1 Jaký je rozdíl mezi keříkovou a kolíkovou odrůdou rajčat? Jsou lepší kolíková, nebo keříková rajčata?
Základní rozdíl mezi těmito skupinami je charakter růstu, se kterým pak ale souvisí i zcela odlišná péče. Zatímco u tyčkových rajčat se zapěstovává sazenice s rovným a nevětveným stonkem, v případě keříčkových odrůd se rajče nechá rozvětvit, takže působí celkově košatějším dojmem.
Specifickým znakem tyčkových rajčat je mnohdy i poměrně velká výška, takže je nutné sazenici postupně uvazovat k pevné a raději i delší opoře v podobě kolíku nebo spirálové tyče. V porovnání s nimi bývají keříková rajčata o dost nižší, a oporu tudíž nepotřebují.
Každý pěstitel preferuje jinou skupinu odrůd a každý pro to má své důvody. Pro začátečníky bude jistě snazší pěstovat odrůdy keříkové, které se neuvazují a ani není potřeba vyštipovat boční výhony u báze listů, což je naprostá nutnost u tyčkových rajčat.
2 Kdy se vyplatí vysévat rajčata doma a kdy výhodněji koupit sazenice?
Domácí pěstování sazenic je výhodné z mnoha důvodů, tím nejdůležitějším je především možnost si vypěstovat požadované odrůdy, atraktivní novinky nebo třeba i staré odrůdy, které byste v podobě předpěstované sadby třeba ani nesehnali.
Předpěstování sazenic ze semen pak volí i náročnější pěstitelé, kteří se nespokojí s několika málo sazeničkami. I tak si ale můžete pořídit několik předpěstovaných sazenic odrůd, které jste nevysévali.
Skvělou možností jsou pak roubovaná rajčata, díky nimž se dočkáte dřívější i opravdu bohaté sklizně, která navíc trvá mnohem déle. Roubovaná rajčata totiž mnohem déle odolávají plísním, takže plodí dlouho do podzimu.
3 Kdy a jak vysévat rajčata?
S výsevem rajčat se nesmí moc spěchat, nejlepší dobou je březen nebo pak duben, kdy už je mnohem více světla. Semínka se vysévají v pravidelných rozestupech do truhlíku nebo jiné nádoby do výsevního substrátu do hloubky přibližně 3 mm.
4 Kdy vysévat rajčata, plánujeme-li pěstování ve fóliovníku či ve skleníku?
Pokud chcete sazenice rajčat pěstovat ve skleníku nebo fóliovníku, kam se mohou předpěstované sazenice vysadit mnohem dříve než na venkovní záhon, pak semínka rajčat vysévejte nejlépe v první polovině března.
5 Kam umístit nádobku s vysetými semínky?
Výsevní nádobu umístěte nejlépe na vnitřní okenní parapet nebo na jiné světlé místo, kde se bude teplota pohybovat okolo 25 °C. Předpěstování sazenic je ovšem možné i ve vytápěném skleníku, opět je ovšem důležité dodržet potřebnou teplotu.
6 Mohu vysít semínka z rajčat, která jsme koupili v obchodě a chutnají nám?
V případě rajčat pořízených v obchodě se jedná většinou o F1 hybridy, ze semen byste sice sazenice vypěstovali, ale plody z nich by nebyly valné kvality. U některých rostlin byste se navíc ani sklizně nemuseli dočkat vůbec, mnohdy totiž z takového semínka vyroste jen bujná, ale nekvetoucí rostlina.
Schraňovat semena získaná z koupených plodů se vyplatí jen v případě starých a původních odrůd, dobrým příkladem je divoké drobnoplodé rajče, které neprošlo křížením. Plody by ovšem měly být perfektně vyzrálé, aby i semena byla dostatečně vyvinutá.
7Jak se starat o sazenice?
Jakmile rajčata vytvoří jeden nebo dva pravé listy, nastává nejlepší doba pro přesazení. Sazeničky je možné sázet například do květináčů, rašelinových sadbovačů, nebo dokonce jiných vhodných nádob. Mladé rostlinky můžete vysadit přibližně o třetinu hlouběji, než původně rostly v truhlíku.
