Zahrada

Trávník po zimě versus vertikutátor

Jestliže jsme si v několika uplynulých letech pomalu začali zvykat na trávníky vlastně po celý rok víceméně zelené, letošní jaro přivítaly naše zahrady a zahrádky holé a šedivé, s trávníky beze stop zeleně, navíc uválcované dlouhodobě přetrvávající vrtsvou sněhu.

Připravila: Ivana Hudcová, foto: archiv a OBI

Nebojte se vertikutacetravnik2

Pokud jste snad ještě svůj travní porost nezbavily odumřelých stébel, mechu a plsti, rychle to napravte. Časem by totiž vytvořily nepropustnou vrstvu, bránící pronikání vody i výměně plynů. Optimální je tzv. vertikutace, při které se nože vertikutátoru zařezávají do trávníků (nejlépe do hloubky 2 až 3 cm), odstraňují z něj plsť a prořezávají vrchní vegetační vrstvu. Přesekají i travní výběžky, čímž podpoří růst nových výhonků a zmlazení trávníku. Zvýší se průsak vody a živin do vegetační vrstvy a zajistí cirkulace vzduchu. Funguje to i jako prevence proti houbovým chorobám trávníku. Před ošetřením by měl být trávník vysoký maximálně tři až čtyři centimetry a pokud možno suchý, má-li být vertikutace co nejúčinnější.

Dlouhodobá hnojiva jsou ekologičtější

Jesliže trávník po vertikutaci vypadá poničeně, je dobré ho přihnojit trávními hnojivy. Objevují-li se na něm holá místa, můžeme je v závislosti na počasí dosít. Společně s osivem lze trávník posypat i trávníkovým substrátem nebo křemičitým pískem a vylepšit tak vrchní vegetační vrstvu. Zapomenout nesmíme na nezbytnou závlahu. Pro trávníky existují speciální trávníková hnojiva s dlouhodobým účinkem. Mohou působit i dva až tři měsíce. Protože se živiny do trávníku uvolňují postupně, nevede využívání těchto hnojiv k nárazovému růstu trávy a také životní prostředí je zatěžováno jen minimálně. Dlouhodobá hnojiva se obyčejně nabízejí v podobě granulí, které jsou pro rovnoměrné rozložení po travní ploše ideální.

travnik4Nový trávník

Pokud se chystáte zatravnit nové plochy, máte nejvyšší čas začít s přípravou podkladu, půdy a výběrem osiva. Trávník lze vysévat dle počasí od konce března do května nebo v září a říjnu. Chcete-li si krásný zelený koberec uchovat na zahradě co nejdéle, práce před založením rozhodně nepodceňujte a pečlivě je naplánujte. Nakypřit zvolenou plochu a poházet po ní travní osivo zdaleka nestačí. Chcete-li se přiblížit pověstnému anglickému trávníku, bude třeba důkladně připravit půdu, vybrat kvalitní osivo a pracovat s vhodným nářadím. Před vysetím trávníku je třeba zajistit, aby byl jeho podklad rovný. Případné nerovnosti, vyvýšeniny či prohlubně by znesnadnily budoucí údržbu mechanizací. Také zalévání a vsakování vody do travního porostu by bylo komplikovanější, některá místa by byla přemokřená, jiným by se vláhy nedostávalo. Pokud bude nutné zavlažování, je třeba včas zavést zavlažovací trubky. Celou plochu, na které plánujete zakládat nový trávník, jednou až dvakrát pečlivě zryjte. Vrstva základní zeminy by měla být minimálně 15 cm vysoká. Aby nový trávník rostl a dařilo se mu, bude třeba půdu vyčistit od kamenů, zbytků kořenů, plevele a dalších nečistot.

Různé druhy půd

Trávníkům vyhovují spíše lehčí půdy, proto těžší hlinité půdy provzdušníme říčním nebo křemičitým pískem. Naopak do příliš lehkých písčitých půd zapracujeme na 1 m2 8 až 10 litrů kompostu. Všechny druhy půd by měly být upraveny přidáním 10 litrů travní zeminy na 1 m2. To vše před založením trávníku. Pokud to čas dovolí, měla by půda po nakypření dva týdny odpočívat. Po této práci je nutno plochu urovnat a uhladit. U rozsáhlejších ploch pomůže travní válec, na menší plochy vystačíte s pěchovacími prkny, po kterých se projdete. Po urovnání přezkoumejte obsah vápna. Je-li hodnota pH nižší než 5,5, měli byste půdu zkvalitnit přidáním vápenného zahradního či trávníkového hnojiva. Vůbec nejvhodnější na úpravu pH půdy je jemně mletý dolomitický vápenec. Společně s ním zapravíme do půdy hnojivo. Poté je třeba půdu zalít. Týden před výsevem do půdy zapracujeme hnojivo pro zakládání trávníků.

Půda a osivotravnik3

Před výsevem je důležité zjistit typ půdy. Poté stačí přijít do hobbymarketu, kde vám na základě toho poradí, jaký trávník je vhodný. Pokud typ půdy neznáte, riskujete, že vybraná trávníková směs neporoste, jak jste si představovali. Výběru osiva by také měla předcházet úvaha, zda chceme trávník užitkový, volně rostoucí nebo reprezentativní. A bude sloužit pro sportovní účely, na okrasu, pro kvalitní zelené krmivo…? A kolik času můžete věnovat péči o něj?

Jen výjimečně se trávníky zakládají z jednoho druhu trávy. Většinou jsou travní směsi namíchány tak, že splňují nároky pěstitele a zároveň respektují přírodní podmínky plochy, na kterou jsou vysévány. Díky zastoupení různých travních druhů ve směsi vznikne travní porost odolnější vůči proměnlivým podmínkám, různému zatěžování, obdobím sucha nebo chorobám. Základem pěstitelského úspěchu je volba vhodné certifikované směsi. Podle některých odborníků se kvalitní a správně zvolená směs podílí na úspěchu téměř šedesáti procenty. Na obalu travní směsi by měla být informace o zastoupení jednotlivých druhů ve směsi, názvy odrůd a vyznačena lhůta, po kterou je možno ji použít.

Vlastní výsev

Sít lze ručně nebo secím strojkem – sypačem. Aby osivo neodfoukal vítr, je nutno ho důkladně zahrabat a půdu uválcovat nebo lehce udusat prkny a poté pokropit vodou. Volte jemný rozstřik vody, bez kaluží, abyste osivo nevyplavili. Než trávník vyroste, nepodceňte zalévání. Prvních čtrnáct dnů jej zalévejte několikrát denně v malých dávkách. Zároveň pozor, ať trávník nepřemokříte, rovnoměrné rozsetí trávníkové směsi by se tak mohlo sjednotit na několik malých ploch. Proti nežádoucímu rozrůstání trávníku na záhony nebo další podobné plochy využijte travní hrany a obrubníky, které tomu spolehlivě zabrání. Po jednom až dvou týdnech začnou rašit první stébla. Poprvé sečeme nejdříve až tehdy, když trávník naroste aspoň do 10 až 12 cm. Sečeme přitom co nejvýše (asi 7 cm), abychom stébla nevytrhali ze země.

Článek z RPN č. 4/2011