Seznamte se
Původním domovem originální liány – mučenky – je tropická a subtropická Amerika. Rod Passiflora je velmi bohatý, je známých dokonce více než pět set různých druhů. Některé jsou zajímavější jako originálně kvetoucí okrasné rostliny, jiné spíše díky chutným plodům a léčivým účinkům. Asi padesát druhů mučenek rodí konzumní plody. Kvůli plodům se mučenky (nejvíce mučenka jedlá – Passiflora edulis, mučenka pleťová – P. incarnata a mučenka obrovská – P. quadrangularis) pěstují na plantážích na drátěných oporách vysokých asi 2,5 m. V tropech začínají kvést 5 až 6 měsíců po vysazení a na zavlažovaných pozemcích kvetou a plodí celý rok. V subtropech začínají kvést ve věku 1 až 1,5 roku a kvetou dvakrát do roka, na jaře a na podzim a zrají 2 až 3 měsíce po květu. Nechávají se rodit 5 až 6 let, potom jejich výnosy klesají. Plody mučenek s květy ozdobenými jemnou korunkou z barevných tenkých vlásků se obvykle nazývají „granadilla“ (ze španělského označení pro malé granátové jablko), s trubkovitou korunkou květu se nazývají „marakuja“ podle jejich domorodého názvu.
A jak se mučenky dostaly do Evropy?
Krásou květů upoutaly pozornost cestovatelů, kteří si je jako rostlinný suvenýr přivezli domů. Ze začátku se pěstovaly za okny paláců a botanických zahrad, později i v mnoha vesnických chalupách.
Při pěstování mučenek v našich podmínkách respektujeme přiložený návod na pěstování, protože každý druh má vlastní nároky na teplo, světlo a kvalitu substrátu.
Pro nás nejvhodnějšími druhy pěstovanými na okrasu i kvůli chutným plodům jsou Passiflora edulis, P. ligularis, P. alata, P. coerulea, P. incarnata, P. maliformis, P. mollissima, P. quadrangularis. Speciálně kvůli léčivým účinkům celých rostlin se pěstují Passiflora icarnata, P. edulis, P. ligularis.
Něco z botaniky
Všechny teplomilné druhy pocházející z tropů jsou stálezelené liány, z nichž mnohé dorůstají i do výšky několika desítek metrů. Pomocí dlouhých spirálovitých úponků se pevně přichycují na stromy a jiné opory. Jejich cílem je vyšplhat se co nejvýše, ke slunci. Na různě tvarovaných stopkách listů je umístěno několik párů nektarií. Z paždí listů vyrůstají velké solitérní květy, které mají pod kalichem tři velké listeny. Pěticípý kalich a koruna bývají srostlé do miskovitého útvaru. Jelikož kališné lístky jsou nejednou stejně zbarvené jako koruna, květ vypadá jako jedna desetičetná koruna. Zvláštností tohoto rodu je barevně odlišná pakorunka tvořená několika soustřednými kruhy dlouhých či kratších a jemných výrůstků. Ze středu květu vyrůstá masivní sloupek s pěti tyčinkami na silných nitkách, vrchní jednopouzdrový semeník a tři robustní čnělky s velkými bliznami. V domovině květ opyluje hmyz a kolibříci, při pěstování v našich podmínkách se o to musíme postarat my pomocí štětce namočeného do octa. Pyl bereme z jiné rostliny a jiné odrůdy.
Daří se jí na světle
Mučenky u nás pěstujeme v nádobách s objemem minimálně 10 litrů nebo přímo v půdě vytápěného skleníku. Jelikož jsou to liány, poskytneme jim oporu. Můžeme je nechat šplhat do výšky, do oblouku nebo kolem okna. Půdu potřebují kyprou, humózní, hlubokou a drenážovanou. Pravidelná zálivka je velmi důležitá hlavně v období nasazování květů a plodů, přičemž přemokření není vhodné. I výživa se střední dávkou dusíku musí být v období vegetace pravidelná. Mučenky umisťujeme na nejsvětelnější místo, na čemž závisí kvetení a kvalita plodů. Nesnášejí průvan, přestávají v něm kvést.
Většina druhů vyžaduje teplotu prostředí 18 až 24 °C, teplomilné 24 až 26 °C (přezimují při teplotě 10 až 15 °C), tropické do 30 °C (přezimují nad 15 °C). Odolné druhy snesou i 1 °C, krátkodobě i -2 °C. Mučenky obvykle letníme venku a zimujeme uvnitř. Na podzim před zazimováním je výrazně řezem zkrátíme, cca o jednu třetinu. Boční obrost zkracujeme na jedno až čtyři očka. Na jaře květináč vyložíme na balkón nebo do zahrady k mřížce, po níž se bude plazit, zaplní ji a přinese krásné květy, případně i plody.
Množíme
Mučenky množíme několika způsoby. Semenáče často rozkvetou už ve druhém roce. Vyzrálé řízky s dvěma až čtyřmi listy před zapíchnutím do půdy stimulujeme kořenovým práškovým stimulátorem. Vhodné je i potápění a kořenové řízky. Stává se, že kolem rostliny vyrůstá z kořenů množství nových jedinců, které můžeme přesadit. Teplota při klíčení semen a zakořeňování řízků by měla být kolem 25 °C.
Jaroslav radí
- Plná chuť se v plodech rozvine až při úplném dozrání, tedy když jsou na povrchu nahnědlé a svraštělé, ale ještě ne příliš měkké. Zakoupené plody se obvykle nechávají odležet.
- Obsah plodu se vyjídá lžičkou i se semeny nebo se z něj vymačká šťáva.
- Plody mučenky i její šťáva se používají na přípravu osvěžujících nápojů, sirupů, džusů, vína, koktejlů, jogurtů, zmrzliny, želé, do ovocných salátů, na dezerty, do omáček a jako syrové na dochucení ryb i masa. Tepelnou úpravou ztrácejí originální aroma a mnohé užitečné látky.
- 100 g dužiny mučenky má jen 285 kJ.
Víte, že…
… květ mučenky se díky svému tvaru stal i náboženským symbolem? Když květ poprvé spatřil v 16. století jezuita Ferari, řekl „Passiflora“, což v překladu znamená květ utrpení (passio – utrpení, mučení, flora – květ). V květu totiž spatřil symboly ukřižování Krista. Deset okvětních lístků mu připomenulo deset apoštolů, kteří se zúčastnili ukřižování, pět tyčinek pět Kristových ran. Korunka z jemných vlásků mu symbolizovala svatozář nebo trnovou korunu. I papež byl krásou a tajemnou symbolikou tak uchvácen, že doporučil, aby se tento květ stal učební pomůckou při šíření evangelia v Americe a při obracení pohanských Indiánů na křesťany. Pojmenování Passiflora se stalo i odborným názvem. I naše pojmenování rostliny – mučenka – má původ ve slovu mučení. Její lidový název je Kristova koruna.
Náš tip
Víte, jak přinutit mučenku v teplých prostorech celoročně kvést? Jelikož jde o rostlinu dlouhého dne, což znamená, že kvete, když je den dlouhý alespoň 12 až 13 hodin, vhodným umělým osvětlením prodloužíme den a „donutíme“ je kvést a možná i plodit celý rok, jako by byly v tropech.
Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock, Pixabay
Zdroj: Zahrada prima nápadů
