Vytvořili zahradu s koupacím jezírkem bez trávníku, a přesto je pestrá a plná života

Pozemek s moderní novostavbou a terasou s nápaditou pergolou se nachází na okraji malé vesnice blízko většího města, na kopci s výhledem do dáli. Jistou nevýhodou je těsné sousedství s poměrně rušným sportovním hřištěm. Co se zahrady týče, majitelé si vysnili trendový vodní prvek v podobě koupacího jezírka a k němu malý trávník a květinové záhony.

Přáli si vyřešit i umístění menší užitkové části, sušáku na prádlo a odclonění od zmíněného hřiště. Pro práci s exteriérem jim architekt domu Tomáš Pavlas doporučil známý pražský ateliér Flera. Na návrh a projekt proměny zahradní plochy, která byla v době dostavby domu srovnaná a zkultivovaná, se podíleli zahradní architekti – lídr Ferdinand Leffler a Kateřina Svobodová.

Krásně uspořádaná vegetace a přírodní cesta vytváří příjemnou atmosféru. | Zdroj: Atelier Flera

Když čistí příroda

Přírodní koupací jezírko o velikosti 65 m² a hloubce až 2,4 m napodobuje přírodní model stojaté vody. Aby se dokázalo „samočistit“ bez chemie a elektrických technologií, jen využitím přírodních procesů, musí mít přiměřený podíl takzvané regenerační části, která sestává ze štěrku a z vodních rostlin. Nečistoty se zde přirozeně usazují a jsou „čištěny“ pomocí zooplanktonu žijícího ve štěrku a bakteriemi na kořenech rostlin. Dostatečný počet rostlin pomáhá odčerpávat živiny.

Pro zajímavost a lepší představu – realizační firma sem podle projektu vysadila sedm většinou ovocných stromů, šedesát keřů, patnáct metrů živého plotu a zhruba pět set padesát kusů trvalek, doplněných o cibuloviny a vodní rostliny. | Zdroj: Atelier Flera

Dominantní koupací jezírko

„Vzhledem k velikosti zahrady, celkem 450 m², si majitelé představovali poměrně velké přírodní koupací jezírko. Aby však mohlo fungovat bez chemie a umělé filtrace, vodní plocha určená ke koupání musí být kompenzována dostatečně velkou pobřežní zónou s rostlinami,“ říká Kateřina Svobodová. Zahradní architekt Ferdinand Leffler doplňuje: „Voda potřebuje zpravidla ještě minimálně dvojnásobnou plochu vodní hladiny v navazujících výsadbách, aby v zahradě působila patřičně a autenticky. To znamenalo jediné: téma vodního prvku jednoduše rozehrát v celé ploše zahrady.“

Naštěstí se majitelé nebáli úplně se vzdát travnaté plochy, která je všeobecně velmi náročná na údržbu a zálivku. Obrazně by se dalo říct, že majitelé vyměnili sekačku za nůžky. Květy a soukvětí trvalek je vhodné po kvetení ostříhat, což je obvykle přivede k opakovanému kvetení. Pouze před zimou se soukvětí některých druhů ponechávají na stanovišti pro zimní efekt a stříhají se až na jaře. Větší péče se zejména v prvních dvou letech po výsadbě týká odplevelování, dokud se rostliny „nezapojí“. Později bude nutné některým vymezit hranice, ve kterých mohou růst.

Vyvýšené záhony v zahradě domu s různými rostlinami. | Zdroj: Atelier Flera

Ruční zálivka

„Koncept zahrady je založen na kontrastu přísných pravidelných tvarů a divokých výsadeb, které volně přerůstají okraje štěrkových ploch. Husté a proměnlivé záhony se vinou celým obvodem zahrady, a do velké míry i okolo jezírka. Štěrkové chodníčky a zpevněné plochy tvořené žulovými deskami dotvářejí přírodní ladění celé proměny,“ uvádí Ferdinand Leffler. Rostlinstvo je vybíráno s ohledem na stanoviště, půdní poměry a místní mikroklima. Všechny rostliny zde prospívají bez automatické závlahy, jen v delším období sucha vezmou majitelé do rukou hadici. Nemuseli tak investovat do automatické závlahy a odpadá i její servis. Nezanedbatelná není ani roční úspora vody, což jsou všechno kroky k trvalé udržitelnosti.