Podzimní ředkvičky
I když ředkvička patří mezi rostliny dlouhého dne, při výsevu v září nevybíhá do květu. Má krátké vegetační období – čtyřicet dnů. Na výsev jsou vhodné jen velmi rané odrůdy. Vyséváme od poloviny srpna do poloviny září do řádků vzdálených 20 cm. Ředkvička je náročná na vláhu, při nadbytku vody však bulvy praskají a hnijí. Sbíráme, když bulvy dosáhnou průměru dvou centimetrů. Rané odrůdy jsou ’Esmeralda F1‘, ’Vinara F1‘, ’Poloneza‘, ’Albena‘, ’Astor‘, ’Flamboyant‘ a ’Slavia‘.
Kopr vonný
Vyséváme ho od jara do podzimu. Podzimní výsev je vhodný i pro brzký sběr na jaře. Kopr má krátké vegetační období – 70 až 90 dnů. Je rostlinou dlouhého dne, na pěstování nenáročný. Vhodné je slunné stanoviště, lehké, propustné písčitohlinité půdy. Vyséváme nahusto do řádků vzdálených 40 cm. Můžeme ho vysévat například se špenátem, ozimým salátem a ředkvičkou. Záhon zavlažujeme a plejeme. Odrůdy: ’Moravan‘, ’Mamut‘, ’Compact‘, ’Hanák‘, ’Herkules‘, ’Lucullus‘ a ’Oliver‘.
Úprava záhonů
Záhony po sklizni připravíme na další výsadbu. Podle půdních podmínek a časových možností můžeme ještě zapracovat zbytky rostlin (zelené hnojení). Na určené záhony navezeme chlévskou mrvu nebo kompost a zaryjeme do půdy.
Teplomilná zelenina
Teplomilné druhy (rajčata, paprika, melouny, tykve, cukety apod.) už budou ohroženy nízkými nočními teplotami. Na ochranu před nočními mrazíky můžeme použít netkanou textilii – pomáhá vytvořit a udržet příznivé tepelné klima a chrání před škůdci.
Čekanka listová vydrží až do ledna
Čekanka listová (Cichorium endivia) – potřebuje kypré, teplé a výživné půdy, polohu chráněnou před větrem a pravidelné zavlažování. Vyséváme ji nahusto přímo na záhon do řádků vzdálených 30 cm a do hloubky 1,5 cm, po vyrašení ji jednotíme. Abychom urychlili rašení, přikryjeme výsev netkanou textilií. Intenzivně zavlažujeme, jinak vybíhá do květu. Sbíráme i s kořenem koncem října. Rostliny založíme do bedniček s pískem. Při teplotě 2 až 5 °C vydrží do ledna.
Ořechy
Průběžně sbíráme a dosušujeme spadané ořechy, mandle a lískové oříšky. Sbírat můžeme i šetrným střásáním plodů na podložené plachty.
Spadané ovoce
Pečlivě sbíráme spadané zralé až přezrálé ovoce (švestky, špendlíky, broskve, jablka) a ukládáme ho do sudů na zkvašení kvůli výrobě domácího destilátu, samozřejmě v osvědčené pálenici. Do kvasu nedáváme shnilé a plesnivé plody či plody znečištěné půdou. Sudy musí být dobře uzavíratelné, nejlépe kvasnou zátkou, která zabraňuje výskytu drozofil (ovocných mušek) a kontaktu kvasu s okolním vzduchem. Správný kvas má mít příjemnou ovocnou vůni.
Jahody a mráz
Brzké podzimní mrazíky a později i tuhé zimní mrazy dokážou poškodit, až zničit celý nově vysázený porost jahod. Předpokladem dobrého přezimování jsou kvalitní sazenice. Důležitým kritériem je výběr odrůdy – je třeba zohlednit lokalitu pěstování, správný způsob a termín výsadby. Jahody můžeme úspěšně vysazovat i koncem září a začátkem října. Nejlépe odolávají mrazům odrůdy Kama, Zefýr, Andrea, Karmen, Kent, Dukat či Elkat.
Hrozny
Dozrávání hroznů podpoříme tak, že odstraníme výhonky zakrývající střapce, slunce podpoří tvorbu cukru a celkovou kvalitu bobulí. Před nálety ptáků chráníme úrodu sítěmi.
Broskve
Ukončíme letní řez broskvoní – v druhé polovině měsíce zkrátíme jednoleté výhonky na 30 cm. Tím dosáhneme lepšího vyzrání letorostů a květních pupenů, omezíme tak jejich případné zmrznutí.
Text: Ing. Hana Szabóová
Foto: isifa/Shutterstock