Pro přesadbu je vhodné použít čerstvý substrát určený pro výsev a množení. Zálivka by měla být rovnoměrná, přičemž rostliny v této fázi vyžadují dostatek světla.
8 Mohu pěstovat něco v záhonu před výsadbou rajčat?
Mohlo by se zdát, že před rajčaty na záhonech nestihnete nic vypěstovat, ale opak je pravdou. V dubnu se totiž dají vysévat rané odrůdy ředkviček, které pod bílou netkanou textilií stihnou dostatečně dorůst. Stejně tak tímto způsobem lze pěstovat odolné odrůdy raných salátů. Vůbec nevadí, že je do výsadby rajčat nestihnete všechny sklidit, saláty mohou bez obtíží růst i mezi rajčaty.
9 Co naopak nepěstovat před rajčaty?
V případě rajčat se vždy vyplatí přemýšlet nad tím, kam tuto na živiny náročnou plodinu vysadit. Určitě by se neměla rajčata pěstovat více let na stejném místě, stejně tak byste je neměli vysadit ani na záhon, kde se minulý rok pěstovaly brambory, jahody, papriky nebo třeba lilky.
Rajčata by byla po těchto plodinách ohrožená chorobami i škůdci. V měsících před samotnou výsadbou sazenic rajčat na stejném záhonu nepěstujte špenát, ten by totiž zbytečně vyčerpal půdu.
10 Jak připravit záhon?
Rajčata patří do skupiny zeleniny první tratě, vyžadují tedy půdu nejlépe vyhnojenou hnojem na podzim. Pokud nemáte přístup k tomuto hnojivu, můžete záhon na jaře pohnojit kompostem, půda by měla být dobře zrytá a odplevelená.
11 Kdy vysazovat sazenice ven?
Pro venkovní výsadbu rajčat je ideální druhá polovina května, tedy období po „zmrzlých“. V teplém roce můžete ale trochu zariskovat a několik sazenic vysadit třeba i koncem dubna do květináčů. Je ovšem nutné takto vysazené rostliny důkladně chránit bílou netkanou textilií nejen v noci, ale třeba i během chladného dne.
12 Kdy sazenice sadit do fóliovníku či skleníku?
Zapěstované zdravé a silné sazenice je možné do skleníku nebo fóliovníku vysadit buď koncem dubna, nebo na začátku května. Stěny z fólie, polykarbonátu nebo skla mladé rostliny ochrání před nepřízní počasí, které bývá v tomto období ještě stále vrtkavé.
13 Dají se všechny odrůdy sadit ven i do fóliovníku či skleníku?
Rajčata jsou všeobecně teplomilné plodiny, kterým perfektně vyhovují chráněné podmínky ve skleníku nebo fóliovníku. Navíc jsou tu chráněné před smáčením listů, což u nich jinak vede k rozvoji houbových chorob. U některých odrůd se ale můžete setkat s údajem, že se hodí pro polní pěstování. Taková rajčata se totiž mnohem lépe vyrovnávají i se ztíženými podmínkami při pěstování na volné ploše.
14 Musím ve fóliovníku nebo ve skleníku opylovat květy ručně? Pokud ano, jak?
Rajčata jsou samosprašné rostliny, u kterých pyl nepřenáší z květu na květ hmyz. Pyl se přenáší pomocí větru, proto fóliovník nebo skleník občas větrejte, aby došlo díky mírnému průvanu k přenosu pylu. Pak rozhodně není nutné květy opylovat ručně.
15 Rajčata ve skleníku v létě málo plodí, proč?
Pokud máte kvalitní sadbu, příčinou mohou být nadměrné teploty. Kromě toho, že se z roku na rok zvyšuje počet tropických dnů, pod sklem se uplatňuje i skleníkový efekt čili přehřívání. Proto je nutné větrání během dne i v noci a též přistiňování.
16 Jak sadit sazenici – je nutné ji sadit šikmo či naležato?
U sazenic rajčat se doporučuje zahloubená nebo šikmá výsadba, kdy se sazenice vysadí přibližně o třetinu hlouběji, než byly původně pěstované. Ze stonku totiž vyrostou nové kořeny, které budou rostlinu zásobovat dostatkem živin i vodou. Je ovšem možné sazenice vysadit i naležato, tato metoda je výhodná například u silně přerostlých sazenic, u kterých se nestihla včasná výsadba.
