ZAHRADNÍ ŠKŮDCI: BOJ PROTI CHOROBÁM A ŠKŮDCŮM ZAČÍNÁ

PŘÍZNAKY KADEŘAVOSTI BROSKVONÍ

Tato choroba je způsobená houbou Taphrina deformans, která přezimuje většinou na povrchu rostlin v korunách stromů, někdy i pod šupinami pupenů. Je rozšířena ve všech oblastech světa, kde se broskvoně pěstují.

Typickým příznakem napadení jsou žluté a červené části mladých listů, rašících brzy na jaře. Poškozené části listů jsou silnější, vrásčité až zkadeřené, předčasně opadávají. U silně napadených stromů se mohou svinovat, hnědnout a přitom zůstávají viset na větvích, u takto napadených stromů je násada plodů nižší. Někdy bývají napadány i zelené výhony, které pak zesilují a deformují se. Méně časté je napadení plodů. Projevuje se nepravidelnými, vrásčitými skvrnami červeného zabarvení.

Postřik proti kadeřavosti je třeba provádět opakovaně.

OCHRANA POSTŘIKEM

Mezi drobnými pěstiteli stále přetrvává starší způsob ochrany, tj. postřik fungicidem 1x na začátku rašení terminálních pupenů. Dlouhodobý výzkum ale prokázal, že tato metoda ochrany je nepostačující. Několikaleté výzkumy v sedmi lokalitách v severní Itálii (region Emilia – Romagna, oblast Ravenny a Forli) prokázaly, že rozhodující faktor rizika vzniku infekce je závislost na teplotě a srážkách během zimního období. Bylo zjištěno, že k infekci dochází při srážkách od 9 mm a teplotě +3,1 až +3,5 ^oC. K tomu, aby získali přehled, si mohou drobní pěstitelé umístit na zahradu jednoduchý srážkoměr a venkovní teploměr, a potřebné údaje tak sledovat sami.

Broskvoně se stávají náchylnými k infekci od ledna do poloviny března, tj. ve fázi objevení se vrcholku listu vrcholového listového pupenu. Stromy pak zůstávají „vnímavé“ k infekci nejméně po dobu 9 týdnů. Všeobecně je proto vhodné provádět tři ošetření v období ledna až března, při denní teplotě alespoň +5 ^oC. K ošetření jsou vhodné přípravky Delan 700WG, Dithane DG, Syllit 65 nebo Kocide, které by se měly střídat. Jakékoliv ošetření později než v době květů je zcela neúčinné.

Detail napadení vlnovníkem hrušňovým.

Dospělci a larvy svilušky ovocné

Hálky na ořešáku po napadení roztoči.

Hálky na černém rybízu jako důsledek napadení vlnovníkem rybízovým.

List révy napadený hálčivcem.

MYSLETE I NA ROZTOČE

Nyní je také ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům.

Sviluška ovocná

(Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), hálčivci ( Aculus schlechtendali, Calepitrimerus vitis) či vlnovníkovci (Eriophyes vitis) dokážou ve vinicích a ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů, negativně  ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů.

K jejich likvidaci se s úspěchem – nejen u nás a na Slovensku, ale i ve Francii, Německu a Rakousku – používá biologický způsob likvidace pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Je to drobný, asi 0,6 mm velký roztoč mléčné bílé barvy. Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je naprosto neškodný. Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu – jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak vysaje jedna samice dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři révy vinné je během jedné vegetace populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více než jeden milion svilušek a více než 40 milionů hálčivců. Tento způsob ochrany je přitom naprosto ekologický, nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka. Řada drobných pěstitelů dravého roztoče již používá.

Dravý roztoč Typhlodromus pyri

Aplikace dravého roztoče Typlodromus pyri

ODBORNÍK RADÍ

Pokud používáte (nebo chcete začít používat) dravého roztoče

PAMATUJTE SI!

• Dravý roztoč likviduje škodlivé roztoče ovocných stromů a révy vinné, nikoliv mšice nebo červce.
• Roztoči pro zimní aplikace se dodávají v klidovém stadiu v plstěných pásech, což je pouze v období prosinec až začátek března.
• V jednom plstěném pásu je zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do +5 ^oC a s umístěním na stromy neotálet.
• Na každý ovocný strom je třeba připevnit minimálně 3 plstěné pásky s roztoči.
• První rok po vysazení je označován jako rok náběhový, což znamená, že v tomto roce nemusí být přímá ochrana maximální, neboť roztoči se teprve rozmnožují podle intenzity škůdců na potřebný stav populace.
• Výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze 1x po dobu existence sadu nebo vinice. Ovšem pouze za předpokladu, že jej nezahubíme aplikací nevhodných chemických přípravků. Je proto bezpodmínečně nutné používat pouze přípravky doporučené v návodu na použití.
• Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže dravý roztoč dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spor fytopatogenních hub. Obava, že zahyne, je zbytečná.
• Využití tohoto predátora je v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků a révy vinné – všude tam, kde nás trápí některé druhy roztočů.

Text a foto: Jan Kopřiva