Polygonální desky jsou jako terasová krytina mimořádně atraktivní, zejména díky ručně oraženým okrajům. Hřejivé žluté odstíny materiálu a mohutný vzhled celkově působí atraktivním středomořským dojmem. Právě pro svoji robustnost se hodí pro rozsáhlejší terasy, chodník do trávy nebo díky neklouzavému povrchu k okolí bazénu.
Tyto desky jsou vysoce odolné proti mechanickému opotřebení i mrazu. Terasa z nich je barevně stálá, nenáročná na údržbu a bezpečná pro chůzi za mokra. Přírodní materiál je ideální do zahrady, protože celý prostor opticky sjednotí.
Základem je plánování
Při stavbě terasy je důležité myslet také na její umístění. Jihozápadní poloha je charakteristická slunečním svitem od brzkého odpoledne až do večera. Naopak severovýchodní umístění nabízí ranní a večerní slunce a odpolední stín.
V bezprostřední blízkosti by neměly být stromy, právě díky nim se může na terase hromadit vlhkost. Před stavbou je zajímavé se také zamyslet nad vstupem z domu, přímý vchod z kuchyně usnadňuje pohyb bez nutnosti procházení obývacím pokojem.
Na pokládku terasy je potřeba dostatečné množství polygonálních desek. Dobré je naplánovat o 10 % materiálu víc, aby bylo možné jednotlivé kusy podle potřeby nařezat. Dále je nezbytná malta na přírodní kámen, cementová směs (cement, písek, pojivo), spárovací malta na dlažbu, silikon na přírodní kámen a běžné nářadí.
Záludná skládačka?
Podle druhu, tvaru a velikosti kamenů lze položit nejrůznější vzory. „Pro přírodní kameny s polygonálními tvary platí jiná pravidla než pro pokládku dlažebních kostek. Libovolné obrazce kamenů tak mohou být výzvou i pro zkušené pokladače. Jako pomůcka může sloužit sestavení terasy na zkoušku. Obraz se vyfotografuje a jednotlivé kusy se označí, což se pak dá použít jako vzor při pokládce naostro.“ říká David Benda, odborník z oddělení zahrady z projektových marketů Hornbach. Některé kamenné desky je potřeba tvarově upravit, k čemuž slouží bruska s kotoučem vhodným na kámen nebo zednické kladivo.
Příprava pokládky
Pro optimální odvod vody se doporučuje terasu stavět ve sklonu 2 – 3 %. Kamenné desky se kladou na betonový základ, který se pro zlepšení přilnavosti důkladně očistí. Také z polygonální desek je potřeba odstranit kartáčem a vodou veškeré části uvolněného materiálu.
Následně se na betonovou desku nanese cementová směs připravená z cementu, písku a pojiva. Pokládka přírodního kamene se provádí technikou mokré na mokré pomocí malty, která se nanáší ve vrstvě o tloušťce 4 cm.
„Je dobré si celý prostor rozdělit na jednotlivé úseky a pracovat postupně. Naneste maltu pouze na tak velkou plochu, kterou zvládnete obložit během několika minut. Nestane se vám tak, že by nahozená malta ztvrdla a nebylo by možné do ní desky zasadit.“ radí David Benda.
Pokládka terasy
S pokládáním se začíná od okraje betonové desky. Do čerstvé malty se zasadí jednotlivé kusy kamene a lehce se vklepou pomocí gumové palice. Obraz pokládky bude nejhezčí, pokud se vedle sebe pokládají velké a malé desky a uspořádají se rovnými okraji směrem do strany.
Šířka spáry by měla být jednotná. Pomocí vodováhy se dá kontrolovat rovnost a sklon povrchu. Během pokládky je potřeba přebytečnou maltu ze spár před vytvrdnutím seškrábat pomocí spárovací lžíce – do hloubky alespoň 2 cm.
Vyspárování terasy lze provést, až je malta zcela ztvrdlá. Přímo do spár se nanáší spárovací malta, která by měla mít tuhou konzistenci. Na závěr se na krajích dlažby u stěn domu provede trvale elastické vyspárování silikonem na přírodní kámen.
ZDROJ: PR článek společnosti HORNBACH
