Abychom to však mohli udělat, musíme nejprve poznat a pochopit přírodní principy, jakož i umět je vhodně uplatnit v zahradě. Jak tedy realizovat možnost našeho budoucího lenošení či relaxování v krásné zahradě lákající nás chutnou úrodou, a to vše s vynaložením jen minimální námahy?
Úprava kvality půdy
Cíl
Minimalizovat budoucí námahu spojenou s obráběním půdy.
Realizace
Půdu je třeba zbavit starých, nemocných a neplodných dřevin. Zdravé, avšak nepotřebné dřeviny lze zpracovat v zahradním drtiči a štěpky použít k založení bio-záhonku, zkompostovat je nebo využít jako mulč. Růst plevele minimalizujeme dlouhodobým přikrytím půdy černou fólií (je to však neproduktivní) nebo je můžeme potlačit či zadusit hustým výsevem jetelin (víceletně pěstovaných na krmení) či rostlin určených na zelené hnojení (které mimochodem zkvalitňují strukturu půdy a zvyšují obsah humusu a dusíkatých látek v ní). Kyselost půdy můžeme upravit na požadovanou hodnotu přidáním přírodních hnojiv (mletý vápenec, dolomit, rašelina, vhodné horniny), obohaceného kompostu či kompostovaného hnoje. Ty je nejlepší zapravit do půdy na podzim.
Obrábění a okopávání
Cíl
Usnadnit si a zefektivnit obrábění půdy mezi vysazenými rostlinami.
Vstupní podmínky
Před výsadbou musí být půda odplevelena, její struktura upravena a doplněna živinami.
Realizace
Vzcházení výsevů je možné urychlit mírným upěchováním půdy nad vysetými semeny, jemnou závlahou a jejich překrytím perforovanou fólií až do doby klíčení. Aby rostliny měly dobré půdní podmínky během celé vegetace, je třeba pravidelně odstraňovat plevel mezi vysetými řádky (ruční či mechanické vytrhávání bude vždy časově náročné). Po prvním okopání je vhodné mezi řádky mulčovat organickým materiálem a po sběru mulč zapravit do půdy jako humusotvorné hnojivo. Výsledkem bude podstatné snížení námahy i časové náročnosti při obrábění a ošetřování půdy mezi rostlinami a zároveň zlepšíme agrotechnické podmínky pěstování, a to prakticky bez investic.
Řez ovocných dřevin
Cíl
Minimalizovat potřebu řezu ovocných dřevin jednak kvůli úspoře práce a času, ale i z ekologického hlediska (přesun energie dřevin z nadbytečné tvorby dřeva na zvýšenou tvorbu plodů).
Vstupní podmínky
Vytipovat si vhodné druhy, odrůdy a podkmínky.
Realizační kroky
Vybíráme druhy nebo odrůdy, které rostou a plodí prakticky bez potřeby pravidelného řezu nebo potřebují jen výchovný řez (líska, dřín, trnka, šípky, bez černý, jeřabina, citroník trojlistý, některé odrůdy třešní, mišpule, ořechy, kaštany, borůvka kamčatská, některé sloupovité odrůdy ovocných dřevin).
Nápomocné jsou také způsoby výsadby, které umožní minimalizovat řez (pásové, stěnové samonosné a s oporou či sloupovité výsadby), jakož i způsob tvarování, který minimalizuje potřebu řezu. V praxi to znamená dát přednost vyvazování větví před intenzivním řezem. Pozor, vybrané odrůdy však musí tolerovat mírný výchovný řez, minimální prosvětlování a na konci plodných let i zmlazovací řez!
Hnojiva a hnojení
Cíl
Snížit finanční náklady a zajistit si vlastní ekologicky čistá hnojiva.
Realizace
Pravidelně zlepšovat složení a strukturu půdy, zvyšovat obsah humusu a v přiměřeném množství i obsah rostlinného dusíku (jetel, luskoviny). Pro toto poslouží, jak jsme již zmínili, zelené hnojení jetelinami nebo obilně-luskovými směskami. V rámci ekologického přístupu k zahradničení je vhodné na tvorbu výživného organického hnojiva – kompostu nebo vermikompostu – využívat i odpad. Kompostovací ohrady si založíme v zahradě na odlehlém, vlhčím a stinném místě, případně můžeme využívat zakoupené rychlokompostéry.
Růst i plodnost pěstovaných rostlin stimulujeme pomocí jiných rostlin vhodných na přípravu hnojivých a stimulačních záparů, odvarů či zákvasů, jimiž rostliny zavlažujeme nebo postřikujeme. Takto můžeme dosáhnout citelné finanční úspory a ekologické optimalizace celého provozu zahrady.
