Ploty jasně stanovují hranice mezi dvěma sousedními pozemky a jejich lidští majitelé to respektují. Kdo to chápe méně, to je matka příroda. Třeba takové kočky, které prolézají ze strany na stranu… Ale o těch se možná pobavíme někdy jindy.
Nás teď zajímá, jak řešit větve přesahující ze sousedova pozemku na ten váš. Kdo by je měl ořezat – vy, nebo váš soused?
O problému se hovoří v občanském zákoníku
Soudce Ooku volat nemusíte, na tento případ pamatuje zákon.
Konkrétně o tom hovoří ustanovení § 127 občanského zákoníku. Citujeme: „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně omezoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na svůj pozemek.“
Jak to přeložit do lidštiny? Vy jako „poškozený“ v tomto případě můžete v rámci vykonávání svých práv řešit svůj problém, ale ne nad míru přiměřenou poměrům a ne tak, abyste závažně poškodili souseda.
Nejdříve oslovení, poté dopis
Proto doporučujeme následující postup. Nejdříve souseda slušně oslovte. Pro začátek slovně. Jestliže sousedské vztahy řádně fungují, měl by tímto krokem problém skončit.
Pokud soused nereaguje, pak mu předejte písemnou žádost. Sice je to směšné a pro řešení takové zdánlivé banality podivné, ale nebojte se použít úřední jazyk. Jak vás sousedova zeleň obtěžuje, jaké navrhujete řešení a v jaké lhůtě by soused měl k řešení přistoupit a převisy odstranit. Nezapomeňte si ponechat kopii tohoto dokumentu, abyste měli důkaz, že soused byl o věci srozumitelně informován.
Komu patří větve a plody, které dopadnou na cizí pozemek?
Pokud soused ani pak nereaguje, můžete si říct, že jste učinili formalitám zadost. Větve ořezejte sami. Sice máte v tuto chvíli už jistě souseda plné zuby, pořád si ale v duchu říkejte – ten strom za to nemůže. Udělejte řez tak, abyste strom poškodili co nejméně, a to ve vhodnou roční dobu. Například u listnatých stromů platí, že se ořezávají v době mezi listopadem a březnem, tedy mimo vegetační období.
A komu vlastně patří ořezané kořeny nebo větve, případně i plody na nich rostoucí? To je zajímavý bod. Stará právní úprava říkala – čí je strom, toho jsou také plody a větve, které z něj spadnou. To už neplatí. Nový občanský zákoník účinný od roku 2014 tvrdí i to, že právo odstranit větve a kořeny stromů zahrnuje i právo si odstraněné části stromu přivlastnit.
Text: Marek Konvalinka
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