17 Liší se rozestupy při výsadbě kolíkových a keříkových rajčat? Jak?
Spon výsadby záleží na pěstebních podmínkách i vlastnostech dané odrůdy. Všeobecně se u keříkových odrůd doporučuje spon 50 × 60 cm, u tyčkových pak 50 × 95 cm, ale i tak vždy sledujte doporučení výrobce osiva dané odrůdy.
18 U kolíkových rajčat mám dát oporu k rostlině hned při výsadbě?
Oporu v podobě kolíku nebo tyče je ideální dát k rajčatům hned po výsadbě a stonek k ní postupně uvazovat. Pokud by se opora k sazenici neumístila brzy, hrozilo by zlomení rostliny.
19 Mám záhon s rajčaty mulčovat? Kdy?
Mulčování záhonu s rajčaty je výhodné nejen z důvodu omezení klíčení plevelů, ale také pro snížení potřeby zálivky. Perfektní volbou je hnědá nebo černá netkaná textilie, které půdu i mírně ohřívají, podobně výhodné budou organické mulče v podání dřevité vlny, slámy nebo jemně posečené trávy.
Organické mulče jsou výhodné i z toho důvodu, že půdu obohacují o živiny. Jen v případě vlny a slámy je potřeba počítat s tím, že je půdu nutné přihnojit dusíkatým hnojivem. Při rozkladu těchto hmot totiž dochází ke spotřebě této živiny. Zatímco textilii je nutné na záhon umístit před výsadbou sazenic, přírodní mulče se na záhon rozmístí až po výsadbě, navíc by se měly průběžně doplňovat.
20 S čím sadit, či naopak nesadit rajčata?
Vhodným sousedem pro rajčata je celer, petržel či bazalka. Souvislé a jedlé pokrytí půdy pod rajčaty se podaří vytvořit květnovým výsevem novozélandského špenátu. Naopak, vyhovovat si nebudou s hrachem, fazolemi, fenyklem či s bramborami.
21 Mohu rajčata pěstovat opakovaně na tomtéž záhonu?
Opakovaná výsadba na stejné místo se nedoporučuje u žádné zeleniny, u rajčat z toho důvodu, že by byla náchylná na půdní škůdce i plísně. Půda by navíc byla jednostranně vyčerpaná, proto je vhodné pěstební záhony střídat a na stejné místo rajčata vrátit až za několik let.
Druhým vážným rizikem opakovaného pěstování jsou nemoci a škůdci. Když se v záhonu vyskytnou a další rok tam vysadíte tentýž druh, můžete počítat s masivnějším výskytem.
22 Musím rajčata během růstu hnojit? Čím?
Rajčata patří mezi plodiny první tratě, vyžadují tedy vysoký poměr rychlých živin. Nejlepší je tedy podzimní hnojení hnojem nebo jarní vylepšení půdy kompostem. Během kvetení a tvorby plodů se doporučuje přihnojovat například tekutými hnojivy pro plodovou zeleninu.
23 Opravdu je nutné vylamovat zálistky? Jsou na nich květní pupeny.
Vylamování zálistků se provádí pouze u tyčkových rajčat, u keříkových odrůd se boční výhony ponechávají. Hlavním důvodem vylamování zálistků je udržení vzdušného porostu (prevence chorob).
24 Spodní listy je vhodné odstraňovat, nebo ponechat?
Listy spodních pater postupně slábnou a žloutnou, je tedy výhodné je postupně, jak rostlina roste, vylamovat. Odstraňování listů je nutné i z toho důvodu, že se k plodům dostane více světla, takže dozrávají mnohem kvalitněji, což je důležité především u masitých odrůd s gigantickými plody.
Samozřejmě, zdravé a zelené listy určitě na rostlině ponechejte, jsou klíčové pro růst rostliny a sladkost i vyzrání plodů.
25 Jak často a kdy zalévat rajčata?
Zálivka by měla být vydatná, každý den ovšem zalévat nemusíte. Je lepší rostliny zalít pořádnou dávkou vody, aby se dostala hlouběji do půdy, než zeminu každý den lehce smáčet. Když je pod rostlinami organický mulč, vlhkost či suchost půdy si ověříte dotykem, stačí prsty sáhnout na několika místech pod mulč.
26 Co mohu udělat, aby rostliny nechytily plíseň bramborovou?
Důležitá je především prevence. Rajčata by se neměla pěstovat nikdy na stejném místě ani poblíž brambor. Dodržujte doporučené rozestupy a u kolíkových odrůd vylamujte zálistky, tak zůstane porost vzdušný. Pokud se u vás tato choroba častěji vyskytuje, sáhněte po rezistentních odrůdách.
27 Co mohu udělat, když zpozoruji plíseň bramborovou? Musím použít chemii, nebo existuje i ekologický postřik?
Důležité je zasáhnout co nejdříve, choroba dokáže už za několik dnů zničit velké množství rostlin. Chemické postřiky chorobu dokáží zastavit, používejte je podle návodu. Dnes už jsou dostupné i přípravky s obsahem příznivých bakterií či hub, které patogen buď ničí, nebo mu brání se dále rozvíjet, například Alginure, případně též Altella či Novaferm Sirius.
Spolu s nimi je vhodné použít měďnatý přípravek Cuprotonic. Účinné jsou i prostředky na bázi bylinných výluhů. Svépomocí si můžete vyrobit odvar z přesličky, jíchu z kopřivy či výluh z česneku.
28 Proč praskají plody rajčat? Jsou i odrůdy, které nepraskají?
Plody většinou praskají při nárazové zálivce nebo náhlém dešti v období sucha. To pak praskne jakákoliv odrůda. Je však pravda, že některé odrůdy jsou proti praskání odolnější, například ‘Tica’, ‘Trixi’, ‘Divoké červené’, ‘Bejbino’, ‘Torino’, ‘Parto’ a ‘Tipo’. Naopak náchylnější na praskání je starší odrůda ‘Stupické polní rané’.
29 Na plodu kolem stopky je tvrdší žlutý až oranžový „límec“, co s tím?
Obvykle jde o fyziologickou poruchu, která se vyskytuje vlivem stresových podmínek při pěstování, například ve velkých vedrech. Tyto části rajčat stačí vykrojit a zbytek jinak zdravého plodu konzumovat. Některé odrůdy jsou na to náchylnější. Je to i jeden ze znaků, který se obvykle při charakteristice odrůdy uvádí i na obalu.
30 Na spodku plodů jsou černé skvrny. O co jde?
Černé propadlé skvrny na spodní části plodu značí nedostatek vápníku v půdě. Nedostatku je vhodné předcházet vápněním půdy na podzim, dobrým řešením je také zálivka půdy s přídavkem dřevěného popela. Nedostatku je vhodné předcházet vápněním půdy na podzim.
31 Na rostlině se kroutí listy, co s tím?
Někdy se listy kroutí z důvodu nedostatku vody nebo při výkyvech teplot. Pokud se ale kroutí směrem nahoru, pak se může jednat o napadení parazitem stolburem. Jediným řešením bude likvidace napadených rostlin, sazenice se bohužel vyléčit nedají.
32 Které odrůdy jsou nejsladší?
K nejsladším odrůdám patří drobná rajčata často označovaná jako třešňová, perlová nebo také cherry či rybízová. Dobrou volbou budou například divoké drobnoplodé odrůdy.
33 Jaké odrůdy rajčat jsou ideální na kečup?
I když se dá kečup vyrobit téměř ze všech odrůd, i tak se k tomuto účelu hodí nejlépe plody z keříkových odrůd. Perfektní je například odrůda ‘Šejk’, jejíž plody mají vysoký podíl lykopenu, tedy červeného barviva. Vhodné jsou ale také odrůdy ‘Denár’ či ‘Semaprim F1’.
34 Které odrůdy lze použít na sušení plodů?
Ačkoliv se dají sušit vlastně všechny odrůdy, nejlépe půjdou usušit hlavně masité odrůdy s hutnou dužinou a menším obsahem vody. Dobrou volbou z keříkových odrůd bude ‘Šejk’, z tyčkových pak ‘San Marzano’.
