Jak vznikl Evropský den melanomu (dále EDM)?
Myšlenka věnovat jeden den v roce prevenci vzniku melanomu se zrodila v Belgii, kde také již v roce 1999 byla tato akce uspořádána pod vedením Dr. Thomase Maselise. Ten požádal v roce 2000 o záštitu nad touto aktivitou Evropskou akademii dermatovenerologie (EADV), jež zřídila tzv. „Task Force for Euromelanoma Day“ a začala koordinovat aktivity v zemích Evropy. Prezidentkou byla do roku 2004 Prof. Diane Roseuw z Bruselu, poté Prof. Andreas Katsambas z Atén a nyní je od roku 2009 prezidentkou Prof. Veronique Marmol z Belgie (letos se bude na podzim volit nový prezident).
Česká republika se zapojila do evropské aktivity velmi záhy, již v roce 2001, koordinátorkou pro naši republiku byla od samého počátku Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. se svou klinikou. Záštitu nad Evropským dnem melanomu převzaly v minulých letech Česká dermatovenerologická společnost Jana Evangelisty Purkyně a Česká akademie dermatovenerologie. Zapojili se do ní kožní lékaři z celé naší republiky. Sponzory letošního ročníku EDM jsou hlavní partner La Roche Posay a partner Eucerin.
Důvody, proč se ČR zapojila do evropské aktivity
byly hlavně dva – prvním bylo prokázat loajalitu k EADV (která se v roce 2002 rozhodla uspořádat v ČR poprvé mimo země západní Evropy svůj evropský kongres) a zviditelnit dermatovenerologii jak mezi pacienty, tak i ostatními kolegy, lékaři.
Druhým, samozřejmě zásadním důvodem byl fakt, že počet melanomů stoupnul v České republice více než 4 x za 30 let. Zatímco v roce 1970 bylo hlášeno 316 melanomů, v roce 2000 to bylo již 1.413 případů (zvýšení na 447 %). Po zahájení osvětové kampaně počty případů dále stoupají – a v roce 2009 bylo hlášeno 2.008 případů (zvýšení počtu případů maligního melanomu od roku 1970 na 635 %!). Incidence melanomu v ČR v roce 2000 byla u mužů 14,6 případů na 100.000 obyvatel a u žen 13,7 případů na 100.000, v roce 2009 bylo u mužů 21,68 případů a u žen 18,13 případů maligního melanomu na 100.000 obyvatel. Ostatní kožní zhoubné nádory kromě melanomu byly v roce 1970 hlášeny 3.668krát a v roce 2000 již 12.016krát (vzestup na 328 %). Incidence těchto ostatních kožních maligních nádorů u mužů byla v roce 2000 37,2 případů na 100.000 a u žen 37,0 případů na 100.000 obyvatel.
Porovnáme-li data týkající se všech maligních nádorů hlášených v ČR v roce 2000, zjistíme, že nejčastější diagnózou jsou tzv. ostatní kožní nádory kromě melanomu. Těchto 12.016 případů nemelanomových nádorů z celkového počtu všech nádorů (kterých bylo hlášeno 60.222) představuje celou jednu pětinu.
Novou problematikou je výskyt kožních nádorů u pacientů po transplantaci. Tito pacienti totiž musí dlouhodobě užívat kombinovanou imunosupresivní léčbu, která pomáhá prodlužovat správnou funkci štěpu, ale zároveň tlumí přirozenou imunitu organizmu. Následkem mohou být nádory, zejména nádory kůže, a infekční onemocnění. Nejčastější jsou tzv. nemelanomové kožní nádory, tj. bazocelulární a spinocelulární karcinom, pro které je riziko vzniku 65-250 násobně vyšší oproti běžné populaci. Maligní melanom bývá u transplantovaných asi 3-5krát častější. Všechny tyto zhoubné nádory navíc rostou rychle, pronikají do hlubších tkání, mohou být vícečetné a brzy metastazují. Tím výrazně ovlivňují prognózu a kvalitu života po transplantaci. Včasné rozpoznání a léčba kožního nádoru může pacientovi zachránit život.
Letošního ročníku Evropského dne melanomu se v ČR účastní (přihlášení k 24.4.2013) 112 dermatovenerologů ze 72 zdravotnických zařízení. Seznam těchto kožních lékařů je k dispozici na www.dermanet.cz/EDM a www.melanoma.cz.
-tz-
