Ještě před několika lety byla rez hrušňová považována za bezvýznamnou chorobu, ale v posledních letech je označována jako velmi škodlivá. Na rizikových lokalitách, kde se nacházejí oba hostitelské druhy v bezprostřední blízkosti, může být až 25 skvrn na jednom listu a postiženo může být až 80 % listové plochy.
Horní strana listu hrušně.
Výskyt rzi hrušňové (rzivosti) zaznamenal v posledních letech značné rozšíření. Jejím původcem je houba Gymnosporangium sabinae. Jedná se o tzv. dvoubytnou (heteroecickou) rez, neboť má dva hostitele. Prvním je hrušeň obecná a druhou jalovec čínský a v některých případech jalovec klášterský, včetně jejich variet.
Uvolňující se spory na spodní straně listu hrušně infikují jalovce.
U hrušní (Pyrus communis) se příznaky projevují od června, a to nejprve v podobě žlutooranžových oválných skvrn o velikosti 1–2 cm na čepelích listů. Ve výjimečných případech mohou být napadeny i letorosty a plody. Ve druhé polovině léta narůstají na spodní straně 3–5 milimetrové výrůstky – aecia, ve kterých vznikají spory, způsobující infikování jehlic jalovců. Z nich prorůstá houba dále do větví.
Rez hrušňová na spodní straně listu.
SPORY ROZNÁŠÍ VÍTR
Tyto projevy jsou patrné již následující rok po napadení. Houba přezimuje ve dřevě jalovců. V předjaří se začínají objevovat na kůře hnědožluté, puchýřkovité skvrny, které narůstají v jazykovité (za vlhka rosolovité) výrůstky – telia. Tvorba telií je závislá na počasí, nejčastěji vyrůstají v období dubna a května, což je před květem hrušní. V teliích uzrávají teliospory, které vyklíčí v bazidii. Ta vypučí v bazidiospory, které jsou větrem roznášeny a infikují listy hrušní.
Rez na jalovcích.
HRUŠEŇ + JALOVEC = REZ
Co je příčinou tak silného nárůstu výskytu rzi hrušňové? Je nutné si uvědomit, že toto houbové onemocnění je závislé na přítomnosti obou hostitelů. Pravděpodobnost infekce je přímo úměrná vzdálenosti obou hostitelů. Jako riziková je považována vzdálenost 150–200 metrů. Jsou ale známy i případy, kdy došlo k infekci na vzdálenost 1 000 metrů. Nárůst obliby výsadby jalovce čínského a klášterského v zahradách u rodinných domů, na veřejných prostranstvích obcí a v neposlední řadě v zahrádkářských koloniích, kde jsou oba hostitelé v bezprostřední blízkosti, je pravděpodobně jednou z hlavních příčin rozšíření rzi hrušňové. K infekci listů hrušní dochází především za deštivého a teplého počasí v době kvetení, optimální je teplota 18 °C, ale k šíření postačí teploty již od 12 °C.
- Nepěstujte jalovec blízko hrušní! Ohrožuje je!
AGRESIVITA INFEKCE ROSTE
Ještě před několika lety byla rez hrušňová považována za bezvýznamnou chorobu, ale v posledních letech je označována jako velmi škodlivá. Na rizikových lokalitách, kde se nacházejí oba hostitelské druhy v bezprostřední blízkosti, může být až 25 skvrn na jednom listu a postiženo může být až 80 % listové plochy. Napadení tak značně snižuje listovou plochu, což podstatně omezuje asimilaci. Dále dochází k omezení nárůstu letorostů a násady plodů. Úroda je nižší a plody mají nízkou konzumní kvalitu. Rez ale poškozuje i jalovce. Napadené větévky mají světlejší zbarvení, omezené přírůstky, postupně prosychají a odumírají.
Rosolovitá rez na jalovcích za vlhkého počasí.
- ODBORNÍK RADÍ
OCHRANNÁ OPATŘENÍ:
- Základem je dostatečná vzájemná izolace hostitelů. Je nutné dodržovat vzdálenost jejich výsadby minimálně 200 metrů, neboť při větší vzdálenosti nedochází k významnému napadení.
- Na lokalitách, kde jsou pěstovány hrušně, nevysazovat hostitelské druhy jalovců (Juniperus chinensis a Juniperus sabina). Upřednostňovat druhy J. communis, J. horizontalis, J. procumbens, J. scopulorum, J. squamata, J. virginiana aj
- Do určité míry existují i rozdíly v náchylnosti odrůd hrušní. Je proto na místě omezit výsadby náchylných odrůd, jako jsou Angoulemova, Boscova lahvice, Dielova, Clappova, Lucasova a Pařížanka.
- V jarních měsících je třeba sledovat výskyt telií na jalovcích a včas odstraňovat napadené větévky. V případě extrémního napadení odstranit celé keře. Je odzkoušeno, že šíření infekce zamezí zakrytí jalovců bílou netkanou textilií v době výskytu telií (duben až květen).
- Jako chemickou ochranu hrušní je možné provádět aplikaci postřikem v době začátku kvetení a při dokvétání přípravky proti strupovitosti a rzím. Při chemické ochraně dosáhneme omezení výskytu, nikoliv ale její úplnou likvidaci.
Rez hrušňová na plodech.
Text a foto: Jan Kopřiva
