Jakou velikost zvolit?
Dřevo je sice nejčastějším řešením, ale můžete se setkat i s pohledovým betonem, gabionem, nebo dokonce cortenem. Dřevěné varianty si můžete poměrně snadno vyrobit i sami nebo si můžete vybrat z nabídky specializovaných obchodů. Pokud se zamýšlíte nad tím, jaký rozměr a především jaká výška budou pro vás nejlepší, je dobré si uvědomit, co vlastně na záhonech budete pěstovat.
Vyvýšení nad úroveň terénu vám „posune“ rostliny pěkně pod ruce, ale u některých vzrůstných druhů zeleniny může být větší výška tak trochu na škodu, protože vás zelenina doslova přeroste. Výška okolo 80 až 100 centimetrů bývá většinou při péči o zeleninu nejefektivnější, pokud ale na záhonech plánujete pěstovat například tyčková rajčata, budete mít se sklizní plodů zřejmě už problém. Mnohdy je tedy vhodné výšku záhonů dokonce i kombinovat a vyšším druhům raději dopřát záhon nižší, zatímco listovou zeleninu, bylinky a květiny můžete pěstovat v dosahu ruky, aniž byste se museli ohýbat.
Vyvýšené záhony jsou častou volbou především zahrádkářů s omezenou hybností. Každý centimetr vyvýšení se opravdu počítá a už při výšce 20 centimetrů poznáte úlevu při údržbě pěstovaných plodin.
Díky vyvýšeným záhonům dokážeme zvýšit úrodu a lépe využít dostupný prostor. Za ideální velikost záhonu se považuje 2,4 × 1,2 m.
Na vyvýšené záhony lze vysadit prakticky jakékoliv rostliny, berte v úvahu ale jejich výšku. Tyčková rajčata se vám budou dobře sklízet ze záhonů do výšky 40 cm. Stejně tak buďte opatrní i při pěstování jedlých popínavek, které vyžadují stabilní oporu. Půdopokryvné a nízké plodiny se ale nebojte zvednout výš, výška nad 80 cm umožní sklizeň téměř bez ohýbání zad. Další výhodou vyvýšených záhonů je i částečné zamezení přístupu slimáků, ale i tak nezapomínejte rostliny chránit.
Kam vyvýšený záhon umístit
Pokud se rozhodnete pro vyvýšené záhony, pečlivě byste měli kromě materiálu, rozměru a typu volit i místo umístění. Nejčastěji se na těchto záhonech pěstuje zelenina, ale růst tu mohou i bylinky, ovoce nebo květiny k řezu. Všeobecně nejvhodnější bude umístění na plném slunci v dobře dostupné části zahrady.
Na co si dát pozor při dřevěných záhonech
Dřevěné záhony bývají volbou číslo jedna, a to díky relativně snadné výrobě, širokému výběru různých druhů a tvrdostí dřeva a přírodnímu vzhledu. Často se v tomto případě ale dopouštíme hned několika chyb. Dřevo by určitě nemělo přicházet do styku se zeminou. Půdní bakterie a voda se totiž podepíšou i na stavu tvrdého dřeva, proto je nutné zeminu od stěn záhonu oddělit. Dobrou volbou bude nopová folie, kterou položíte nopy směrem ke dřevu.
Stejně tak je třeba si pohlídat uložení záhonu, dřevo by nemělo přicházet do kontaktu ani s mokrou zeminou odspodu, na což se často zapomíná. Spodní část záhonu položte například na cihly nebo dlažební kostky, které zapustíte do půdy. Pokud záhony ukládáte na štěrkovou plochu nebo na mlat, máte tento problém už vyřešen, ale v případě umístění na trávník už bude vypodložení dřeva nutné.
Dřevo měkké i tvrdé, bez nátěru i s ním
V případě volby betonových, gabionových nebo cortenových konstrukcí se už nemusíte prakticky o nic starat. Tyto materiály jsou odolné a už nepotřebují žádnou další péči. V případě dřeva je ale nutné brát v úvahu jeho přírodní charakter. Dřevo bude totiž vystaveno povětrnostním podmínkám a podepíše se na něm vlhkost, sluneční záření i střídání teplot. Na druhou stranu je i stárnutí dřeva svým způsobem zajímavé, proto patří k jeho přirozenosti.
