Pokud máte sedavé zaměstnání, dbejte na správnou polohu s oporou s rovnými zády u pracovního stolu. Kulatá záda a svěšená ramena a krk snižují přívod krevního zásobení mozku. Je vědecky dokázáno, že poloha vestoje oproti poloze vleže významně zlepšuje schopnost učení a myšlení. Pokud tedy musíte v práci intenzivně přemýšlet, udělejte si občas pauzu a postavte se. Sto dospělých jedinců různého věku provádělo na počítači zadané úkoly po dobu 15 minut nejdříve vestoje a potom vsedě. Stojící účastníci zvládli úkol o 10 až 30% lépe. Lidé se sedavým způsobem života zpomalují svou mozkovou aktivitu.
Tělesná cvičení
Mozek je tělesný orgán a jako takový vyžaduje pravidelné fyzické cvičení. Lidé, kteří pravidelně cvičí, předčí jedince se sedavým způsobem života v myšlenkových pochodech, paměťových schopnostech a v rychlosti reakcí. Aerobní cvičení stimuluje tvorbu růstového hormonu, potřebného k obnově nervových buněk. Cvičení zvyšuje krevní zásobení mozku a napomáhá tvorbě noradrenalinu, který mozek využívá při přenosu informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti v mozkové kůře. Cvičení také snižuje stres a produkuje endorfiny.
Můžete se kdekoliv pokusit prokrvit mozek: soustředěně se pomalu nadechujte tak, abyste přitom vnímali nádech jako rozpínání mezižeberních svalů (nejlépe i v oblasti zad), na malou chvilku zadržte dech a pak velmi pomalu vydechujte. Několik minut opakujte. Někteří studenti tímto pravidelným cvičením podporují svoji schopnost myslet.
Tajemství extrémní paměti nebývá dáno genialitou, ale jejím cvičením za použití fantazie. Lidé, kteří si dokážou zapamatovat za minutu dlouhý nesourodý nákupní seznam, vkládají svoji představivost ke každé položce. Bylo totiž zjištěno, že člověk si nejsnáze zapamatuje okolnosti a detaily, týkající se extrémních až katastrofických situací. Většina lidí nejen okamžitě ví, co se stalo 11. září 2001, ale také kde právě byli a co právě dělali, v jaké situaci je zpráva zastihla.
Na tomto principu funguje metoda zdokonalování paměti. Snadněji si zapamatujeme nákup, o jehož jednotlivých položkách si třeba představujeme: Babička uklouzla po banánech, děda šrouboval žárovku, ale spadl do kýblu s bílou barvou, vrazil do táty – spadly mu kalhoty. Teta si chtěla udělat kafe, místo kterého tam stály v pozoru rohlíky a ječely na ni, že chtějí med! To ji tak rozčílilo, že po nich házela vejce, až z toho květák dostal záchvat smíchu. (Platí totiž, že čím absurdnější příběh vymyslíme, tím snadněji si ho zapamatujeme – stane se živým snem a každá položka jeho nedílnou součástí.) Pro začátek této hry doporučuji vzít si nákupní seznam pro jistotu s sebou a na závěr ho překontrolovat. Časem se zdokonalíme a zapamatujeme si mnohem snadněji i delší seznam věcí z nákupu (a ještě si užijeme trochu legrace).
Vyvážená strava
Kvalitní výživa zvyšuje vedle schopnosti myšlení rovněž schopnost řešit problémy. Odborníci na výživu doporučují omezit neplnohodnotné jídlo a konzumovat stravu bohatou na celozrné obiloviny a pečivo, semena, čerstvé ovoce a zeleninu, obsahující enzymy. Velmi důležitá je zejména kvalitní snídaně s množstvím bílkovin, která člověku dodá mentální a fyzickou energii na celé dopoledne. Kromě zdravé výživy se také doporučují užívat doplňky stravy, které stimulují mozek. K nejúčinnějším látkám patří ginkgo biloba, zlepšující krevní oběh zejména v oblasti mozku. Ke zlepšení paměti a myšlení přispívá častá konzumace potravin bohatých na vitaminy skupiny B, který je pro stav mysli velmi důležitý. Nejvíce je ho je v těchto potravinách: kvasnice, slunečnicová semínka, cizrna, čočka, kukuřice, pekanové a lískové ořechy, piniové oříšky, med, pohanka, arašídy, hrášek, pšeničné klíčky, játra, losos, jehněčí maso, makrela, vejce (žloutek).
Unavenému člověku to zkrátka „nemyslí“, stejně jako tomu, kdo pije hlavně kávu a zapomíná na doplnění tekutin, které zvyšují průtok krve a tím i kyslíku a živin do všech orgánů, tedy i do mozku.
Řekněte stresu STOP!
Stres výrazně poškozuje mozkové funkce: při stresové situaci zásobuje krevní cukr přednostně jiné životně důležité orgány a také svaly. Nedostatek glukózy poškozuje buňky v té části mozku, která je zodpovědná za paměť a dobrou náladu. Nebezpečí nedostatečné výživy mozkových buněk hrozí zejména v období dlouhodobého stresu. Po stresových událostech ještě porucha funkce nějakou dobu trvá, i když situace může vypadat hrozivě (třeba když inteligentní člověk najednou neví, co se po něm chce v kolonce „podpis“), většinou se však nejedná o nevratnou změnu a stav za příznivých okolností odezní.
Připravila: Jitka Chalupová, foto: archiv; vydáno v RPN 9/2013
