Zahrada

ZAZIMOVÁNÍ NÁDOBOVÝCH ROSTLIN: JAK NA TO?

Konec vegetačního období se dotýká i rostlin, které – umístěné v ozdobných nádobách a květináčích – po celé léto ZDOBILY NAŠE TERASY A BALKONY. Určitě by byla velká škoda nechat všechny fuchsie, hořcové stromky, palmy a libory zmrznout. Velká část balkonových rostlin je ve skutečnosti VYTRVALÁ a vyplatí se je ZAZIMOVAT.

Balkonovky se u nás pěstují jako jednoleté jenom z toho důvodu, že nepřežijí naše mrazivé zimy. Pokud jim ale vytvoříme vhodné podmínky, můžeme je bez problémů pěstovat po mnoho let. Starší rostliny také s věkem mohutní a přibývají na kráse. Mnohé můžeme pěstovat i ve stromkové formě na kmínku, nebo je tvarovat jako kvetoucí bonsaje, jejich starší exempláře získávají na dekorativnosti i na hodnotě.

PODZIMNÍ PÉČE

Rostliny můžeme bez obav nechat na venkovním stanovišti tak dlouho, jak jen teplé a bezmrazé počasí potrvá. (Nezapomínejte ale pravidelně sledovat předpověď počasí a před příchodem nočních mrazíků rostliny včas přeneste k zazimování!) Truhlíky za okny ve vyšších patrech domu jsou chráněny o něco více, rostliny zde vydrží bez úhony déle. Pokud hrozí ojedinělý mráz a poté následuje zase pěkný týden, je možné rostliny pouze překrýt netkanou bílou textilií a ještě je nechat na terase. Po celosezonním kvetení si mnohé balkonovky samy řeknou, že je na čase odpočívat. Pokud opadá část listů a kvetení se silně zredukuje, je na zazimování pravý čas. Velkou chybou by bylo nechat stát rostliny na místě a provokovat opětovné kvetení bohatou zálivkou a přihnojováním. Obecně platí, že na podzim vždy zálivku silně omezujeme a od konce září nehnojíme. Tato opatření mají velmi pozitivní vliv na kvalitní vyzrávání pletiv a ukončení prodlužovacího růstu. Obojí je pro správné přezimování nezbytné.


Důležitý je i dobrý zdravotní stav rostlin – před zimováním by na nich neměly být viditelní škůdci ani známky nějaké choroby. Rostliny je potřeba velmi důkladně prohlédnout, otočit listy a prozkoumat i jejich rubovou stranu, kde se udržuje většina savého hmyzu. Důkladnou kontrolu a ochranu vyžadují zejména fuchsie, které velmi trpí molicemi. Pokud objevíme nějaké škůdce, musíme rostliny ještě před zazimováním ošetřit ochranným postřikem.

JAK NA SPRÁVNÉ PŘEZIMOVÁNÍ

Samotné přezimování není žádná věda, vždy vycházíme z toho, co můžeme rostlinám nabídnout. Jako ideální se jeví světlý prostor s teplotou okolo 5–8 °C. Tyto podmínky může splňovat nevytápěná chodba, pokoj nebo prosklená lodžie. Zde můžeme nechat přezimovat většinu nádobových vytrvalých rostlin.

Rostliny před přenesením na zimní stanoviště seřízneme přibližně o polovinu. Velmi často se stane, že rostliny začnou v zimě rašit a vyženou slabé a neduživé výhony. Tento problém je většinou zapříčiněn nesprávným řezem na podzim. Hluboký řez provedeme až na jaře, kdy by naopak bylo jeho opomenutí velkou chybou.


V průběhu celého zimování, které probíhá zhruba od poloviny října do dubna, rostliny zaléváme jen sporadicky. (Vůbec nevadí, když mezi zálivkami zemina zcela vyschne.) Nepřihnojujeme a pravidelně kontrolujeme zdravotní stav. Teplota by se neměla zvedat. Vyšší teploty způsobují rašení nekvalitních vytáhlých výhonků a listů, což rostliny velmi oslabuje.

K přezimování se dá využít i sklep, pokud zde nemrzne a vzdušná vlhkost není příliš vysoká. Pozor – vlhké sklepy mohou způsobit hnití rostlin. Sklepní podmínky dobře snáší fíkovník a oleandr.

Další možností, jak přezimovat balkonové rostliny, je jejich umístění mezi špaletová okna. Tento lidový způsob lze použít u květin, které pěstujeme v květináčích a které se – s ohledem na svůj rozměr – mezi okna vejdou.

VYZKOUŠEJTE ŘÍZKOVÁNÍ

Pokud nemáte opravdu žádnou místnost, kde by se daly rostliny uložit, můžete vyzkoušet uchovat je přes zimu ve formě řízků. Tento způsob je spíše záchovný a hodí se hlavně u druhů, o které nechceme přijít. Může to být muškát netypické barvy, který bude obtížné znovu sehnat, nebo nějaká exotická rostlina, případně úlovek z dovolené. Před příchodem silnějších mrazů ostříháme pěkné výhonky a vložíme je do vázy s vodou. V zimě mohou posloužit v bytě jako dekorace. Části stonků, které budou ponořeny ve vodě, zbavíme listů, které začnou ve vodě zahnívat jako první. Vodu často vyměňujeme. Na zakořeňování můžeme použít průhledné i neprůhledné nádoby, vázy apod. Určitě vybereme světlé místo, co nejblíže okna. Pozor ale na sálavé teplo z topení, které je nežádoucí – neprospívá ani řízkovaným balkonovkám, ani pokojovým rostlinám. Odstřižené části rostlin obvykle koření po dvou týdnech, někdy i rychleji. Ve vodě je necháme tak dlouho, dokud kořeny pěkně nenarostou, pak je přesadíme do menších květináčků s propustnou zeminou a pěstujeme na světle s teplotou okolo 20 °C. Do začátku jara je můžete několikrát seříznout. Uchování rostlin formou zimních řízků se dobře osvědčilo u popence (Glechoma), šruchy (Portulaca), kosmatce (Delosperma), citonového muškátu (Pelargonium) a pryšce (Euphorbia).


BYLINKY NA BALKONĚ

Nechat přezimovat se vyplatí i vytrvalé druhy bylin, například narostlé keře nebo stromky rozmarýnu jsou velmi dekorativní a přes zimu nutně potřebují bezmrazé stanoviště. Přezimují na světlém místě, snesou i teploty okolo 3–5 °C.

K přezimování se hodí

Olověnec ouškatý (Plumbago auriculata), oleandr obecný (Nerium oleander), marhaník obecný (Punica granatum), mučenka modrá (Passiflora coerulea), fíkovník maloasijský (Ficus carica), mandevila (Mandevilla amoena), fuchsie (Fuchsia), libora (Lantana), kejklířka (Mimulus) a palmy.

Text: Daniela Dušková, foto: autorka a thinkstock.com