Čas od času se v Receptáři invazivními rostlinami zabýváme. Například nedávno jsme probírali bolševník velkolepý. Ten vypadá přesně tak, jak si invazivní rostlinu asi představíme – mohutný, s ostře vykrojenými listy a chlupatou lodyhou. Zkrátka drsný válečník už od pohledu, nelítostně zabíjející jinou flóru. Něco takového by si doma na zahrádce pěstoval jen šílenec. Že ale invazivní rostlina může vypadat úplně jinak, to ukazuje příklad vlčího bobu, také známého jako lupina.
Rychle se množí a je jedovatá
Rostlina během několika let pokryje svými květy klidně celou louku. Zakotví i v příkopech, valech a jiných těžko přístupných lokalitách. Nasadí na květ i třikrát do roka, takže se množí velice rychle. A dokáže ublížit. Semena i vegetativní orgány vlčího bobu obsahují hořce chutnající chinolizidinové alkaloidy a neproteinové aminokyseliny. Tyto látky nesou názvy lupinin, lupanin nebo lathyrin. Jsou produce jedovaté. Stačí, aby hladová kolemjdoucí ovečka spásla půl kilogramu lupiny a je po ní.
Ochranáři tvrdí, že je vlčí bob dokonce ještě nebezpečnější než bolševník. Vlčí bob je tak mocný, že dokáže změnit půdní podmínky na stanovišti, kde roste. Louka, která dříve zářila barevnými květy rozrazilu, hortenzií nebo dokonce orchidejí, bude po náletu semen bobu zářit sytě fialovou barvou. Jen občas místy dostanou šanci ještě kopřivy a jiné rostliny, které si libují v nadbytku dusíku v půdě. Posečte louku, ale orchideje už na ní stejně nikdy neuvidíte. Stanoviště zůstane vhodné jen pro nitrofilní rostliny.
S lupinou bojují v národních parcích Česka i v zahraničí
Takto vlčímu bobu podlehla drahocenná stanoviště na Šumavě nebo v Krkonoších. Správci přírodních rezervací vyzývají veřejnost na pomoc. Tak třeba v Domě přírody Slavkovského lesa na Kladské zveřejnili před dvěma lety výzvu. Každý, kdo se vyfotil s náručí natrhaných květenství nebo s vyrýpanými trsy lupiny a fotografii ukázal v Domě přírody, dostal malou odměnu.
S lupinou nebojuje jenom Česko. Problémy hlásí celá Evropa. Na tomto kontinentě lupina není původní, byla zavlečena v 19. století ze Severní Ameriky, jako okrasná rostlina, jak jinak. Teď už se lupina rozmáhá i tam, kde byste ji nečekali. Tak třeba Finsko je momentálně lupinou zarostlé od jihu až po střed. Pokud jste touto chladnou a rozlehlou zemí projížděli v posledních letech z jihu na sever, jednotvárně fialové louky se vám jistě vryly do paměti. Lupina každý rok ještě rozšiřuje svůj areál, takže už pronikla i do nejsevernější části země, do Laponska.
Jak ji zničit?
A jak byste se vlastně měli zachovat, když rostlinu uvidíte? Lupina se musí vytrhat tak, aby nevypadávala semena a je třeba ji úplně likvidovat a to buď v kompostárnách nebo spalovnách, radí ekologové.
Text: Marek Konvalinka
Foto: iStock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
