Připravila: Daniela Dušková, foto: autorka a archiv
Naplánovat stanoviště pro stromy představuje první krok při tvorbě nové zahrady, teprve potom volíme osázení ostatními prvky zeleně. Tento postup je logický a léty prověřený, a pokud ho dodržíme, vyhneme se mnoha pozdějším komplikacím.
Volba druhů a místa výsadby
Druhy samozřejmě musíme volit tak, aby byly úměrné velikosti pozemku. Na malou zahrádku nevysadíme buk, ale okrasnou třešeň, jabloň, některý asijský javor a pod. Ovšem tam, kde to dispozice dovolují, určitě mohutnější druh použijeme.
Při výběru stromů ale nehleďte jen na jeho výšku, ale také na šířku koruny a rychlost růstu. Protože zatímco dvacetimetrový modřín je široký jen několik metrů, srovnatelně vysoký buk mívá do šířky zhruba tolik, co do výšky.
Zájem je o čtyřmetrové
Pokud máte promyšleno, kde a jaké stromy vysadíte, můžete se začít věnovat praktičtějším otázkám výsadby. Zahradu vzrostlou a zaplněnou chce mít každý co nejdříve a jednou z možností, jak toho docílit, je, vysadit již vzrostlé jedince, které specializovaná školka dopěstuje do maximální výšky.
Právě vzrostlé stromy, a to zejména listnaté, vysoké okolo 4 metrů, představují velmi žádaný artikl.
Stromy je potřeba připravit
Stromy jsou ve školce po celou dobu pěstování připravovány na to, že se budou přesazovat v pozdějším věku. Vyvazují se, zaštipují a samozřejmě i kořeny musejí být na tento zásah připraveny. Dochází k jejich přerývání, tak aby se podpořil nárůst kompaktního kořenového balu co nejblíže kmeni. Stromy se také několikrát přesazují.
Správné načasování
Samotná výsadba na konečné stanoviště se vždy plánuje na jarní či podzimní období, kdy strom nemá listy ani neraší. Výsadba musí být provedena rychle, ale velmi pečlivě. I tak se ovšem jedná o dosti rizikovou akci. Před nákupem stromů se proto nezapomeňte zeptat na podmínky a možnosti reklamace a nikdy nepodceňte péči o vysazený strom. Za dobře ujmutý se dá považovat až po dvou letech.
Vlastní výsadba
Strom musí mít dobře připravenou výsadbovou jámu: má být dostatečně velká a její stěny a zejména dno musí být rozrušeny, aby rostoucí kořeny nenarazily na tvrdou plochu. Zeminu, kterou bal zasypáváme, je ideální smísit v poměru 1:1 s rašelinou nebo kompostem. Po zasypání a utužení zeminy kolem balu vytvoříme zálivkový okraj; přímo ke kořenům pak je dobré umístit hadici, která ústí ven a umožní preciznější zálivku. Vláhový režim důsledně a pečlivě dodržujeme. Strom se také vyplatí často kropit celý hadicí.
Kotvící sytém
Naprosto nezbytné je pamatovat na kotvící systém. Nejčastěji se jedná o ohrádku z kůlů okolo kmene, mezi kterými se kmen pevně fixuje lany nebo popruhy. Celý kmen od země až k prvnímu rozvětvení koruny je dobré obalit jutou, rákosovou rohoží nebo jiným materiálem. Chrání kůru před mechanickým poškozením a před výparem. Ohrádka je důležitá hned z několika důvodů: za prvé strom chrání před vyvrácením a za druhé jej drží ve fixované poloze, která umožní drobným kořínkům bezpečně prorůstat do okolí. Strom, který se kýve, má daleko menší šance na ujmutí, protože spolu se kmenem se kýve i podzemní část a nově rostoucí kořeny ztrácejí kontakt s okolní zeminou.
Extra tip
Aby vám uznali reklamaci…
Platí velice důležitá podmínka, kterou je nezbytné dodržet.
Kořenové baly bývají téměř vždy obaleny jutovinou. Před výsadbou ji nikdy neodstraňujte, musí zůstat na svém místě. Tento přírodní materiál kořenům nijak nevadí, naopak drží bal pohromadě. V případě, že vám strom uhyne a vy jste odstranili jutu, neuznají vám školky reklamaci!
Když musíte přesazovat…
Jak ale postupovat v případě, že na zahradě již vzrostlý strom máte a zjistíte, že na svém stanovišti nemůže z nějakého důvodu zůstat? Nevhodně umístěné stromy často najdete na zahradě, kterou jste získali již plně ozeleněnou, například při koupi nového domu nebo v případě dědictví. Určitě se může také stát, že jste sami podcenili velikost jedinců a vysadili je příliš blízko k sobě. Stromy vedle sebe živoří, jejich přirozený habitus ničí se, prorůstají do sebe a celek nevypadá dobře.
Lze přesadit každý strom?
V první řadě je třeba uvážit, který strom přesadit a který ponechat a samozřejmě také to, zda je strom přesazení vůbec schopen. Neexistuje žádné pravidlo, jež by určilo, do jakého věku je přesazení možné. Setkáte se i s názorem, že přesadit se dá každý strom. Obecně ale můžeme říci, že některé druhy se přesazují lépe, jiné hůře. Zákrok je riskantnější u jehličnatých a stálezelených druhů a u druhů s málo rozvětveným kořenovým systémem (například jilm, bříza, habr, ořešák, magnólie, platan, buk, nahovětvec, hrušeň, dub, akát…). Jednodušší je to pak u javoru, olše, hlohu, hlošiny, jabloně, moruše, jeřábu, vrby a topolu.
Zvyšte šanci na úspěch
Šanci na ujmutí výrazně zvýšíme i tím, že strom budeme na zákrok, podobně jako ve školce, připravovat. Celou akci si rozložíme do několika let a postupně (nikoli v plném létě) začneme strom rýčem obrývat a přerušovat jeho kořeny. Tím, že kořen přesekneme, aktivujeme nárůst jemných kořínků v přímé blízkosti kmene, které jsou při ujímání nezbytné. Nejprve odkopeme zem na jedné straně a vykopanou mezeru vyplníme kvalitním substrátem. O rok později obryjeme zbytek balu a opět dosypeme substrát. Nezapomínáme na zálivku ani na oporu, kterou strom s porušenou stabilitou ocení při větrném počasí.
Konečně do akce!
Po celém obvodu odkopaný strom můžeme – nejlépe na podzim – přesadit. Při přesazování počítejte i s tím, že velký strom něco váží. Pravděpodobně si nevystačíte sami, určitě se bude hodit několik pomocníků, případně i jeřáb. Pokud strom povezete na jiné místo, musíte věnovat dostatek péče rovněž zajištění bezpečného převozu. Strom musí být bezpečně uvázán, korunu je dobré stáhnout a celý kmen obalit. Po výsadbě strom vyžaduje stejnou péči a opatření, jako jedinec přesazený ze školky, tj. kvalitní ukotvení a pravidelnou zálivku.
Článek z RPN č. 1-2/2012
