Zahrada

Úsporné zavlažování skleníku

Zahradní rostliny potřebují dostatek vláhy. Když ji nezískají z mraků, je třeba zavlažovat uměle. Stoprocentně to platí při pěstování ve skleníku. Závlaha skleníkových kultur má ovšem svá specifika. Je třeba zajistit zejména spolehlivost dodávky vody, ale stále větší význam má také její úspora.

 

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Gardena, Zahradnictví Lobkowitz a Toro Micro Irrigation 

Během sezóny pěstujeme ve skleníku různé rostliny v různých fázích růstu a plodů. Tomu je nutné přizpůsobit i závlahu. V některých fázích musíme na každý plošný metr zeminy dodat v průběhu 24 hodin nejméně 10 litrů vody. Průměrná roční spotřeba v intenzivních sklenících pro velkovýrobu je asi jeden kubík vody na metr čtvereční zasklené plochy. 

sklenik2

Podle potřeby

Pro zavlažování skleníku je vhodný moderní systém tzv. mikrozávlahy. Voda se k rostlinám přivádí jen v potřebném množství potrubím o malém průměru, a to prostřednictvím koncových zařízení – kapkovačů, kapkovacího potrubí a zavlažovačů.

– Kapkovače dávkují rostlinám vodu, maximálně 10 litrů za hodinu. Toho se dosáhne redukcí tlaku vody v konstrukci kapkovače – při výtoku by se měl blížit nule. Jelikož výtokové otvory jsou velmi malé, a tedy náchylné k ucpávání, je tento způsob závlahy náročný na kvalitu závlahové vody.

– Kapkovací potrubí má v určitých vzdálenostech od sebe instalovány zvláštní typy kapkovačů válcového tvaru. Potrubí je položeno na povrchu záhonů, nebo uloženo v půdě v hloubce 10 až 15 centimetrů.

– Zavlažovače rozdělují vodu do kruhů nebo obdélníků, avšak jen vytvářejí vodní mlhu. Obvyklý poloměr dostřiku je jen 3 až 3,5 m, provozní tlak 120 až 350 kPa, průtok do 250 litrů za hodinu, intenzita postřiku je do 10 mm za hodinu. 

zavlaha

Přednosti a nároky

Hlavní předností mikrozávlahy je úspora vody (ušetří se až 2/3 vody potřebné pro tradiční zálivku), energie, ochrana půdy: voda se krátkou cestou ke kořenům neztrácí, nevyplavuje živiny do spodních vrstev půdy a nenarušuje její strukturu. Kromě toho se v potrubí mírně ohřeje, což má na vývoj rostliny kladný vliv. Mikrozávlahu lze také automatizovat, což umožňuje zalévat během delší nepřítomnosti.

Mikrozávlaha má pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin a kvalitu a množství plodů. Jen čistá voda však obvykle nestačí. Nejvýrazněji se efekt projeví ve spojení s přihnojováním. Hnojiva se vlévají do speciálních nádobek pro hnojivou zálivku. Systém je ale náročný na čistotu vody, takže před zapojením je třeba provést chemický rozbor i mikrobiologickou kontrolu výskytu řas, kalů a slizů železitosirných bakterií. Ale i když je voda vyhovující, doporučuje se vybavit kapkovače a kapkovací potrubí dvoustupňovou filtrací, nejlépe diskovými filtry. Zavlažovače nejsou na kvalitu vody tak náročné a obvykle stačí jednostupňová filtrace. 

Svépomocná stavebnice

Profesionální zařízení pro mikrozávlahu na našem trhu jsou spolehlivé výrobky dobré kvality. Každá firma nabízí také hobby-stavebnice pro svépomocnou instalaci. Mají zpravidla podobu několika samostatných sad, určených pro balkónové květiny, pro zavlažování balkónů a teras, pro zeleninové záhony či skleníky nebo pro živé ploty. Každá sada obsahuje základní přístroj k redukci tlaku vody ze zdroje kombinovaný s filtrem, rozvodné potrubí a hadice, regulátory průtoku, různé typy kapkovačů a zavlažovačů, držáky a montážní pomůcky.

