Hlízy vysadíme zatlačením do rýhy, vzdálenost v řádku mezi nimi je 30 cm. Pokud hlízy vysadíme hustěji, zůstane mezi řádky méně půdy na zahrnutí. Hlízy se tvoří těsně pod povrchem půdy a na světle často zezelenají. Zasypeme je 10cm vrstvou ornice, kterou upravíme do tvaru vyvýšeného záhonu a přitlačíme. Když nať doroste do výšky 20 až 30 cm, porost vysoko zahrneme půdou z meziřádku. Čím je zahrnutí řádku vyšší a silnější, tím více prostoru mají hlízy na růst. Kopec půdy udržuje teplotu a vlhkost. Hlízy mají víc prostoru na růst a vyvýšený záhon je chrání i před plísní bramborovou.
NA SUŠŠÍ ČASY
Je dobré mít po ruce zásobu vody přímo u záhonu. Bude mít ideální teplotu – jako vzduch. Poslouží na zalévání mladých sazenic a čerstvých výsevů. Nemusíme kupovat drahé plastové velkokapacitní sudy. Po naplnění je s nimi těžká manipulace a vodu je nutné na vzdálenější záhony ručně nosit v menší nádobě (konev, kbelík). Ve sklepě či garáži určitě najdeme odložené nádoby (dětská vanička, kotel, nádoba na sádlo, velký hrnec). Vhodně je umístíme blízko záhonu a naplníme vodou.
VZDÁLENOST MEZI ŘÁDKY = ŠÍŘKA NÁŘADÍ
Průměrná vzdálenost mezi řádky je důležitá hlavně proto, aby kořeny a nadzemní část každé rostliny měly dostatek prostoru na růst a vývoj. Doporučená vzdálenost z návodu na pěstování může být užší než nářadí, které používáme na kypření půdy. Potom rostliny „vyčnívají“ do meziřádku. Pokud je vzdálenost mezi řadami užší než nářadí, často dochází během obdělávání půdy mezi řadami k mechanickému poranění rostlin (nabodnutí, pořezání kořenů a nadzemních částí). Poranění je vstupní branou pro druhotnou infekci bakteriálními a houbovými chorobami. Před výsevem či výsadbou je proto dobré odměřit šířku nářadí, které budeme používat při kypření a odplevelování půdy mezi řadami během vegetace.
Text: Ing. Hana Szabóová :: Foto: isifa/Shutterstock
