Nejmladší listy a vegetační vrcholy jsou často napadány mšicemi (Aphidoidea). Kolonie mšic jsou velice dobře patrné, posáté listy mění svoji barvu – žloutnou a červenají, postupně se deformují a svinují. Některé mšice žijí i na kořenech. Mšice poškozují rostliny přímo sáním a nepřímo škodí tím, že vylučují lepkavou látku medovici, na níž se rozrůstají černě. Tím se snižuje asimilační plocha rostlinných orgánů. Většina druhů mšic má tři formy samiček: živorodé okřídlené a neokřídlené a vejcorodé neokřídlené. Vývojový cyklus se liší podle druhů mšic a v ideálních podmínkách trvá pouze týden.
Kyjatka růžová (Macrosiphon rosae) na růži
Na růžích je stálým hostem mšice – kyjatka růžová. Samička je dlouhá přes 3 mm, zelená nebo nahnědlá, až do léta bezkřídlá. Asi po 20 dnech dospívá a rodí živá mláďata, vesměs samičky, které později jsou již také okřídlené jako v srpnu se rodící samečkové. Okřídlené mšice přeletují i na jiné dřeviny a plevely, ale k podzimu se vracejí na růže, kde samičky poslední generace, opět bezkřídlé, kladou vajíčka na větévky, zvlášť v blízkosti oček. Drobná žlutavá, později černající vajíčka přezimují a zjara se líhnou opět samičky.
Mšice na jehličnanech
Na jaře se nejdříve na starších jehlicích objevují žluté skvrny, posléze jehlice hnědnou a opadávají. Mšice sají na spodní straně jehlic čerstvých výhonů. Jsou zelené s červenýma očima, velké asi 1–1,8 mm. Přezimují ve stadiu vajíčka. Napadají mnoho druhů smrků, jedlí, borovic i modřínů.
Korovnice modřínová
Mšice hálkotvorné – Korovnice smrková (Sacchiphantes abietis)
V jarním období se na bázi mladých výhonů tvoří zelené, později dřevnatějící hálky, tvarem připomínající malinký ananas. Hálky dorůstají až do velikosti vlašského ořechu. Letorosty odumírají nebo se křiví. V hálkách se nachází množství mšic. Samičky přezimují na stromech, kde na jaře vytvářejí vatovitý kokon. Sáním deformují jehlice, které se ohýbají. Kryté jsou bílým vatovitým povlakem. Napadají smrky a modříny. Ochrana se provádí brzy na jaře, jakmile se objeví vatovitý chomáček.
Molice
Molice skleníková
je velmi rozšířený a nebezpečný škůdce napadající všechny běžně pěstované skleníkové zeleniny, květiny ve sklenících a bytech. Přednostně se zdržuje a rozmnožuje na spodní straně listů. Tam probíhá celý vývoj od nakladení vajíček přes tři larvální instary a puparium až po dospělce. Larvy a dospělci vylučují při sání medovici, která lepí a kterou později porůstají černě. Molice je původně tropický až subtropický škůdce, který není schopen přezimovat mimo vytápěné prostory. Do bytu si jej přineseme většinou po letnění květin, které se stěhují na podzim dovnitř, možný je i přenos řezanými květinami, zeleninou apod. Důležitým opatřením proto je důkladná kontrola rostlin, především pak spodní strany listů.
ODBORNÍK RADÍ
Ing. Ludmila Dušková
V případě potřeby menšího množství postřiku se vyplatí použít Decis AL pro okrasné rostliny. Jedná se o přípravek již naředěný, určený k přímému použití.
Text a foto: Ing. Ludmila Dušková :: Odpovědná redaktorka: Monika Šestinová