Rostliny na terasách a v zimních zahradách, pěstované ve velkých květináčích nebo hrncích, se zalévají pomocí regulovaných kapkových koncových kapkovačů. Ty se montují na tenkou rozvodnou trubku, která se připojí na instalační trubku delšího rozvodu pomocí redukčních křížových nebo T-kusů. V samotném květináči je dobré nasměrovat a zafixovat trysku pomocí dodávaných trubkových držáků.

Stavebnice musí obsahovat český návod k montáži, nastavení komponent a k údržbě. Při svépomocném návrhu je ale vhodné se poradit s odborníkem. Pro malé plochy nemusí být mikrozávlaha příliš nákladná, ale s nárůstem plochy a počtu komponentů se cena pořízení i provozu rychle zvyšuje. Menší pěstitelé proto musejí nejprve posoudit, zda je pro ně finančně únosná. 

Extra tip: Automatické zavlažování 

Mikrozávlaha, vybavená „zavlažovacími“ hodinami, umožní zalévání skleníku i v naší nepřítomnosti: hodiny v nastavený čas otevřou a uzavřou přívodní ventil. K přístrojům se také dodává čidlo vlhkosti půdy, které se zasune k rostlinám. Na čidle se nastaví požadovaná vlhkost a hodiny ovládají ventil podle potřeby.

Problémem může být doplňování nádrže na vodu. Pokud je k dispozici vodovod, je možné nádrž doplňovat pomocí plovákových ventilů, známých z nádrží na toaletách. Podobně lze vodu doplňovat z nádrží mimo skleník, pokud jsou umístěny nad úrovní hladiny ve skleníku. Voda přitéká samospádem a její přítok je opět řízen plovákovým ventilem.

Raději ze sudu

Někteří pěstitelé šetří místem, ve skleníku nemají nádrž na vodu a používají studenou vodu přímo z vodovodu nebo ze studny – rozdíl teplot mezi ovzduším ve skleníku a vodou z vodovodu bývá v letních měsících až 40 °C. Skleníkové rostliny to ale nesnášejí, což bývá častou příčinou pěstitelského neúspěchu. Proto by ve skleníku měla být umístěna nádrž, ve které se voda nejprve ohřeje. Obvykle stačí plastový sud objemu 200 l, který postavíme na podstavec, aby byl v pásmu teplejšího vzduchu. Podstavec musí stát na pevném podloží – hmotnost naplněného sudu je až 250 kg. Sud opatříme výpustným kohoutem pro odběr vody do konví a spádu lze využít i pro připojení kapkové závlahy. Pokud je k dispozici vodovod, lze doplňovat vodu do sudu pomocí plovákových ventilů.

Kvalita vody

K zálivce je nejvhodnější měkká voda dešťová. Nevhodný je ale sběr dešťovky po dlouhém suchém počasí, v místech se značným průmyslovým spadem a ze střech krytých dehtovou lepenkou, nebo natřených barvami, obsahujícími přísady olova nebo kadmia.

Bez úpravy se nehodí ani voda z některých studní pro značnou tvrdost, která omezuje příjem určitých živin. Nedostatkem je i malý obsah kyslíku. Tvrdost vody lze upravovat v nekovových nádobách pomocí kyseliny šťavelové. Na 100 litrů středně tvrdé vody, teplé 18 až 20 °C, použijeme asi 18 g kyseliny šťavelové. Po ošetření se voda zakalí a kal se usadí v závislosti na teplotě za 24 až 48 hodin. Podle zakalení lze laicky posoudit nutnost úpravy. Jestliže zůstane voda čirá, upravování odpadá. Voda správně upravená kyselinou šťavelovou by měla mít hodnotu pH 6,5.

Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 6/2012.