Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv autora a firem Norman, Krby Kozák, Krby Tůma, Top Produkt a Xella
Při stavbě krbů v zahradě nejsme tolik vázáni architekturou domu. Nicméně i zde je třeba vycházet z velikosti a koncepce pozemku, použitého materiálu a složitosti krbové konstrukce.
Umístění v zahradě
Především nesmíme zapomenout, že umístění a stavbu zahradního krbu je nutné konzultovat se sousedy a obvykle i se stavebním úřadem (půjdeme se tam přímo zeptat, přístup úředníků bývá rozdílný).
Ve větší zahradě lze vybudovat krb (nebo celou letní kuchyni) i jako solitér. V menší zahradě bývá běžné kombinovat krb s různými přístřešky a pergolami, což přispívá ke zvýšení komfortu i estetickému zvýraznění. Krby mohou být přistavěny i ke zděnému plotu nebo opěrné zídce. Zajímavé řešení je spojit hezký krb s méně působivým objektem, například se skleníkem či garáží.
Z hlediska provozu platí pro umístění zahradního krbu stejná pravidla, jako pro krb na terase: Musí umožnit bezpečný pohyb lidí, zajistit místo pro přípravu a konzumaci pokrmů a snadný přístup k palivu.
Design a materiál
Materiál a tvar krbu by měl korespondovat se stylem a velikostí zahrady, neboť po dokončení se vždy stává významnou dominantou. Velké možnosti nabízejí cihlové, kamenné nebo betonové stacionární zahradní krby s možností grilování. Zvolit můžeme i netradiční design, zajímavé jsou například tzv. italské krby. Lze vybírat z bezpočtu variant – od tradičních, přes stroze působící tělesa až po dynamické tvary nebo i sochařská díla. Opticky lehčím dojmem působí stavebnicové krby z keramických nebo betonových prefabrikátů.
Zahradní krby mohou být i kovové. Lze je většinou koupit v rozloženém stavu a v zahradě sestavit. Na zimu je můžeme zase rozložit a uklidit, aby netrpěly nepřízní počasí. Obvykle se vyrábějí z plechu o síle asi 1,5 mm a z dalších kovových materiálů, jako úhelníky, profily a podobně. Pro barevnost povrchu a kombinaci s jinými prvky v zahradě je určující druh plechu (měď, černý plech atd.) a samozřejmě tvar. I kovové zahradní krby by ale měly mít ohniště a spalovací prostor vyložené jiným a ohnivzdorným materiálem. Nejvíce se používají šamotové plátky, které odolávají ohni a při poškození se snadno vymění.
Jak krb postavit
Krby si běžně můžeme zakoupit jako stavebnici pro svépomocnou stavbu, a to včetně ohniště, roštu a odkouření, vyjímatelné ohništní (grilovací) jednotky a podobně.
Složitější konstrukce by měla stavět dodavatelská firma. Jen ti nejzdatnější stavebníci se mohou pustit do stavby originálního krbu svépomocí, ale i tak je třeba mít od odborníka zpracovaný projekt. Zahradní krby sice vypadají jednoduše, ale jsou to stavebně poměrně náročné objekty. Hoření a odchod spalin totiž podléhá fyzikálním zákonům, a to amatérští stavebníci mnohdy podceňují.
Především je třeba dodržet správné dimenzování. Zde přibližně platí vztah K=N.P, kde K je plocha krbového otvoru (portálu), P je plocha vnitřního komínového profilu v nejužším místě a N je tzv. násobitel: při účinné výšce komínu do 3 m je N=6, při výšce 3–4 m je N=8, při výšce nad 4 m je N=10. Při stavbě složitější varianty krbu svépomocí je ale třeba již získat podrobné informace od kamnáře nebo je vyhledat v odborné literatuře. Každý profesionál ví, že špatně postavený krb se jen obtížně opravuje!
Krb se staví na zpevněné ploše (nejlépe na betonové desce), aby se nezačal naklánět či propadat. Kolem krbu je vhodné položit impregnované dřevěné desky, dlažbu či plastové lamely s neklouzavým povrchem.