Máte na výběr ze dvou možností. Měkká dřeva v podobě smrku nebo borovice jsou cenově dostupná, snadno se s nimi pracuje, takže vyvýšený záhon z nich vyrobíte i svépomocí poměrně snadno. Bez povrchového ošetření to ale nepůjde. Bude nutné dřevo buď namořit, nebo rovnou natřít ochranným nátěrem, který bude nutné po několika letech obnovit. Tvrdé dřevo u nás nejčastěji reprezentuje dub nebo modřín.
Obě dřeva jsou výrazně odolná a pokud nedojde k přímému kontaktu se zeminou, vydrží dlouhá léta i bez povrchového ošetření. Skvěle se hodí do přírodních i moderních zahrad, protože po krátké době získávají šedavou přírodní patinu, která je u těchto dřev často vyzdvihována a je považována za vzhledovou výhodu. Záhony vyrobíte ze slabších trámů i z latí nebo prken, důležité je, aby bylo dřevo zbaveno kůry, která by výrazně snižovala životnost tohoto přírodního materiálu.
Proč pěstovat ve vyvýšeném záhoně?
Často opomíjenou výhodou vyvýšených záhonů je také mnohem lepší hospodaření se zálivkovou vodou. Pokud ponecháte vyvýšené okraje, zabrání vylití vody ze záhonu. Voda se tak bezpečně a bez zbytečných ztrát dostane ke kořenům zeleniny, ovoce i bylinek.
Vyvýšený záhon je velmi dobře použitelný i na místech, kde pro pěstování rostlin nemáme ideální půdu, ať už je příliš těžká, nebo kamenitá. Najdeme místo, kam ho umístíme (na pěstování zeleniny co nejslunnější), a z půdy odstraníme trvalý plevel.
Jeho obrubu položíme na půdu (případně ji v úrovni terénu podložíme starými cihlami, betonovými sloupky, dlažebními kostkami aj.). Na dno můžeme uložit zaječí pletivo, které zabrání vniknutí krtka či hlodavců. Dřevěným stěnám prodloužíme životnost, když na vnitřní stěny připneme nopovou fólii obrácenou nopy ke dřevu. Mezi nimi se může vypařovat voda a schnout dřevo. Celý objem záhonu následně naplníme co nejlepší půdou obohacenou o rašelinový substrát či dobře rozložený kompost.
Výhodou je, že nedochází k odizolování nové pěstitelské vrstvy od původního terénu, čili záhon není „odpojen“ od kapilární půdní vody a půdních živočichů, například dešťovek, které časem zapraví organický materiál z vrchních i do hlubších vrstev, a tak zlepší půdu i v původním terénu. Kompost či jiný organický materiál přitom do vyvýšeného záhonu průběžně doplňujeme.
Půda se ve vyvýšeném záhoně na jaře rychleji prohřeje v porovnání se zbytkem zahrady, proto můžeme s některými výsevy začít dřív. Abychom je ochránili před nízkými teplotami, pohodlně záhon zakryjeme bílou netkanou textilií, stačí ji položit na obrubu a něčím zatížit. Dřívější výsev a zakrytí výsevů značí též dřívější úrodu.
Zahrádkaření podle čtverců
Tento systém zahrádkaření zahrnuje výsevy do vyvýšeného záhonu rozděleného na pravidelné čtverce. Jednotlivé druhy rostlin zůstávají „odděleny“ pomocí provázku nebo bambusových tyčí. Jde o intenzivní způsob pěstování, který je výborný především pro pěstování různých druhů salátů a jiné malé zeleniny. Výborný je i do malých zahrad, pomáhá nám udržet si přehled. Když se nám podaří rostliny adekvátně vyživit, zavlažit a udržet bez chorob a škůdců, i z malé plochy získáme velmi slušnou a potěšitelnou úrodu.
- Pomocí hrábí urovnáme povrch a rozdrtíme všechny hroudy.
- Pomocí provázku záhon rozdělíme na menší čtverce (30 × 30 cm).
- Do jednotlivých plošek vyséváme semena podle druhu.
- Pravidelně (podle potřeby) zaléváme a odstraňujeme plevel.
- V případě pozdních jarních mrazíků, záhon zakryjeme netkanou textilií.
- Mladé rostlinky jednotíme, aby měly dostatek prostoru pro svůj růst.
Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
