Má očistný vliv na náš organismus a podporuje tvorbu červených krvinek. A přitom jde o velmi skromnou a přizpůsobivou zeleninu, která je schopna růst v každé zahradě.
Zdraví zakleté v řepě
Řepa je výborný antioxidant zhášející volné radikály. Významný obsah vlákniny usnadňuje práci střevům a pomáhá při detoxikaci organismu. To má příznivý vliv i na kožní onemocnění. Kromě toho žádoucím způsobem zpomaluje vstřebávání glukózy, což je vhodné pro diabetiky, ba snižuje i hladinu cholesterolu v krvi a omezuje jeho vstřebávání ze střevního obsahu.
Její (i když ne úplně rekordní) obsah železa má výrazný protianemický efekt (proti chudokrevnosti), je stimulátorem tvorby červených krvinek v kostní dřeni. Významně posiluje i obranyschopnost organismu, potlačuje záněty a má i protirevmatické účinky.
Asi 15 % populace má po zkonzumování řepy červenou moč a někdy i stolici. Je to normální jev a zároveň i test, který avizuje, že máte v těle nedostatek železa, což je způsobeno jeho nedostatkem ve stravě nebo vlivem nedostatečného vstřebávání železa z tráveniny ve střevech.
Obsah zásaditých prvků (hořčík, vápník, draslík, sodík) činí řepu zásadotvornou – tak chrání organismus před překyselením. Řepa pomáhá i při odplavování přebytku kyseliny močové z organismu, která dnou a záněty ohrožuje hlavně klouby. Navíc, červená řepa stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a udržuje v rovnováze činnost žaludku.
Protirakovinový výzkum upozornil na to, že konzumace šťávy z řepy může pomoci zmenšit rakovinové nádory. Je také pomocným prostředkem při léčbě leukémie, má i protimalarický účinek. Pro svůj virostatický efekt zlepšuje stav postižených boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Dobře působí při menstruačních a klimakterických problémech.
Kromě uvedeného řepa obsahuje důležité stopové prvky, jako je měď, mangan, zinek, selen, rubidium a cesium, vitamíny B1, B2, B3 a B6, dále kyselinu listovou, betakaroten, cholin a biotin – společně jsou výbornou výživou pro nervy, pomáhají celé nervové soustavě a sliznicím. Pružnost a pevnost cév zase podporuje přítomný rutin.
Řepa obsahuje i silný antioxidant a omlazovač organismu resveratrol, který se nachází hlavně v červeném víně. Ten působí jako výrazný ochránce srdce, také jako lapač volných radikálů.
Za jejím tradičním „krvavým“ zbarvením se skrývá betakyanin (řepa obsahuje 300 až 600 mg/kg), který se v potravinářském průmyslu používá jako přírodní barvivo (E 162). Betakyanin je účinný antioxidant, je to také významné jaterní tonikum.
Novějším objevem je přítomnost hepatoprotektivní kyseliny oleanové v celém příbuzenstvu Bety vulgaris (najdeme ji i v měsíčku, bazalce či listech olivovníku). Tato kyselina je antioxidant, brzdí záněty, mutagenitu, působí antibakteriálně (Candida), antihyperglykemicky (cukrovka). Je významně účinná při poškozeních jaterního tkaniva alkoholem (cirhóza), paracetamolem a dalšími hepatotoxiny, pomáhá při chronických hepatitidách.
Zdraví z řepy
Bylinná krev
Bylinná krev je název pro směs šťáv, měla by podpořit léčbu krevních i onkologických onemocnění. Denní dávka, kterou bychom měli popíjet, se skládá z 200 ml řepné šťávy, 100 ml mrkvové šťávy, 100 ml zelné šťávy, 100 ml převařené šťávy z černého bezu, 50 ml celerové šťávy (muži) nebo petrželové (ženy) a 50 ml šťávy z kořene pampelišky.
Dvoučervené víno na imunitu
Na zlepšení imunity si můžeme udělat dvoučervené víno: 120 g řepy rozmixujeme, zalijeme 0,7 l červeného vína, zamícháme, uzavřeme a necháme 7 dní při pokojové teplotě louhovat. Přefiltrujeme a skladujeme v chladu a tmě. Užíváme po 50 ml jednou denně před obědem.
