Každý hospodář remízek zachovával a opačovával, věděl moc dobře, že vytvořením úkrytů pro přirozené predátory škůdců polních plodin zachová přirozenou rovnováhu v přírodě, což bude jeho polím jen a jen prospěšné. Nástupem éry vytváření obřích lánů a těžké techniky se však remízky staly přítěží pro obdělávání a většina jich zmizela. Stejná situace nastala i na našich zahradách. Pravidelně střižené trávníky a vzorné záhonky působí pro přirozenou přírodní rovnováhu živočichů stejně negativně jako lány polí. Možná by stálo za zamyšlení pokusit se tuto rovnováhu do našich zahrad vrátit, ponechat přírodě odlehlý kousek pozemku a vytvořit zde zahradní remízek.
Zahradní remízek je část zahrady nebo pozemku mezi domy, jež vytváří podmínky pro úkryt a rozmnožování různého hmyzu (sviněk, škvorů, slunéček), drobných zvířat (ještěrek, slepýšů, žab, ježků) a ptáků (zvonků, pěnkav, sýkorek, rehků).
JAK JEJ VYTVOŘIT
Při výběru vhodného místa bychom si měli uvědomit, co od remízku očekáváme. Nejlepší je ho pojmout jako pyramidu. Je to stavba z různých druhů, tvarů a velikostí dřev o výšce i několik metrů, které se seskupí na základně cca 2 – 3 m a na vrcholu se svážou z důvodu stability. Vnitřek je možno naplnit větvemi z prořezávky stromů a keřů, slámou i jiným organickým materiálem, aby tak vzniklo různorodé prostředí pro hmyz, ještěrky, slepýše, ježky, vhodné i jako úkryt a prostor pro hnízdění ptáků u vrcholu pyramidy. Za tím účelem je možné do vyších pater umístit ptačí budky.
ZELENÁ PYRAMIDA
V zahradní pyramidě se u země v důsledku vlhka, působícího na dřevo, rozmnoží hmyz, živící se rozkládajícím dřevem. Ten pak slouží jako potrava ještěrkám, slepýšům, ježkům. Ježci zase budou v okolí remízku intenzivně konzumovat slimáky. Kromě toho je důležité vysadit kolem stavby přísavník pětiprstý (nazývaný též loubinec nebo psí víno). Ten vyniká nenáročností na prostředí, rychlým růstem a učiní celou „stavbu“ estetičtější. Během krátké doby ji celou poroste, ozelení a vytvoří uvnitř vlhké mikroklima pro rozvoj hmyzu. Kromě toho na konci července a začátku srpna kvete a láká na květy velké množství včel a dalšího hmyzu. V zimě pak plody loubince s oblibou požírají ptáci.
Je třeba dodat, že podle možnosti lze zahradní pyramidu rozšířit do délky podobně, jako se staví na polích zábrany proti sněhu; vnitřek se pak vyplní výše popsanou náplní.
NEZAPOMEŇTE NA TŮŇKU
Okolí je výhodné nechat napospas přírodě, aby všichni živočichové, kteří se tam budou vyskytovat, měli možnost potravy, úkrytu a také šíření se do okolí. Na zahradní pyramidu se dá přidal vrchol z ostříhaného přísavníku pětiprstého, který celé stavbě dodává korunu, v níž se bude moci schovávat ptactvo.
Do těsné blízkosti se vyplatí doplnit ještě zahradní tůňku. K tomuto účelu výborně poslouží starý hrnec nebo zednický kalfas. Taková tůňka potěšení žáby a další vodní živočichy. Rozhodně nesmíme zapomenout položit na hladinu prkénko, aby se v případně poklesu vody v nádobě neutopili ptáci, kteří ji využívající jako pítko.
ZIMOVIŠTĚ JEŽKŮ
Pod hromadou si velice rychle vytvoří své úkryty ježci, kteří tam mohou pohodlně přezimovat. V těsném sousedství je vhodné položit špalky dřeva, pod kterými se bude dařit slepýšům, a na nichž se budou vyhřívat ještěrky. V okolí zahradního remízku zapomeneme na anglický trávník. Zde pokvetou různé rostliny, na nichž mohou poletovat motýli, zatímco na zahradách dokonale posekaných rotační sekačkou nebývá živáčka.
Zapojení remízku do přírody se součásným osídlením bude trvat velice krátkou dobu. Vytvořením přirozené rovnováhy v zahradě ušetříme přírodu od pravidelných postřiků chemickými přípravky proti škůdcům, čímž navíc ušetříme i vlastní kapsu.
Text: Jan Burkáček
Foto: autor
