Připravila: Ludmila Dušková, foto: autorka
Vodovod, studna, potok
Na většině zahrádek je zdrojem vody vodovod se stálým přítokem a tlakem, tedy ideální pro zapojení zahradních zavlažovačů. Vodovodní voda je však drahá a často obsahuje velké množství chlóru a dusičnanů. Bývá také dost studená. Proto je vhodné napustit ji s předstihem do sudů, kde se ohřeje a chlór a dusičnany z ní vyprchají.
Máme-li vlastní studnu, voda nás nic nestojí ani neobsahuje pro rostliny nepřijatelný chlór. I studniční voda však bývá značně studená a navíc tvrdá, tedy s vysokým obsahem vápníku. Proto jí k zaléváme pouze oleandry či některé skalničky, milujících vápník (lomikámen, rozchodník…).
Potůček či rybník na zahradě či v její blízkosti lze pokládat za výhru, není-li znečištěný. Pomocí jednoduchého ponorného čerpadla si zajistíme perfektní závlahu. Takováto voda bývá měkká, mírně prohřátá a navíc i biologicky aktivní s obsahem řady potřebných prvků.
Ať nemusíte zalévat každý den…
„Kdo zalévá každý den, dělá něco špatně,“ slýchávají začátečníci od pokročilých. Když naprší 20 l na m2, do vysušené země pronikne voda maximálně do hloubky 2 cm. Krátký deštík vás tedy zalévání neušetří. Čím hlouběji proniknou kořeny do země, tím vyšší je pravděpodobnost, že se nacházejí v zóně trvalé vlhkosti. Při důkladné a dobré zálivce by mělo na 1 m2 přijít minimálně 15 l vody. Pro každý strom počítejte s 50 l vody. Pokud voda nepronikne dostatečně hluboko, kořeny nerostou do hloubky, a tím se snižuje odolnost rostlin vůči suchu. To platí pro dřeviny i byliny. Při správné zálivce tak proniknou kořeny salátu do hloubky až 1 m!
Dešťová voda
Je měkká a pro zálivku ideální. Svádíme ji především ze střechy, ale dá se chytat a odvádět i ze svažitého pozemku jednoduchým spádovým potrubím do jímací nádrže. Lze tak během vegetačního období získat například ze střechy o ploše 120 m2 i při menších srážkách více než 3 m3 vody. Problémem bývá čistota dešťové vody. Pokud ale nezůstane delší dobu stát v nádobě, nebezpečí, že se zakalí či znehodnotí, nehrozí.
Extra tip: Z rad našich babiček
Zalévejte pouze zahřátou vodou, nikdy ne studenou. Vodu napumpujte nebo nechte natéct do kádě, o zbytek se postará slunce. Zvláště paprikám, dýním a okurkám studená voda nesvědčí. Těm dříve selky vodu nahřívaly tak, že do ní zamíchaly rozehřátou syrovátku. Po ní rostliny nejen dobře rostly, ale bránila také vzniku houbových chorob.
Jakou vodu máte ve studně?
Nechte si provést rozbor vody ve specializované laboratoři. Odebraný vzorek (do sterilní skleněné nádoby, kterou získáte přímo v laboratoři) je zapotřebí doručit k rozboru do 6 hodin od odebrání. Zjištěné hodnoty pak bude obsahovat protokol o rozboru vody. Pro vyhodnocení poslouží následující tabulka.
|
Ukazatel |
Jednotka |
Třída |
||
|
I. |
II. |
III. |
||
|
Voda vhodná |
Voda podmíněně vhodná |
Voda nevhodná |
||
A.Fyzikální ukazatele |
||||
|
Teplota vody |
oC |
35 |
40 |
>40 |
B.Chemické ukazatele |
||||
|
Reakce vody (pH) |
– |
5-8,5 |
4,5-9 |
<4,5->9 |
|
Rozpuštěné látky (RL) |
mg.l-1 |
800 |
1200 |
>1200 |
|
Chloridy (Cl–) |
mg.l-1 |
300 |
400 |
>400 |
|
Sírany (SO42+) |
mg.l-1 |
250 |
300 |
>300 |
|
Hliník (Al) |
mg.l-1 |
10 |
20 |
>20 |
|
Arzén (As) |
mg.l-1 |
0,05 |
0,1 |
>0,1 |
|
Bór (B) |
mg.l-1 |
0,5 |
1 |
>1 |
|
Kadmium (Cd) |
mg.l-1 |
0,01 |
0,02 |
>0,02 |
|
Kobalt (Co) |
mg.l-1 |
0,5 |
1 |
>1 |
|
Chrom veškerý (Cr) |
mg.l-1 |
0,2 |
0,5 |
>0,5 |
|
Měď (Cu) |
mg.l-1 |
0,5 |
2 |
>2 |
|
Mangan (Mn) |
mg.l-1 |
3 |
5 |
>5 |
|
Molybden (Mo) |
mg.l-1 |
0,2 |
0,4 |
>0,4 |
|
Nikl (Ni) |
mg.l-1 |
0,1 |
0,2 |
>0,2 |
|
Olovo (Pb) |
mg.l-1 |
0,05 |
0,1 |
>0,1 |
|
Rtuť (Hg) |
mg.l-1 |
0,005 |
0,01 |
>0,01 |
|
Selen (Se) |
mg.l-1 |
0,02 |
0,05 |
>0,05 |
|
Vanad (V) |
mg.l-1 |
0,1 |
0,5 |
>0,5 |
|
Zinek (Zn) |
mg.l-1 |
1 |
2 |
>2 |
|
Železo (Fe) |
mg.l-1 |
10 |
100 |
>100 |
|
Kyanidy (CN) |
mg.l-1 |
0,4 |
0,5 |
>0,5 |
|
Tenzidy aniontové |
mg.l-1 |
2 |
4 |
>4 |
|
Fenoly těkající s vodní parou |
mg.l-1 |
0,2 |
0,5 |
>0,5 |
|
Nepolární extrahovatelné látky |
mg.l-1 |
0,1 |
0,3 |
>0,3 |
|
Polychlorované bifenyly |
mg.l-1 |
50 |
100 |
>100 |
C.Biologické ukazatele |
||||
|
Koliformní bakterie |
KTJ.ml-1 |
100 |
1000 |
>1000 |
|
Fekální koliformní bakterie |
KTJ.ml-1 |
10 |
100 |
>100 |
|
Enterokoky |
KTJ.ml-1 |
10 |
100 |
>100 |
|
Patogenní mikroorganizmy, salmonelly |
Neprokazatelné v 500 ml |
Neprokazatelné v 200 ml |
Prokazatelné v 100 ml |
|
|
Infekční stádia parazitů člověka a domácích zvířat |
Neprokazatelné v 100 ml |
Neprokazatelné v 1000 ml |
Prokazatelné v 100 ml |
|
|
Kolifágy |
PFU.l-1 |
102 |
104 |
>104 |
|
Testy klíčivosti na semenech rostlin |
hypokotyl |
1 |
1 |
>1 |
D.Ukazatele radioaktivity |
||||
|
Celková objemová aktivita beta mimo tritia |
mBq.l-1 |
1500 |
– |
>1500 |
|
Radium 226 |
mBq.l-1 |
200 |
– |
>200 |
|
uran |
g.l-1 |
50 |
– |
>50 |
