivková voda se musí vsakovat a její přebytek volně odtéct. Pokud není ponechán odtokový otvor, voda se bude hromadit a kořeny začnou – stejně jako v nádobě nebo kontejneru – bez odtokových děr zahnívat.
Nezbytně nutná pak bude i drenáž o síle alespoň 10 cm. Zeminu do záhonů volíme propustnou, kvalitní, ale nenahrazujeme ji substrátem pro pokojové rostliny nebo květiny; ten bývá většinou příliš živný a nasákavý. Záhon zásadně neplníme až do vrchu a musíme počítat s zálivkovým okrajem. Do záhonů nižších než 20 cm nesázíme stromy ani keře, využijeme je pro nižší druhy. V případě stinné expozice jsou nádherné kapradiny, kterým chráněný dvůr zajistí růst velkých a nepoškozených listů. Dále doporučuji nízký kopitník (Asarum), břečťan (Hedera), pachysandru (Pachysandra). Pro slunný dvůr se nabízí skvělá šance pěstovat kaktusy, sukulenty, pouštní rostliny a traviny.
Pokud máme k dispozici vyšší půdní profil, než je 40 cm, můžeme se poohlédnout po nižších dřevinách, jako je vrba (Salix integra Hakuro Nishiki). Výborné jsou i opadavé rododendrony neboli azalky (Azalea), které tvoří velmi malý kompaktní kořeový bal, nenáročný na půdní prostor. Myslíme ale na větší přídavek rašeliny, která zajistí požadovanou kyselou reakci. Krásný je i čilimník (Cytisus sp.) a kalina (Viburnum).
Volná půda
Pokud dvůr či atrium nabízí volný prostor ke kořenění, který neomezuje žádná nepropustné dno, můžeme zvolit i vyšší druhy dřevin.
Choroby a škůdci
Otázku zdravotního stavu rostlin se nevyplatí podceňovat. Chráněné stanoviště se rádo zalíbí mšicím i jinému savému hmyzu, housenkám či broukům. Plísňové a půdní choroby se rovněž mohou objevit častěji než na zahradě. Při prvním zjištění škodlivého patogenu ihned zakročíme vhodným postřikem nebo biologickou ochranou.
Extra tip
Celý prostor dvoru lze podřídit jednomu stylu. Pokud se zaměříme na druhy, jako jsou drobnolisté javory, azalky a nízké, případně tvarované jehličnany, můžeme zvolit stylizaci v duchu čínské nebo japonské zahrady. Slunný dvorek zase nabídne chráněnou lokalitu, vhodnou k vytvoření pouštní nebo stepní zahrady.
Připravila: Daniela Dušková, foto: autorka; vydáno v RPN 11/2013