Řepná kúra
Pokud si chceme celkově posílit organismus, jeho obranyschopnost a „vygumovat“ některé drobnější zdravotní problémy, je vhodné zkusit kúru z řepné šťávy. Začínáme denní dávkou 650 ml, kterou popíjíme přes den po doušcích celý týden. Denní dávka ve 2. týdnu je 500 ml, ve 3. týdnu 400 ml a ve 4. týdnu 250 ml denně. Nejkratší doba této kúry je jeden měsíc, běžně však trvá 2 až 3 měsíce dvakrát do roka. Můžeme však použít i šťávu smíchanou ze stejných dílů řepné a mrkvové šťávy a vody – s tím, že denně pijeme až 1 l.
Řepa ve zkratce
Červená řepa (Beta vulgaris subsp. vulgaris) je dvouletá rostlina, která v prvním roce tvoří v půdě a zčásti i nad zemí jedlé bulvy. Kvete a semena tvoří až ve druhém roce. Bulvy jsou hlavní konzumní částí, a pokud není přehnojená dusíkem, lze konzumovat i její listy. Čepele listů, ale hlavně jejich dlouhé stopky, bývají výrazně zbarvené načerveno. Krvavě červená dužina mladé řepy je jemná, chutná a šťavnatá, naopak starší či přerostlá řepa (s průměrem větším než 10 cm), jakož i řepa pěstovaná při nedostatečných závlahách je vláknitá, tuhá a celkově méně chutná.
U nás se preferuje řepa s jednolitě červenou dužinou, existují však i odrůdy se žlutou dužinou či se světle a tmavě červenými kruhy.
Celkové vegetační období řepy je podle odrůd 3 až 4 měsíce, ale „baby“ řepu lze sbírat už 9 týdnů po výsevu.
Jelikož řepa má nízké nároky na teplotu, můžeme ji bez problémů pěstovat prakticky všude, kde je půda dostatečně zásobená humusem a základními živinami, jen nesmí být čerstvě pohnojená maštalním hnojem. Po řepě nebo příbuzných zeleninách (špenát, mangold) vyséváme řepu znovu až po 3 letech. Pěstujeme ji tedy v tzv. druhé trati, nejlépe po luštěninách nebo bramborech.
Pěstování
» Půdu je třeba dobře zásobit kompostem obohaceným hlavně o draslík, fosfor a stopové prvky, ve vápenité půdě nesmí chybět bor, jinak řepa trpí hnilobou horní části bulvy a listů.
» Protože řepa je nitrofilní rostlinou schopnou ve větší míře akumulovat dusičnany přijaté z půdy, lepší je nepřihnojovat ji dusíkem. Pěstujeme ji na plném slunci, abychom tak podpořili přeměnu dusičnanů přijatých z půdy na zdravé bílkoviny.
» Když chceme vypěstovat kvalitní a jemné bulvy, tak řepu musíme pravidelně zavlažovat (půda však nesmí být přemokřená) a kypřit.
» S výsevem semen na jaře příliš nespěcháme, stačí, když je vyséváme od dubna do konce června. Rané jarní podchlazené rostlinky totiž vybíhají do květu a netvoří šťavnaté bulvy. Semeno vyséváme do řádků vzdálených 25 až 30 cm, do rýhy hluboké 2 cm. Když rostlinky vytvoří dva až tři lístky, jednotíme je na vzdálenost 10 až 15 cm; pokud však chceme vypěstovat „baby“ řepu, jednotíme jen na vzdálenost 7 cm (bulvičky sbíráme, když mají průměr 3 až 5 cm).
» Na podzim musíme řepu posbírat ještě před příchodem mrazů – je velmi citlivá na namrznutí. Podebereme ji vidlemi tak, abychom ji nepoškodili, protože by nám z ní vytekla šťáva a začala by hnít. Rukou vykroutíme listy, ale tak, abychom nepoškodili listové srdíčko. Bulvy založíme ve sklepě (s teplotou 1 až 2 °C) do vlhkého písku (ten občas mírně navlhčíme, abychom zabránili vysychání řepy).
Osvědčené odrůdy
Mezi starší odrůdy patří kulatá a rovnoměrně vybarvená ’Betina‘ či válcovitá ’Renova‘. Tradiční výnosnou polopozdní odrůdou je ’Červená kulatá‘ s intenzivně fialovým povrchem a výbornou krvavě červenou dužinou. ’Kahira‘ má plocho-kulovitou bulvu, ’Alexis‘ je polopozdní až pozdní odrůda tvořící válcovité bulvy, jejichž dužina je červená bez výrazných kruhů, má velmi jemnou chuť. Žlutočervená ’Burpees Golden‘ je nová odrůda se světle hnědou bulvou a žlutou dužinou, také má jemnou chuť.
Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock
