Vyvýšené záhony představují první typ výše zmíněného a v poslední době se velice začínají rozrůstat po našich zahradách. Rostliny na vyvýšeném záhonu totiž můžete ošetřovat vestoje, takže si chráníte páteř před zbytečnou námahou. Další výhodou je, že zelenině „ve výšce“ se dobře daří díky vyšší teplotě půdy a optimálnímu zásobování kořenů živinami. Vyvýšené záhony vypadají zajímavě i mimo prostor zeleninové zahrady.
VHODNÉ PLODINY
Výnosy záleží především na spodní vrstvě záhonu, která by se měla skládat ze zahradního odpadu, zejména větví a listí. Rozkládající se rostlinné zbytky mají několik výhod: vytvářejí teplo a zvyšují teplotu půdy o pět až osm stupňů Celsia. Zelenina proto roste rychleji a můžete ji na záhonu pěstovat delší dobu. Tento efekt ovšem po roce až dvou podstatně klesá.
Na vyvýšeném záhonu se daří většině zelenin. Nevhodné jsou jen druhy náročné na prostor, třeba velkoplodé tykve, reveň nebo cukety. Vysoké výnosy poskytují smíšené kultury – okurky s koprem, karotka s cibulí nebo fazole se saturejkou. Velice dobře se na těchto záhonech daří i jahodám.
ZAKLÁDÁME ZÁHON
Z plochy pro budoucí vyvýšený záhon nejdříve odryjte asi 25 cm vysokou vrstvu zeminy a spodek zkypřete rýčem. Půda by měla být propustná, aby se vespod nedržela voda. Záhon pak plňte tak, aby u dna ležel nejhrubší materiál a v dalších vrstvách pak čím dál jemnější rostlinné zbytky. Každá vrstva by měla být vysoká asi 25 až 30 cm. Základ záhonu tvoří hrubé větve a větvičky.
Další vrstva sestává z rozdrcených odřezků trvalek a keřů, listí a posečené trávy. Pak následuje částečně zetlelý kompost či hnůj. Nakonec záhony zasypte vrstvou humusu. Můžete k tomu použít zeminu, kterou jste z plochy odstranili při zakládání záhonu, nebo kvalitní kompost. Vyplatí se záhon nakrýt černou mulčovací netkanou textilií; tím odpadá jakékoliv pletí a odpar vody z půdy se zmenší na minimum.
Jak rostlinné zbytky v záhonu pomalu tlejí, povrch zeminy postupně klesá. Každý rok proto doplňte záhon směsí kompostu se zeminou. Po pěti až šesti letech se rostlinné zbytky dokonale rozloží. Péče není náročná. V létě vyvýšený záhon pravidelně zalévejte. Byť se jedná o kyprou vrstvu půdy, zkušenost ukazuje, že záhon se nasákne jako houba a osychá pouze povrch.
METODA VERTIKO
Pro toto zajímavé řešení je nutné vytvořit oporu. K tomu se hodí tyče, umístěné ve vzdálenosti jednoho metru, v horní části propojené pevným motouzem pro zvýšení stability. Na to se jednoduše natáhne síť přímo k tomuto prodávaná v různých šířkách i délkách. Rostliny, které se pnou po opoře, velmi dobře prospívají.
Porost je vzdušný a tudíž odolnější vůči nemocem a rostliny dávají velmi kvalitní plody po dlouhou dobu. Na síti lze rostliny úspěšně pěstovat ve skleníku i na záhonu. Je však třeba dodržet určité zásady. Nutné je omezit výběr na pnoucí druhy, jako je hrách, fazole či okurky. I když je vertiko systém časově náročnější a rovněž nákladnější, má oproti běžnému pěstování v rovině velké výhody.
VÝHODY VERTIKO PĚSTOVÁNÍ
1) Lepší zdravotní stav rostlin; porost je lépe provětrávaný, listy rychleji osychají, snadnější je i případná ochrana postřikem pesticidy.
2) Plody nejsou znečištěné od zeminy a jsou lépe vybarvené.
3) Sklizeň plodů je snadnější a přehlednější.
4) Výnos je vysoký a ve výborné kvalitě.
5) Sklizňové období bývá delší.
Text: Jan Burkáček
Foto: autor
