Potíž je jen v tom, že si jablka jako toho „nejobyčejnějšího ovoce“ neumíme pořádně vážit, reálně zhodnotit jeho zdravotní přínos a stále hledáme zázračné ovocné elixíry ze zámoří. Při zdraví a vitalitě nás udrží jen soustavné, každodenní a celoživotní, i jen v minimálních dávkách, přijímané množství účinných ozdravných látek z přírodních potravin. Proto je opravdu nejen jedno, ale i více kusů jablek či jiného ovoce či plodové a listové zeleniny denně pevnějším základem našeho zdraví než nárazové vysoké dávky těch nejlepších rostlinných zámořských elixírů.
Proč bychom měli jíst celá jablka
Také u jablek jako u všech přírodních potravin platí, že bychom je měli jíst celá, tedy nejen šťávu, ale celé jablko i se slupkou. Právě v ní se soustřeďuje nejvíce ochranných látek, které od nás dokáží doslova odehnat mnohá civilizační onemocnění. Jablečná slupka chrání plod před vnějším poškozením a nepříznivým vlivem, a proto do ní rostlina soustředila ty nejsilnější kalibry své ochrany, které však mají sílu chránit i nás. Samozřejmě důležité je, aby byla jablka pěstována ekologicky. Obyčejná tržní jablka jsou za rok totiž stříkaná neuvěřitelně často, až pětadvacetkrát, takže s nimi často sníme více chemie než vitamínů.
Jedno jablko denně udrží doktora od těla.
Chutný dar přírody
Jablko patří mezi tzv. funkční potraviny, obsahuje mnoho výživných látek. Šťavnaté jablko jako pevný, křupavý džus plný živin stačí jen zajídat černým celozrnným chlebem. Jablko obsahuje 85 až 90 % vody (jako většina ovoce) a jen 54 kalorií (227 kJ) ve 100 gramech, z toho 12,5 % sacharidů, mezi nimiž převažuje fruktóza, málo tuku i bílkovin. Jablko není plod, po němž se přibírá, ale je určeno hlavně k osvěžení, „napití se“ a k ochraně našeho zdraví.
Když však jablíčko nakrájíme a usušíme, „nízké“ hodnoty základních výživných látek se znásobí. Množství bílkovin v sušině vyskočí na 4 %, tuku na 7 % a sacharidů na 25 %. A proto si jablka sušená při mírné teplotě a bez síření uchovávají mnoho vitamínů i bioaktivních látek. Důležité je skladovat je dobře usušená a v suchu, aby neplesnivěla.
Z vitamínů jablka obsahují (podle odrůdy a podmínek pěstování) 10 až 30 mg vitamínu C, zajímavou dávku vitamínového komplexu B, ale i inositol, kyselinu listovou, biotin a vitamín E. Z minerálů jsou to především vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, ale minimum sodíku a též důležité stopové prvky, jako zinek, křemík, mangan, bór, jód, fluor a selen. Pro ozdravnou účinnost jablka jsou velmi důležité tzv. sekundární metabolity. Nejvýznamnější z těchto látek jsou polyfenoly a z nich především kvercetin, resveratrol, mnoho karotenoidů nacházejících se především ve slupce jablka, kde plní ochrannou funkci antioxidantů a z některých z nich se v těle tvoří i vitamín A, fytosteroly jsou zase zastoupeny v semenech jablek a mají schopnost snižovat vstřebávání cholesterolu z tráveniny, v menším množství jsou tu zastoupeny i fytoestrogeny chránící člověka především před hormonálně podmíněnými nádory rakoviny, pektiny a tanin jako účinné druhy vlákniny, cukry, především fruktóza, a ovocné kyseliny působící ozdravně.
Při všech těchto důležitých ozdravných obsahových látkách nesmíme zapomenout na tu nejobjemnější látku – vodu, která je doslova živou přírodní vodou. V ní plavou všechny uvedené látky i životadárné enzymy. Konzumací dvou až pěti jablek denně podporujeme zdravý pitný režim.
Jak nám pomáhá
V prvé řadě si musíme uvědomit, že jablko je nabito enzymy, tedy „dělníky“ života a zdraví, bez nichž neexistuje žádný život. Jejich příjem v syrové stravě je jednou ze základních podmínek našeho zdravého fungování. Proto bychom měli dávat přednost nejen syrovým jablkům, ale konzumovat i ostatní, především rostlinné potraviny ve velké míře čerstvé a syrové.
Jablko obsahuje určité množství kyseliny elagové, která má protirakovinný potenciál, kromě ní obsahuje resveratrol s jeho mnoha pozitivy a omlazujícími účinky.
Velmi významným flavonoidem nacházejícím se především v jablečných slupkách je kvercetin, který díky svým silným protizánětlivým účinkům výrazně snižuje příznaky astmatu a alergie, protože brzdí uvolňování histaminu a dalších zánětlivých látek. Kvercetin ve slupce chrání ovoce před poškozením UV paprsky, ale zabraňuje i vstupu mikrobů, a tak vlastně představuje první obrannou linii jablek. Stejně může působit i na nás, budeme-li konzumovat dostatek jablek, ale například i cibuli, která je též bohatá na kvercetin.
V jablkách se vyskytuje i vzácný a pro nás důležitý minerál – bór. Ten pomáhá vstřebávat vápník a hořčík, a tím přispívá k prevenci osteoporózy. Zvyšuje i hladinu estrogenu, což je důležité pro ženy v přechodu a po něm.
Pektin a přítomné organické kyseliny ozdravují střevní flóru a působí proti kvasným procesům ve střevech, pomáhají detoxikovat, pektin upravuje fungování střev při průjmu i zácpě. Přítomný tanin má zase stahující účinky a působí protizánětlivě především na sliznicích a ve střevech. Pektin je též dobrý regulátor vstřebávání cukrů, čímž pomáhá předcházet nepříznivým glykemickým skokům v krvi zdravých i nemocných, které mohou být předzvěstí obezity a cukrovky.
Poněvadž jablka obsahují pořádnou dávku draslíku a málo sodíku, pomáhají při vysokém krevním tlaku a spolu s ostatními zásaditými prvky (hořčík, vápník) potlačují překyselení žaludku i organismu a pomáhají i při pálení žáhy. Jablka zřeďují žluč a zabraňují vytváření žlučových kamenů.
Zaženou chřipku, léčí rány
Chceme-li mít pěknou štíhlou postavu a pleť bez vrásek, i zde jsou jablka nápomocna. Častější konzumace jablek je vhodná při revmatu a dně, ale strouhaná jablka s citronem, medem a se skořicí je dobré jíst především v době chřipek a nachlazení, což dobře dezinfikuje ústní dutinu i hrdlo a rozpouští a uvolňuje hleny, dokonce pomáhá i při horečce. Jablečné pyré je pomocný lék při žaludečních a střevních katarech u malých dětí. Podušená jablka s olivovým olejem pomáhají hojit povrchová poranění.
Vhodné pro diabetiky
Také diabetici, především cukrovkáři druhého typu, silně profitují z konzumace jablek tím, že jejich nízký kalorický obsah (54 kcal na 100 g) pomáhá snižovat hmotnost, snižuje riziko vzniku metabolického syndromu, zpomaluje vstřebávání sacharidů při trávení, převahou fruktózy nad ostatními cukry spotřebovává při metabolismu jen minimální množství nedostatkového inzulínu a pomáhá předcházet široké škále chorobných následků cukrovky.
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock
