Objevují se hojně slimáčci (Deroceras sp.), plzáci (Arion sp.), slimáci (Milax sp, Limax sp.) a jiní. Příznakem poškození je typický okénkový a okrajový žír na listech, zatímco silnější žilky zůstávají zachovány. Na plodech a kořenech jsou často hluboké otvory a všudypřítomné lesklé slizovité stopy. Na některých místech naší republiky se objevili v takové míře, že dokážou zlikvidovat úrodu během několika málo dnů.
Proč jich je tolik?
Co je příčinou tak silného výskytu plžů? Odpověď není jednoznačná. V posledních dnech se objevují zprávy, že na vině je mírná zima. Plži ale přezimují ve stadiu dospělců a především vajíček v půdě v nezamrzlé hloubce, kde jim zkáza nehrozí ani při déletrvajících mrazech. Rozhodující je fakt, že plži vylézají k žíru pouze v noci a za vlhkého, deštivého počasí. Často také sami nevědomky vytváříme plžům ideální podmínky. Hromady dřeva, staré sudy, cihly a jiný materiál, odložený na pozemku, vytváří nevysychající místa, kde se jim náramně daří. Také nepokosené louky, zahrady i příkopy představují ideální útočiště.
Možná, že si položíte otázku, kam se poděli přirození nepřátelé plžů? Celá řada obratlovců – hrabaví ptáci, krtci, ježci, rejsci, slepýši – se jimi přeci živí! V důsledku dlouhodobého používání chemických nástrah se však u nich vyvinul reflex vyhýbat se plžům. Tito přirození predátoři se často setkávají s mrtvými plži, jimiž by se sami přiotrávili.
Metody ochrany
Jak se bránit, když máme na zahradě plže? Existuje celá řada lidových metod:
Bariéra z rostlin
Vyplatí se rozhodně vytvořit ohraničující výsevní pásy z hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu. Účinnost závisí pravděpodobně na vývinu éterických olejů a vonných látek. Přitom hrají rozhodující roli půdní poměry, světlo a teplota. Zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů. I zde se uplatňuje silný zápach. V deštivých týdnech a na těžkých půdách se musejí pokládat jen tenké vrstvy. Vyplatí se používat zaschlý materiál a pokryv půdy častěji obnovovat. Pozor ale na silnou vrstvu mulče; zde může ve vlhké temnotě vzniknout pravý plží ráj!
Sypaná bariéra
Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popela. Kamennou moučkou se mohou poprášit i listy. Tyto ostré látky nutí plže, aby se jim vyhnuli. Prostředky působí ovšem jen za suchého počasí. Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako sice nepatrné, zato však velmi ostré krystalky. Jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí. V neposlední řadě pomohou i suché piliny. Ty se odedávna sypou jako silný ochranný val kolem jiřin a fazolí.
Kuchyňská sůl: Ano či ne?
Dobře známé je použití kuchyňské soli. Posolený plzák se jednoduše rozloží. Tento způsob ale není vhodný pro použití na pěstebních záhonech, ve sklenících, fóliovnících ani na trávníku. Dochází tak k silnému zasolení půdy, kterého se budeme těžko a zdlouhavě zbavovat.
Otrava alkoholem
Pivu plži nedokážou odolat, za jeho vůní se vydají kamkoliv, i do pasti. Vyrobíme ji snadno. Do země – nejlépe blízko rostlin, které potřebují chránit – zapustíme půlku vydlabaného melounu nebo rozříznutou půlku starého míče. Učiníme to tak, aby okraj nebyl v úrovni půdy. Musí kousek přečnívat nad terén, protože jinak by do něj napadali i užiteční živočichové. Vzniklý bazének do poloviny naplníme pivem a jednou za tři dny obsah se zbytkem piva a mrtvými slimáky vylijeme a pivo doplníme.
Kachna jako predátor
Indický běžec je úžasné a ohromně užitečné zvíře. Jedna kachna nasbírá za den v průměru osmdesát dekagramů plžů, není zapotřebí žádných chemických postřiků! Kachny přitom neničí květiny, keře ani stromy. Výhody tohoto ojedinělého druhu kachny začínají využívat i naši zahrádkáři, především v boji proti stále sílící invazi plzáků španělských.
Umělé nástrahy
Ti, co nechtějí experimentovat, si zakoupí ochranu proti plžům. Na našem trhu je k dispozici Vanish – slug pellets, limacid ve formě tmavě modrých minigranulí. Aplikuje se opatrným rozhozem na půdu mezi řádky zeleniny, ovoce a květin tak, abychom nezasáhli rostliny. Přípravek se nesmí ponechávat na půdě v hromadách. Nástrahy jsou odolné vůči nepřízni počasí a dobře fungují právě za vlhka. Je nutné ale dát pozor, neboť se jedná o přípravek jedovatý pro člověka i domácí zvířata.
Velice dobře se osvědčil ekologický přípravek Ferramol. Jeho granule obsahují jako účinnou látku fosforečnan železitý. Ten se vyskytuje běžně ve volné přírodě, a dokonce se používá i v potravinářství. Při náhodném požití není nebezpečný pro teplokrevné živočichy ani pro žížaly, včely či ježky. Zato s plzáky rázně skoncuje. Granule je vylákají z jejich úkrytů a začnou je okamžitě požírat. Krátce po požití mají pocit sytosti a přestanou žrát, tím pádem již neničí pěstovanou kulturu. Stáhnou se do podzemních úkrytů a brzy uhynou. Není proto nutné mrtvé plzáky sbírat a nedochází ani k nadměrné tvorbě slizu v záhonech. Účinnost přípravku nesnižuje ani déšť; granule vlhkem nabobtnají a jsou pro slimáky přitažlivější.
Biologičtí predátoři
Třešničkou na dortu v boji proti plzákům jsou biologičtí predátoři – parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, prodávané pod názvem Nemaslug. Aktivně vyhledávají v půdě plzáky a pronikají do jejich těl, kde se dál množí. Po určité době vývoje nová generace hlístic opouští hostitele a vyhledá dalšího. Napadený jedinec přestane do 3 až 5 dnů žrát a během 7 až 10 dnů pod zemí hyne. Hlístice působí po dobu 6 týdnů.
Při aplikaci se obsah balení s mikroskopickými hlísticemi rozpustí v předepsaném množství vody a aplikuje se konví nebo postřikovačem na vlhkou nebo předem provlhčenou půdu. Hlístice k aktivnímu životu potřebují vlhkou půdu, v případě suchého počasí se proto vyplatí půdu prolít a poté aplikovat hlístice. Plzáci se pod prkénka stahují a hlístice je zde nemilosrdně napadají. Bezpředmětné jsou obavy, že napadnou člověka, domácí zvířata či ježky, napadají výhradně měkkýše. První aplikace se provádí v první půli vegetace při teplotě půdy optimálně 5–28 °C. Významná je ale i druhá aplikace koncem léta. Ta likviduje mladou generaci plžů, kteří by jinak přezimovali.
Text: Ing. Jan Kopřiva
Foto: archiv autora a redakce
Redakční úprava: Lucia Pristachová Ho-Chí
