Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Marley, Gardena, Schutz, Juncus a Replast
Dešťová voda je vhodná zejména k zavlažování. Při vhodném technickém řešení rozvodů ji můžeme používat i jako užitkovou v domácnosti. Nejprve je ale třeba ji zachytit a uskladnit.
Zachycení okapem
Většinu vody z dešťových srážek dokáže zachytit střešní krytina a okapový systém. Pro její kvalitu jsou nejlepší střechy s pálenými a betonovými taškami nebo střechy plechové, zatímco asfaltové a eternitové krytiny vodu více znečišťují. Důležitý prvek představuje okapový lapač nečistot vložený před zaústění svodu. Voda bez hrubých nečistot steče do okapové roury, na kterou je napojena vsuvka; ta odvede vodu do sběrné nádrže (sudu nebo jímky). Levnější vsuvky mají jen ručně ovládanou klapku, dražší bezobslužné systémy bývají zpravidla vybaveny filtračním sběračem.
Tradiční sudy
Majitelé domů, chat a chalup pak vodu z mraků stále jímají hlavně do různých sudů – plechových, plastových či dřevěných. Je to způsob jednoduchý a levný, ale má několik nevýhod: Voda může přetéci a podmáčet stavbu, v teplém létě „zarůstá“ a před zimou je třeba ji vypustit. Proto sudy vždy stavíme na podstavec (nejlépe betonovou desku) a na straně, odkloněné od domu, instalujeme přepouštěcí klapku, aby přebytečná voda odtekla do kanalizace, vsakovací jámy či vsakovacího boxu. Otevřený sud chráníme před nečistotami a hmyzem (zejména komáry) nylonovou síťkou. Pro pohodlný odběr vody do konví je vhodné z boku vyvést kohoutek.
U profesionálních výrobků jsou tyto požadavky vyřešeny již v konstrukci.
Jímky z betonu
Monolitické betonové jímky o objemu zhruba 5 až 12 m3 svým vzhledem i funkcí připomínají septik. Dodavatel je dopraví na místo určení a jeřábem nainstaluje do stavební jámy. Dešťová voda se přivádí přes hrubý pískový filtr a čerpá z prohlubeniny na dně jímky. Proti přeplnění jsou jímky chráněny přepadovým kanálem, odkalovací šachta i filtrační komora mají vlastní poklopy.
Jímku je možno postavit i svépomocí z betonových skruží, podobně jako studnu. Skruže se osazují na betonovou desku na dně stavební jámy, ve které je prohlubenina pro sací koš čerpadla. U nádrže ze skruží o průměru 1500 mm počítáme na každý metr hloubky s kapacitou 1,8 m3 vody.
Plastové nádrže
Trendem pro uskladnění dešťové vody jsou nádrže různého tvaru o objemu 1 až 10 m3 z PVC, polyetylénu (PE) nebo polyesterového sklolaminátu (PESL). Jsou poměrně lehké, snadno se propojují plastovými trubkami a výrobci zaručují životnost nejméně 30 let.
Nadzemní plastové nádrže se umisťují na podpěrnou konstrukci u svodu okapu. Voda se v nich dobře prohřeje, ale hrozí nebezpečí znečištění; před zimou navíc musejí být vyprázdněny.
Podzemní nádrže se ukládají do jámy vyložené štěrkopískem tak, aby byly překryty nejméně 80 cm zeminy (nezámrzná hloubka). Nad zemí zůstane pouze revizní šachta s poklopem. Voda v nich pak má celý rok prakticky stejnou teplotu.
Sklepní nádrže jsou uloženy ve sklepě a mohou se navzájem různě propojovat. Výrobci k nim dodávají propojky, filtry, hladinoměry a podobně. Obvykle bývají propojeny i se zdrojem pitné vody.
Extra tip: Sklepní zásobník
Sklepní plastové zásobníky mohou složit k zachycování dešťové vody a zároveň k jejímu čištění. Filtry se samočisticí funkcí jsou umístěné do svislého svodu z okapů a další jsou u nádrží. Asi za šest týdnů se v nádrži vytvoří tři vrstvy: spodní vrstva usazenin, široká vrstva užitkové vody a plovoucí vrstva. Stejně jako v biologické čistírně vody se zde vytvářejí aerobní bakterie, které vodu zbaví organických nečistot. Nejčistší voda je odčerpávána plovoucím odběrem asi 15 cm pod hladinou. Nádrže se umisťují do země nebo do studeného sklepa. Pro středně velký rodinný dům nebo chalupu pro celoroční pobyt stačí nádrž o objemu asi 4000 litrů.
sem obr 7
Čerpání vody
Vodu ze sudů a nádrží čerpáme buď ručně (do konví), nebo sacími motorovými čerpadly. Zahradní čerpadla jsou umístěna na povrchu a sací hadici mají v nádrži. Ponorné čerpadlo se celé zavěsí na stěnu sudu nebo spustí do nádrže. K vývodu se připojí zavlažovací hadice či potrubí zavlažovacího systému.
Pro čerpání užitkové vody pro domácnost zpravidla slouží domovní vodárna: voda je čerpána do tlakové nádoby a pak (označeným rozvodem) rozvedena po stavení. Do sběrné nádrže je ale třeba zařadit jemný filtr s vyjímatelnou vložkou. U některých soustav bývá sběrná nádrž propojena se zdrojem pitné vody, takže během sucha ji lze doplnit.
Dobré rady
– Dešťová voda ani po vyčištění běžnými filtry ve sběrných nádržích není vhodná k pití, musela by se ještě upravit v domácí úpravně vody a otestovat hygienickou službou.
– Majitelé nemovitostí, kde probíhá podnikatelská činnost, musejí platit poplatky za odvod srážkových vod do kanalizace. I proto je lepší dešťovku chytat do nádrže a přebytečnou odvést do vsakovací jámy.
– Po delším období sucha necháme první srážky i s nečistotami ze střechy odtéci do odpadu. Do nádrže začneme jímat až asi po půlhodině deště.
– Funkci plovákového spínače u ponorných čerpadel je třeba nejméně každé tři měsíce zkontrolovat a plovák zbavit usazenin.
– Na nádrž umístěnou ve skleníku je výhodné připojit tzv. mikrozávlahu, což je úsporný způsob zavlažování přímo k rostlinám. Instaluje se převážně svépomocí jako stavebnice.
Článek z RPN č. 6/2011
