Podstatou imunitního systému je rychlé množení T, B lymfocytů poté, co k němu pronikne antigenní podnět, tedy látka, která způsobuje tvoření protilátek. Po identifikaci patogenních mikrobů musí buňky vrozené imunity rychle dozrávat v kostní dřeni. Buněčná množení jsou přímo závislá na dostupnosti aminokyselin, které naše tělo získává trávením bílkovin.
VITAMIN D REGULUJE IMUNITU
Zcela zásadní postavení ve výživě má mléko pro svůj vysoký obsah vitamínu D. Je třeba zdůraznit, že vitamín D se nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích.
Vitamín D je spolu s vápníkem a fosforem, obsaženým v mléce, nezbytný pro obnovu kostní hmoty, tj. brání osteoporóze. Tato skutečnost je dlouhodobě známá a nezpochybnitelná. Výzkumy posledních let však ukazují na další účinky vitamínu D v regulacích našeho těla. Až překvapivě velká je jeho úloha v řízení imunity.
NEJVÍCE PROSPÍVAJÍ KVAŠENÉ VÝROBKY
Mléko obsahuje desítky popsaných biologicky aktivních látek, cytokinů, růstových faktorů a antibakteriálních peptidů, které posilují slizniční i systémovou imunitu. Nejvíce informací o prospěšných účincích na zdraví lidí máme o zkvašených mléčných výrobcích jogurtového typu, které vznikají působením vybraných mikroorganismů mléčného kvašení.
Jejich zdravotní prospěšnost jako první vědecky popsal jeden ze zakladatelů imunologie, Ilja Mečnikov, koncem 19. století. Mléčné kvašení zlepšuje vstřebávání živin. Mikroorganismy však při fermentaci mléka vytvářejí zdraví prospěšné látky, které posilují bariérové funkce střev a chrání tak před patogenními mikroby.