Zelenina
Cíl
Snazší a zdravější pěstování zeleniny.
Vstupní podmínky
Půda musí být zbavena vytrvalého plevele. Také je třeba upravit její složení podle požadavků pěstovaných rostlin, musí být dobře zásobená humusem a živinami, maximálně osluněná a chráněná před větrem.
Realizace
Levnější a zdravější odrůdy si dopěstujeme ve skleníku či pařeništi nebo v bytě za oknem z kvalitních semen. Teplotu půdy můžeme zvýšit spodním půdním bio vyhříváním, tedy rozkladem organického materiálu (kompost, listí, hnůj) pod pěstitelskou vrstvou substrátu. Rostliny lze pěstovat přímo na kompostu, na kopečkovém bio záhonku, v klasickém pařeništi, případně v pařeništi instalovaném ve fóliovníku nebo skleníku. Tato krytá pěstitelská zařízení by měla být umístěna na slunném místě. Dobrou úrodu zeleniny zabezpečí přiměřené hnojení půdy obohaceným kompostem (bez rizika zvýšeného obsahu dusičnanů).
Pracnost s ošetřováním pěstované zeleniny a bylin lze snížit tak, že půdu před výsevem či výsadbou bohatě zásobíme humusem (podle požadavků rostlin) a budeme mulčovat mezi řádky zeleniny organickým materiálem (vytrhaný bezsemenný jednoletý či dvouletý plevel, kompost, posekaná tráva, sekaná sláma). Mulč snižuje ztráty půdní vlhkosti, zvyšuje teplotu a mikrobiální aktivitu půdy a snižuje pracnost spojenou s okopáváním půdy. Abychom se nemuseli často shýbat, je vhodné si vybudovat vyvýšené záhony. Také je vhodnější smíšená výsadba zeleniny, bylin a květů, při níž se sousedící rostliny navzájem chrání.
Nezapomeneme ani na ochranu zeleniny před případným výskytem chorob a škůdců a při něm, , a to hlavně ve skleníku a fóliovníku. Zde se doporučuje použít tabulkové lapače hmyzu natřené lepidlem různé barvy podle druhu škůdce, dále vykouřit uzavřený pěstitelský prostor zapáleným tabákem či použít zředěný postřik odvarem, výluhem či zákvasem z vybraných aktivních druhů rostlin. Před těmito zásahy je třeba napadené části rostlin odstranit a spálit.
Závlaha
Cíl
Zajistit rostlinám dostatek potřebné, hlavně půdní vláhy podle jejich individuálních nároků.
Vstupní podmínky
Kvalita půdy, její sací a akumulační schopnost (závisí na jílových minerálech a obsahu humusu), ale i schopnost půdy vodu uvolňovat je pro rostliny rozhodující. Vše záleží na úpravě půdy ještě před výsadbou rostlin.
Realizace
Většině (i kyselomilných) rostlin vyhovuje nezamořená povrchová i dešťová voda. Studniční vodu je dobré před závlahou provzdušnit a oslunit. U závlah, hlavně teplomilných rostlin v krytých pěstitelských prostorách, je často rozhodující teplota závlahové vody. Vhodné je uskladňovat ji a prohřívat ve venkovních, výše postavených nádržích na slunci a v závětří. V případě teplomilných rostlin pěstovaných v krytých prostorách se doporučuje dát sudy s vodou dovnitř těchto prostorů, kde se ohřeje. Zjednodušit a zautomatizovat si zavlažování lze využitím spádové závlahy z výše položených nádrží s rozvodem po zahradě. Výborným pomocníkem je též kapková závlaha, závlaha podmokem, finančně náročnějším řešením jsou plně automatické závlahové systémy s programovacími zařízeními se senzory vlhkosti půdy s možností přihnojování rostlin.
Trávník
Cíl
Trávník obvykle vyžaduje téměř celoroční a ne vždy lehké ošetřování, jeho realizaci si musíme zjednodušit a usnadnit.
Vstupní podmínky
Kvalitní příprava odplevelené půdy a zakořenění trávníku.
Realizace
Už při výsevu trávníku si můžeme zjednodušit jeho další ošetřování – vysít nízké, dostatečně zahušťující a odolné druhy trav, které mají nižší vzrůst a nemusí se tak často sekat. Sekání trávníku nám usnadní i vytvoření rovných nebo oblých okrajů s velkým poloměrem (bez zbytečných výčnělků), případně můžeme okraje ohraničit dlaždicemi. Kromě klasických sekaček lze využít trochu netradiční alternativu, která se však dostává znovu do popředí – živočišné „sekačky“ (ovce, králíky), které trávník spasou a zároveň i pohnojí (pokud nám to nevadí).
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock
