Hurmikaki, též nazývané tomel nebo ebenovník (Diospyros kaki, v doslovném překladu Diův oheň), je plod plný zdraví. Jeho dužina je i po sklizni tvrdá a trpká (podle odrůdy) – aby zesládla a ztratila na trpkosti, musí se nechat odležet. Jsou však i odrůdy, které mají sladkou dužinu už při sběru, takže se dají přímo konzumovat. Barva tomelu je zpravidla žlutá až ohnivě červená.
ZDRAVÝ PAMLSEK
Dužina je v plné zralosti chuťově výborná, trochu podobná zralým meruňkám, rosolovitá, takže se dá natírat na chléb. Tento „živý džem“ není potřeba nijak upravovat, můžeme si na něm hned pochutnat. A nejlepší na tom je, že – na rozdíl od jiných sladkých pochoutek – ho mohou bez obav v rozumné míře a ještě s výrazným ozdravným účinkem konzumovat i „srdcaři“, diabetici, lidé s trávicími problémy i onkologičtí pacienti.
Tomel je svým vysokým antioxidačním potenciálem účinný nejen jako ochrana před stárnutím buněk, ale slouží také jako prevence rakoviny dutiny ústní, žaludku, jícnu, tlustého střeva a konečníku.
Obsahuje karotenoidy (lykopen a betakaroten), které spolu s vitaminem C výrazně posilují imunitní systém. Tyto karotenoidy chrání pokožku před negativními účinky UV záření – konzumovat tomel je tedy zdravější než aplikovat si ochranné opalovací krémy, které blokují tvorbu vitaminu D v pokožce, což karotenoidy nedělají. Vláknina má – společně s vitaminem C – silné detoxikační účinky, výrazně pomáhá střevům a játrům.
JSEM TOMEL…
Tomel je ovocná dřevina, která vytváří buď vysoký keř, nebo nízkokmenný strom. Ten se z pěstitelských důvodů udržuje na výšce asi 5 až 6 metrů. Vzhledem k tomu, že jde o teplomilnou dřevinu, bude u nás růst a plodit pouze na teplých, chráněných a plně oslněných stanovištích, případně trvale vysazená a zimující ve sklenících a zimních zahradách. Asi dva roky po zahradní výsadbě musíme mladý stromek v zimě chránit před namrznutím tepelně-izolačním materiálem. I kmeny starších stromů je
vhodné v zimě zastínit deskami – ty ochrání stromy před předjarními slunečními paprsky, takže se předčasně neprobudí a nenamrznou. Půdu okolo stromu doporučujeme mulčovat, například slámou, proti zamrznutí kořenů při holomrazech.
DOBRÁ ÚRODA NENÍ ZADARMO
Tomel je průměrně náročný na výživu a půdu. Vyhovují mu propustné, hluboké půdy s dobrou zásobou živin a humusu, sice dostatečně vlhké, ale i dobře drenážované (aby nebyly zamokřené) a mírně kyselé (s pH 5,5 až 6,5). Dospělé rodící stromy potřebují 500 až 700 g dusíku ročně (s první dávkou před květem a potom na začátku léta). Hnojivo vždy rozhodíme na vlhkou půdu. Potřeba fosforu a draslíku není tak vysoká jako u ostatních opadavých dřevin. Fosfor je vhodné dávkovat vázaný na organickou hmotu, takže hnojíme například obohaceným kompostem.
Poměr NPK je 10 : 4 : 6. Důležitá je systematická, ale jen přiměřená závlaha, aby se plody mohly dobře vyvíjet.
PROSVĚTLOVÁNÍ
Při prosvětlování stromů je třeba mít na paměti, že plodné výhony, které vyrůstají na jaře a na kterých rozkvétají květy, rostou jen z loňského dřeva, tedy ne ze staršího. Prosvětlujeme zásadně na jaře.
Tomel je na tvarování poněkud „tvrdohlavý“ a víceméně si roste po svém. Snažíme se strom tvarovat z pěti hlavních větví do kotlové koruny – dobře osvětlené i uprostřed, kde by měl také být bohatý plodonosný porost. Můžeme zkusit vytvořit i palmety vedené na drátěnce. Květy rozkvétají obvykle až v červnu, takže je nezasáhnou jarní mrazíky.
OPYLOVÁNÍ
Tato dřevina je většinou opadavá a dvoudomá – i když se vyskytují určité výjimky. Je logické, že u klasických semenných odrůd je důležité nejen částečné, ale opravdu dobré opylení a oplodnění v květních semeníkách. Dobré opylení, nebo aspoň jakousi pylovou „provokaci“ samičích květů potřebují i partenokarpické, tedy bezsemenné odrůdy, jejichž základní plody se tvoří i bez opylování – podněcuje to totiž samotnou tvorbu plodů, ale silně to ovlivňuje i jejich velikost a kvalitu, dokonce často i barvu zralé dužiny. Tato vlastnost se nazývá metaxénie. Podle toho se odrůdy dělí na stálé (vlastnosti plodů se opylením nemění) a proměnlivé.
U bezsemenných proměnlivých odrůd světlá a trpká dužina zesládne a ztmavne až po úplném dozrání. U semenných proměnlivých odrůd záleží na tom, kolik semen se vyvine v plodu. Pokud se vyvinou 1-3 semena, při dozrávání plodů ztmavne a zesládne jen dužina okolo semen, zbytek dužiny zůstane dlouho, někdy i natrvalo světlý, ale i trpký, občas zesládne, až když přezraje. Při vytvoření 4 a více semen celá dužina ztmavne a zesládne už v nezralém stavu. Do skupiny těchto proměnlivých odrůd patří například odrůdy „Hyakume“, „Yemon“, „Okame, „Yeddo-ichi“, „Maru“. Uvedené skutečnosti dokazují, že dobrý opylovač se nám hodí u každé odrůdy, až už je samoopylovací, nebo ne.
Mezi nejlepší opylovače patří odrůdy „Gailey“ (má jen malé plody), „Zengi-Maru“, „Dai Dai Maru“ a „Seedless“.
ODRŮDY I PRO NÁS
Zásadně můžeme odrůdy tomelu rozdělit podle toho, jestli už na stromě dokážou plody dozrát natolik, aby zesládly, nebyly trpké a staly se přímo konzumovatelné i bez dodatečného uležení či přemrznutí. Jde o odrůdy se sladkou dužinou.
Odrůdy s trpkou dužinou, které nedozrají do sladka, musejí přemrznout buď na stromě, nebo krátce v mrazničce, případně musejí být 10 až 14 dnů v teple, nejlépe v blízkosti zrajících banánů nebo jablek, které uvolňují plyn etylen stimulující zrání. Takto odleželé ztratí svou trpkost a stanou se lahodnou pochoutkou. Odrůdy s trpkou dužinou se k nám běžně dovážejí, protože jsou odolné a dobře snášejí i skladování.
Připravil Ing. Jaroslav Pížl, časopis USS
Foto Thinkstock