Korpus se staví z kamene (pískovce, žuly či ruly), prvků z pálené keramiky nebo lehkých betonů, ohniště bývá vyloženo šamotovou výplní. Rošty, dvířka, odkouření a stříšky musejí být z kvalitní oceli a odolných plechů.
Pro svépomocnou stavbu se spíše hodí materiály, které se dají snadno opracovat, případně řezat pilou a lepit stavebními lepidly – například pórobeton.
Extra tip: Zahradní kuchyně
Pro vyznavače stolování na zahradě se vyplatí vybudovat krbovou sestavu, která je typická v jižněji položených oblastech Evropy. Dobře uspořádané a zastřešené zahradní „kuchyně“ umožní pobyt a stolování venku od jara do podzimu, v horkých letních dnech i chladnějších podvečerech. Také příprava jídla je příjemnější než v uzavřených místnostech. Ke komfortu venkovních kuchyní patří tekoucí voda, dostatek manipulačního prostoru a odkládací plochy. Vybavení lze ještě doplnit přenosným grilem.
Vhodné palivo
V krbech se topí především kusovým dřevem či dřevnými briketami, při přípravě potravin i dřevným uhlím. Nejvhodnější je palivo z dobře vyschlého dřeva (nejlépe dva roky), jako nejlepší se uvádí buk. Potraviny se připravují až na žhavém základu, který zůstane v ohništi po spálení dřeva (briket). Čím kvalitnější dřevo použijeme, tím kvalitněji jsou potraviny upraveny. Při grilování můžeme vkládat do ohniště byliny, které dodají pokrmu aroma.
Uzeniny připravujeme v kouři z doutnajícího dřeva nebo vlhčených hoblin, štěpky či pilin. Nejvíce se používá tvrdé dřevo – buk, dub, švestka, bříza, jabloň a hrušeň a jejich kombinace.
Krb s grilováním
Zejména mezi chataři a chalupáři jsou oblíbené stacionární zahradní krby s pevně zabudovanou částí pro grilování. Grilování umožňuje i speciálně integrovaná ohnišťová jednotka. Skládá se z ohnišťového a grilovacího roštu, zařízení pro upevnění a ovládání grilovací jehly a popelníku. Místo roštu může být nerezový plech s odkapávací miskou. Variantu představuje svislý grilovací rošt, umístěný v zadní části ohniště. Dřevo nebo dřevné uhlí se do něj vkládají shora, prohořelé palivo propadá do popelníku a po sklopení roštu se vyhrabe. Součástí krbové stavebnice může být grilovací jednotka na plyn, kterou zasuneme do krbu a po skončení grilování vyjmeme.
Občasná udírna
Některé zahradní krby mohou být uzpůsobeny pro další tepelnou úpravu zakoupených uzenin, nebo dokonce k plnohodnotnému uzení či nepřímému grilování.
Při úpravě běžného zahradního krbu na udírnu je třeba instalovat zvláštní nástavbu, na dně spalovací komory udělat (dočasný) otvor a z popelníkové části přechodné ohniště. Popelník vyjmeme a ve vzniklém prostoru spalujeme dřevní polena, umístěná na tzv. kozlíku. Přední část krbu uzavřeme dvířky, do nich instalujeme teploměr a můžeme začít udit. Taková úprava umožňuje i grilování typu „barbecue“, což je obdoba přímého grilování, ale při teplotě jen 90–60 °C, takže potraviny zůstanou šťavnaté.
Další možností je, že stříšku krbu vyměníme za speciální „douzovací“ střechu, která umožňuje ohřátí či douzení pokrmu nebo grilování při teplotě 160–300 °C.
Připomenutí:
– Umístění a stavbu zahradního krbu je nutné konzultovat se sousedy a obvykle i se stavebním úřadem (nejlépe je se tam přímo zeptat, přístup bývá rozdílný).
– Zahradní krby ani grily rozhodně nejsou určeny pro spalování různého domovního odpadu.
– Zahradní krb je vhodný jen pro volné prostranství, nejvýše pod stříšku, ne pro uzavřené prostory (i když mají odvod do komína).
Článek z RPN č. 7-8/2013
