Připravil: Jan Burkáček, foto: autor
Granátovníku obecnému se též říká marhaník (Punica granatum). Jde o rozložitý keř nebo strom, pocházející z Persie a Přední Asie. Jako menší stromy se často vyskytuje ve Středomoří. Granátová jablka byla zasvěcena řeckým bohyním Afroditě a Héře. Král Šalamoun měl údajně celý sad granátovníků. Prorok Mohamed radil pojídat tyto plody proto, aby se lidé zbavili závisti. Granátovník se v létě obsypává bájnými plody – granátovými jablky. Pod tuhou, rudou slupkou plodu naleznete semínka, obalená šťavnatou červenou dužinou osvěžující chuti, s vysokým obsahem železa a vitamínu C. Semínka je potřeba vybírat z nepoživatelné bílé, hořké blány, která tvoří vnitřek plodu.
Podmínky pěstování
Granátovník vyžaduje kyselý substrát, nesnáší vápník. Můžeme jej pěstovat jako pohlednou přenosnou rostlinu, která plodí i v našich podmínkách, byť skromně, neboť nemůže dorůst do velikosti statného stromu jako ve své domovině. Vyžaduje teplé a slunečné stanoviště, na zimu pak přemístění na světlé bezmrazé místo. Dobře se mu daří i ve vyhřívaných sklenících. Rozmnožuje se především řízkováním, ale stejně snadno se dá pěstovat i ze semen. Zakrslým formám se daří rovněž v květináči na jižně či východně orientovaném okně. Pozor ale na přímé polední slunce, především mladým rostlinám může přivodit úpal. Miluje vydatnou zálivku a dostatek živin. Doma roste nejlépe ve studeném skleníku či v chladném bytě, v létě venku. Jako pokojové rostliny se často pěstuje odrůda Nana, jež bohatě kvete a plodí, ale není jedlá. V zimě vyžaduje mírnou zálivku a hodně světla. Lze také umístit do tmavé, chladné místnosti s teplotou okolo 5 °C, kde ji vůbec nezaléváme. Je to opadavá dřevina.
Tradiční využití
Z listů marhaníku a ze slupek nezralých plodů se připravuje natrpklý, osvěžující čaj. Z příjemně nakyslé šťávy, obsahující červené barvivo, se odedávna vyrábí nealkoholický nápoj šerbet. Francouzi vyrábějí zkvašením šťávy proslulou grenadinu. Z jednoho kilogramu plodů lze získat přes půl litru šťávy. Při jejím zpracování je třeba dávat pozor, protože skvrny od ní se špatně odstraňují. A jak z plodů snadno získat vynikající šťávu? Jablko mírně nahřejeme a poválíme na podložce za mírného tlaku. Nařízneme je u kalichu a vzniklým otvorem mačkáme šťávu přímo do sklenice.
Zdraví prospěšné látky
Granátová jablka obsahují zhruba 77 % vody a dále vápník, fosfor, železo, hořčík, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, organické kyseliny (zejména citrónovou), z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B (B1, B2 a B3) a C, v menší míře i vitamín A ve formě provitamínu (karotenoidů); obsahují také 6 esenciálních a 9 neesenciálních aminokyselin.
Léčivé účinky
S ohledem na množství hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou či pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály. Obsahem antioxidantů pomáhá šťáva v prevenci a léčbě nemocí horních cest dýchacích a v eliminaci části zátěže způsobené špatným životním prostředím. Z granátového jablka se využívá především štáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů. Nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Známý je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů. V teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám.
