Právě v zimě ohoržují naši zahradu ataky lesní zvěře. Podaří-li se srnám nebo zajícům překonat plot, bývá zle. Zanechají za sebou holé, ožrané kmínky bez lýka, které pro ně představuje sladkou pochoutku. Majitelé neoplocených pozemků mají zkázu víc než jistou. Ve většině případů bývají stromy od zvěře tak silně poškozené, že bývá lepší je vykopat a nahradit novou výsadbou. Dá se těmto škodám vůbec předejít?
Tradiční metody
Za nejstarší způsob ochrany kmenů stromů proti okusu platí obalit je jehličnatým chvojím. Větve zapícháme kolem kmínku a důkladně stáhneme provázkem. V horských a podhorských oblastech, kde leží vyšší sněhová pokrývka, vplétáme chvojí až do korunky, protože na sněhové vrstvě by na ni zvěř lehce dosáhla. Stejným způsobem postupujeme u okrasných keřů. Větve, zapíchané kolem keřů, svážeme v horní části nad keři. Slouží tak nejen jako ochrana před zvěři, ale i jako stříška proti rozlomení pod tíhou sněhu, jež navíc zabraňuje pronikání ostrého slunce v předjaří.
Nové materiály
Králikářské pletivo patří stále mezi oblíbenou ochranu. Práce s ním je ale dost nepříjemná a ruce rozpíchané do krve běžnou záležitostí. Plnohodnotnou náhradu zde představuje pletivo plastové. Jednoduše se dá stříhat obyčejnými nůžkami, lehce se tvaruje i na nepravidelné stromky a keře a bývá velice odolné vůči povětrnostním vlivům, aniž by změnilo své původní vlastnosti. Navíc se vyrábí v tmavém odstínu zelené a nepůsobí v přírodě rušivě.
Metoda nejjednodušší
Tou je bezesporu použití repelentních přípravků. Velice dobře se osvědčil prostředek Aversol. Bílá hmota, připomínající latexovou barvu, se rozpustí na potřebnou hustotu ve vodě a natře se na stromy či keře štětcem. Po zaschnutí vydrží na stromcích několik měsíců a zvěř se jim obloukem vyhne. V žádném případě se přitom nejedná o přípravky, které by působily zvěři zdravotní potíže nebo dokonce vedly k jejímu úhynu.
Pozor na rozdíly teplot
Značným nebezpečím pro stromy jsou i velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Přes den se kůra na slunci roztahuje a začne pod ní protékat míza. Když v noci klesne teplota pod nulu, míza zamrzne, kůra se napne a popraská. Vznikající podélné praskliny jsou nebezpečnou vstupní branou pro infekci mykózami. Proto sadaři bílí kmeny vápnem, jehož bílá barva odráží sluneční paprsky a chrání kmen před popraskáním. Stačí ale déšť nebo mokrý sníh a vápno se smyje. Lepší tedy je použít přípravek Protekt – vodovzdorný bílý nátěr, který si zachovává plasticitu i po několika měsících, takže při výkyvu teploty vzduchu nepraská. Před jeho nanesením na kmeny odstraníme kartáčem vrchní odlupující se borku. To provádíme v prosinci až lednu, vždy ale dřív, než míza začne protékat. (Viz foto zcela nahoře)
Škodí sníh?
Bez nadsázky zde platí rčení – dobrý sluha, ale zlý pán. V každém případě představuje sníh zdroj vynikající vláhy, ochranu před mrazem, větrem a vysycháním. Určitě ho tedy od rostlin neodhazujeme. Naopak se vyplatí ho co nejvíce nahrnout ke kmínkům a nad kořenový systém. Sníh navíc čistí vzduch a pomáhá tak hnojit. Ve vyšších polohách, kde leží několik desítek centimetrů sněhu, tato vrstva postačí, ale v nížinách se vyplatí sníh do zahrady naházet a sněhovou vrstvu tím zvýšit. Zabraňuje také promrzání půdy i při silných mrazech. Například sněhový kryt na růžích je lepší ochrana proti namrznutí než hromady chvojí. V důsledku jeho vlastní teploty a 80 % v něm uzavřeného vzduchu vzniká mohutná izolační vrstva. Tak můžeme naměřit pod sněhovou pokrývkou 30 cm při venkovní teplotě –30 0C teplotu +1 až +3 0C. Při tání pak bývá sníh tím nejlepším zdrojem vláhy. Jak postupně odtává, stačí se veškerá voda pomalu vsakovat do půdy bez zbytečných ztrát. Přitom 1 m3 sněhu dá 100 litrů vody!
Na druhé straně mokrý a těžký sníh poláme nejen mladé výsadby, ale často i statné a letité stromy. Proto je na místě pravidelné a včasné sklepánváí sněhové pokrývky. Vyplatí se keře jednoduše svázat a zabránit tak rozlomení pod tíhou sněhu. Na menší okrasné keříky jsou ideální dřevěné stříšky. Zručný pěstitel si je dokáže vyrobit z odpadového dřeva. Na jaře se jednoduše rozeberou a uloží pro použití příští zimu.
Extra tip
Během zimy se často stává, že rododendrony začnou svěšovat listy. Svěšením a svinutím listů signalizují kritický nedostatek vláhy. Stočením listů se tak rostlina brání proti výparu. Keř se ale v tomto stadiu dá dobře zachránit důkladnou zálivkou, která pronikne až ke kořenům. Pravidelná a vydatná zálivka je nutná především v oblastech s nedostatečnou sněhovou pokrývkou a se silnými holomrazy, kde bývá odpar vody z půdy značně vysoký. V podhorských oblastech, kde se rododendrony často pěstují a mají ideální podmínky z důvodu kyselé půdní reakce, nebývá se zimním nedostatkem vláhy problém. Dostatečné množství sněhu zabraňuje nadměrnému odparu z půdy a navíc je zde i vysoká zásoba spodní vody.
Připravil: Jan Kopřiva, foto: autor; Článek z RPN č. 12/2010
