Třapatky pocházejí ze Severní Ameriky a u nás se pěstují již téměř 300 let. Pro významné imunostimulační účinky byly vysoce oceňovány již prérijními indiánskými kmeny, kdy pomáhaly překonávat letní vedra a především v zimním období ochraňovaly před nachlazením. Dále byly využívány při popáleninách, revmatických potížích, a dokonce i při hadím uštknutí.
Ve třicátých letech minulého století byly zkoumány i evropskými lékaři, kterými byly využívány především při léčbě tuberkulózy a záškrtu. V současné době jsou součástí kapek, tinktur, bonbonů aj. pro zvýšení imunity organismu. Dokonce jsou prokázány zpomalující účinky na množení rakovinných buněk, virů a některých bakterií.
Léčivé účinky jsou prokazatelné u všech druhů, přestože se zastoupením i skladbou účinných látek vzájemně liší. Mezi velmi významné a vyhledávané v tomto směru patří především zahradní kultivar.
Pěstování třapatek je poměrně jednoduché, ze semen, které se vysévají v březnu. Osivo klíčí asi po 14 dnech při teplotě 16 °C. Na záhon se mladé rostliny vysazují v květnu, velmi brzy nasazují poupata a kvetení trvá až do zámrazu. Třapatky jsou též ideální k řezu, protože dlouho vydrží ve váze.
Nedílnou součástí trvalkových záhonů bývá především třapatka nachová, která je i nenahraditelnou léčivou rostlinou. V současné době se sortiment zaměřuje na letničkové druhy využitelné nejen v záhonových výsadbách, ale i jako hrnkové rostliny.
Třapatka nachová
(Echinacea purpurea)
Vděčná trvalka, nenáročná na prostředí, kvetoucí po celé léto. Spokojí se s jakoukoliv půdou, nejlépe slabě zásaditou na slunném stanovišti. Velmi dobře snáší i dlouhodobé sucho.
Vyznačuje se širokým listem, vytváří největší množství nadzemní hmoty ze všech Echinaceí. Má velké růžovofialové, nebo bílé květy s pevným středem ve tvaru ježka, velmi vhodné k řezu do vázy, kde vydrží svěží až 14 dnů! Kvete od července, pokud ji budete seřezávat, nakvétá až do mrazu. Lze ji vysévat na jaře přímo nebo vysazovat z předpěstovaných sazenic, které většinou stačí v prvním roce vykvést.
Její hlavní využití je pro své tonizující účinky, výborná na čaj a výrobu lihového extraktu (40% alkohol) z kvetoucí natě. Kořen má rozvětvený – vlasovitý.
Třapatka bledá
(Echinacea pallida)
Významný druh určený k pěstování pro další zpracování. Zajímavý je především svým kůlovým kořenem, který se snadno dobývá ze země a pere. Tato štíhlá rostlina vysoká až 120 cm má dlouhé jemné okvětní plátky. Roste v prériích a na mýtinách od Arkansasu po Wisconsin. Díky sběru pro farmaceutický průmysl je stále vzácnější.
Třapatka zvláštní
(Echinacea paradoxa)
Atraktivní, žlutě kvetoucí třapatka s hladkým, lesklým listem. Velmi dekorativní trvalka kvetoucí v červnu a červenci, vhodná i k řezu. Odkvetlé květenství (ježci) vynikne v suché vazbě. Listy má úzké, řídce ochmýřené, nevětvené silné stonky dosahují výšky okolo jednoho metru. Rostliny rostou poměrně pomalu a z výsevů kvetou převážně až čtvrtým rokem.
Najdeme ji pouze v pohoří Ozark na pomezí Arkansasu a Missouri. Vzácně je možné nalézt rostliny kvetoucí v smetanových a broskvových odstínech.
Třapatka tennessee
(Echinacea tennesseensis)
Zajímavá trvalka, až s 60 nachově červenými květy na jedné rostlině, vhodná i k řezu do vázy. Do lihového extraktu lze zpracovat jak kvetoucí nať (40% alkohol), tak „sukový“ kořen (do 60% alkoholu). V USA patří k ohroženým druhům. Rostlina dorůstá do výšky necelého metru a k zajímavostem patří schopnost otáčení květů za sluncem, stejně jako u slunečnic.
Autorka radí
V současné době jsou ale velmi moderní i další kultivary, které patří mezi letničky. Z nízkých, které jsou oblíbené pro osazování nádob, je velmi efektní skupina Toto zastoupená několika barevnými variantami Toto Gold, Toto Lemon, Toto Rustic a Sonora.
Pro záhonové výsadby jsou velmi zajímavé vyšší odrůdy, novinkou v sortimentu je Prairie Sun, s atraktivní kresbou v květu, se světle žlutým podkladem a pravidelnými zlatooranžovými paprsky. Střed květu je pak světle zelený.
Další novinkou je plnokvětá varianta Cherokee Sunset s květy v celé škále barev, kdy odlišné barvy najdeme na jedné rostlině.
Text: Ing. Ludmila Dušková
Foto: autorka, isifa/Shutterstock