35 Jak sušit rajčata?
Plody je nutné zbavit stopek, umýt, osušit, nakrájet na půlky nebo větší plody na plátky silné přibližně 1,5 cm. Sušit je můžete v sušičce ovoce, v troubě, nebo dokonce na slunci.
36 Mají jinak než do červena zabarvená rajčata jinou chuť?
Zatímco žlutá rajčata mohou strávníkům přijít více sladká, ta zelená mohou být i kyselejší. Černá rajčata nebo odrůdy s tmavší rudou slupkou pak vynikají výraznou hutnou chutí. Každá odrůda se ovšem liší nejen chutí, ale také obsahem vody a hutností dužiny, což se může na chuťovém požitku podepsat stejně hodně.
37 Jak pěstovat rajčata na balkóně?
Pěstování rajčat na balkoně nebo terase je poměrně oblíbené. K tomuto účelu se perfektně hodí hlavně miniaturní odrůdy, které se mohou vysadit i do truhlíků. Větším odrůdám je nutné dopřát větší nádoby. Hodně práce ušetří samozavlažovací květináče. Rostliny pěstované v květináčích je ovšem nutné každý týden hnojit, aby netrpěly nedostatkem živin.
38 Proč rajčata neplodí?
Důvodem může být nedostatečné opylení květů nebo sazenice získaná z plodů F1 hybridů, což se může stát například při vlastním semenaření.
39 Rajčata ve skleníku mi plodí méně než ta venku. Proč?
Skleník i fóliovník je nutné větrat, aby se snížilo riziko rozvoje plísní a aby se zároveň opylovaly květy rajčat. Možná právě nedostatečné opylení může za sníženou tvorbu plodů.
40 Jak se zbavit kněžic na rajčatech?
V posledních letech se u nás bohužel šíří nebezpečný škůdce – kněžice zeleninová (Nezara viridula). Je velmi podobná naší, pro zahradu neškodné kněžici zelené. Škodí sáním a má několik generací do roka, přičemž každá je škodlivá.
Protože výskyt může být masivní, použijte proti nim přírodní postřik NeemAzal T/S, z chemických je vhodný například Karate Zeon 5CS. Vždy je nutné dodržet ochrannou lhůtu čili počet dnů od postřiku po sběr.
41 Má se rostlinám na konci sezony odstřihnout vrchol? Jsou na něm ještě květy.
Vrchol se zkracuje jen u tyčkových rajčat, a to buď ve chvíli, kdy chceme zastavit růst do výšky, nebo tehdy, když je nutné podpořit dozrávání již narostlých plodů, což bývá většinou v září.
42 Kdy sbírat rajčata naposledy?
Plody rajčat by neměly přejít mrazem, proto je nutné je sklidit nejpozději na začátku listopadu. I zelené plody ovšem stihnou na teplém místě dozrát, proto je můžete v některé místnosti zavěsit a počkat na podzimní sklizeň.
43 Co se zelenými nezralými rajčaty?
Ještě nedozrálé plody skliďte klidně i spolu se stonky. Dozrají v bedýnkách přikryté listem novinového papíru v místnosti s teplotou okolo 20 °C.
44 Jak získat semena z rajčete a kde je uchovat?
Semínka se získávají pouze z původních nešlechtěných – nehybridních odrůd z plně vyzrálého plodu (hybridy jsou označené „F1“). Ten se nechá několik dní dozrát na teplém místě, poté se rozřízne a semena se z něho dostanou ven spolu se šťávou, ovšem bez dužiny.
Tato šťáva se nechá do druhého dne kvasit, poté se vyleje na síto a propláchne vodou. Propláchnuté osivo se dá opět do sklenice a zalije se vodou. Zatímco kvalitní osivo klesne na dno, nekvalitní semínka plavou na hladině. Po přebrání se semínka rozprostřou na savý papír a perfektně se dosuší. Skladovat je pak můžete v papírových sáčcích na tmavém a suchém místě.
45 Kam vyhodit po sběru úrody rostliny rajčat?
Nať rajčat se nedoporučuje kompostovat, protože bývá často hostitelem plísní i škůdců. Je vhodné ji ideálně spálit, přičemž popel je možné kompostovat. Pokud byste se přeci jen rozhodli pro kompostování, tak jen zdravé natě a v menším množství.
Text: Lucie Peukertová, redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
